Main Menu
User Menu

SSN - Los Angeles

Los Angeles class

     
Název:
Name:
Los Angeles
Originální název:
Original Name:
Los Angeles
Kategorie:
Category:
útočná ponorka s nukleárním pohonem
Přehled vyrobených plavidel:
Summary of Built Boats:
SSN-688 USS Los Angeles
SSN-689 USS Baton Rouge
SSN-690 USS Philadelphia
SSN-691 USS Memphis
SSN-692 USS Omaha
SSN-693 USS Cincinnati
SSN-694 USS Groton
SSN-695 USS Birmingham
SSN-696 USS New York City
SSN-697 USS Indianapolis
SSN-698 USS Bremerton
SSN-699 USS Jacksonville
SSN-700 USS Dallas
SSN-701 USS La Jolla
SSN-702 USS Phoenix
SSN-703 USS Boston
SSN-704 USS Baltimore
SSN-705 USS City Of Corpus Christi
SSN-706 USS Albuquerque
SSN-707 USS Portsmouth
SSN-708 USS Minneapolis-Saint Paul
SSN-709 USS Hyman G. Rickover
SSN-710 USS Augusta
SSN-711 USS San Francisco
SSN-712 USS Atlanta
SSN-713 USS Houston
SSN-714 USS Norfolk
SSN-715 USS Buffalo
SSN-716 USS Salt Lake City
SSN-717 USS Olympia
SSN-718 USS Honolulu


SSN-719 USS Providence
SSN-720 USS Pittsburgh
SSN-721 USS Chicago
SSN-722 USS Key West
SSN-723 USS Oklahoma City
SSN-724 USS Louisville
SSN-725 USS Helena
SSN-750 USS Newport News


SSN-751 USS San Juan
SSN-752 USS Pasadena
SSN-753 USS Albany
SSN-754 USS Topeka
SSN-755 USS Miami
SSN-756 USS Scranton
SSN-757 USS Alexandria
SSN-758 USS Asheville
SSN-759 USS Jefferson City
SSN-760 USS Annapolis
SSN-761 USS Springfield
SSN-762 USS Columbus
SSN-763 USS Santa Fe
SSN-764 USS Boise
SSN-765 USS Montpelier
SSN-766 USS Charlotte
SSN-767 USS Hampton
SSN-768 USS Hartford
SSN-769 USS Toledo
SSN-770 USS Tucson
SSN-771 USS Columbia
SSN-772 USS Greeneville
SSN-773 USS Cheyenne
Posádka:
Crew:
143
16 důstojníků / officers & 127 poddůstojníků a členů mužstva / NCO's and seamen
Technické údaje:
Technical Data:
 
Standardní výtlak:
Standard Displacement:
6082 t
Plný výtlak:
Full Load Displacement:
- t
Výtlak pod hladinou:
Submerged Displacement:
6927 t
Délka:
Length:
109.73 m
Šířka:
Beam:
10.06 m
Ponor:
Draught:
9.8 m
Pohon:
Propulsion:
 
Typ:
Type:
1x tlakovodní jaderný reaktor S6G
2x parní turbíny
1x pomocný motor Magnatek (242,4 kW při ? ot/min)
Výkon:
Power:
26099.5 kW při ? ot/min
Šrouby:
Propellers:
1
Zásoba paliva:
Fuel Load:
- t
Výkony:
Performance:
 
Rychlost na hladině:
Surfaced Speed:
42.6 km/h
Rychlost pod hladinou:
Submerged Speed:
59.3 km/h
Dosah na hladině:
Surfaced Range:
- km při rychlosti 42.6 km/h
Dosah pod hladinou:
Submerged Range:
- km při rychlosti 59.3 km/h
Maximální hloubka ponoření:
Maximum Depth:
450 m
Výzbroj a vybavení:
Armament and Equipment:
 
Výzbroj:
Armament:
4x torpédomet ráže 533 mm na bocích
- torpéda Mk-48 & Mk-48 ADCAP
- protilodní řízené střely UGM-84D Harpoon a UGM-109B TASM
- protiponorková raketová torpéda UUM-44A SubRoc
- protizemní řízené střely s plochou dráhou letu UGM-109C Tomahawk, UGM-109D Tomahawk a UGM-109E TacTom


12 vertikálních vypouštěcích zařízení (VLS) pro střely Tomahawk (od SSN-719 včetně)


miny Mk-60 CAPTOR a Mk-67 SLMM
Vybavení:
Equipment:
Radary
- přehledový: AN/BPS-5
- navigační-přehledový: AN/BPS-15A nebo AN/BPS-16


Sonary
- aktivní-pasivní: AN/BQQ-5D/E
- pasivní boční pole: AN/BQG-5D WAA
- aktivní: AN/BQS-15
- aktivní: AN/BQS-24 MIDAS
- aktivní: SADS-TG
- průzkumné vlečné pole: TB-16D a TB-23 (později TB-29A)


Protiminový systém NMRS


Jiné
- víceúčelový anténní stožár: 2x AN/BRA-34
- systém řízení palby: Mk-117
- bojový řídící systém: AN/BSY-1 CCS Mk-1 (později AN/BYG-1)
- systém řízení a vyhodnocení dat ze sonaru: AN/BQQ-10(V4)
- systém pro vedení REB: AN/WLQ-4
- systém pro vedení REB: AN/WLR-8(V)2
- zvukový dotazovač: AN/WLR-9
- systém REB: AN/WLR-10
- akustický rušič: AN/WLY-1 (později AANWLY-9 a AN/WLY-12)
- systém rozpoznání vlastní-cizí: AN/APX-72
- 32-bitová jednotka pro zpracování dat: AN/UYK-7 a AN/UYK-43
- 16-bitový jednotka pro zpracování dat: AN/UYK-44
- systém pro přenos dat: Link 11
- systém pro přenos dat: OTCIXS
- systém REB: AN/BRD-7
- systém REB: AN/BLD-1
- vlečná anténní bóje: OE-315 BCA
- systém sběru informací: AN/BLQ-10
- systém družicové navigace: Navstar GPS
Uživatelské státy:
User States:
Poznámka:
Note:
Série 8 plavidel (SSN-719 - SSN-750) upravena přidáním 12 vertikálních sil pro řízené střely Tomahawk na přídi + vylepšeným reaktorem.


Modernizovaná série 23 plavidel (SSN-751 - SSN-773) též označována jako 688I, s mnoha vylepšeními včetně přemístěná předních hloubkových kormidel na příď.
Zdroje:
Sources:
https://www.navy.mil/ ; https://www.globalsecurity.org/ ; https://www.fas.org/ ; https://www.wikipedia.org/ ; https://www.navysite.de/ ; https://www.navsource.org/ ; https://www.naval-technology.com/ ; https://www.gdeb.com/ ; https://www.military.cz/ ; jakož i z publikace Jane’s Válečné Lodě (ISBN 80-7236-080-9) ; Válečné Lodě Současnosti (ISBN 80-86215-81-4) ; Ponorky - Válka pod vlnami (ISBN 978-80-206-0914-4) ; Ponorky Současnosti (ISBN 978-80-87087-00-8) ; Moderní Ponorky (ISBN 80-7180-291-3)
URL : https://www.valka.cz/SSN-Los-Angeles-t39863#315410Verze : 0
MOD
SSN - LOS ANGELES



Historie
Podmořské plavidlo určené pro boj proti nepřátelským ponorkám (a to zejména ke stíhání sovětských nukleárně poháněných ponorek, vyzbrojených mezikontinentálními balistickými řízenými střelami), k eskortě a ochraně bojového uskupení letadlových lodí, k ničení operačních uskupení sovětských hladinových lodí, a posléze víceúčelová ponorka určená i k útokům proti vzdáleným pozemním cílů. I takto lze charakterizovat snad nejznámější třídu ponorek na světě - plavidla řady Los Angeles.


Tato třída vznikla přirozenou evolucí a nese všechny znaky poválečných nukleárně poháněných stíhacích ponorek. Pokračuje tak v tradici, která se datuje od první atomové ponorky SSN-571 USS Nautilus, přes úspěšné útočné ponorky tříd Skipjack, Permit a Sturgeon. Je však větší, tišší, výkonější a samozřejmě modernější než její předchůdkyně. I náklady na stavbu jednoho plavidla jsou přirozeně vyšší. Pro fiskální rok 1976 (FY 1976) bylo počítáno s cenou 221,25 mil. USD za kus, o tří roky později to bylo už 325,6 mil USD. Neustálý nárůst ceny měl za následek, že Kongres silně zvažoval, zda-li nemá program výstavby dalších ponorek třídy Los Angeles zrušit a namísto nich by se vyprojektovala a byla by zahájena stavba menších a levnějších ponorek. Naneštěstí pro odpůrce výstavby ponorek řady 688 bylo toto rozhodnutí odloženo. Namísto toho byla objednána další plavidla a v roce 1981 se cena pohybovala 247,9 mil USD za kus. V současnosti je cena jednoho plavidla odhadována na 900 mil. USD (FY 1999).


Vývoj a následná stavba nové generace ponorek nebyla, jak tomu u většiny velkých projektů bývá, vůbec snadná. Oproti dřívějším zvyklostem nedostala program výstavby nové flotily ponorek na starost společnost General Dynamics divize Electric Boat, což do té doby byla takřka dvorní konstrukční kancelář ponorek amerického námořnictva. Kontrakt byl překvapivě udělen konkurenční společnosti Northrop Grumman Shipbuilding Newport News, a to na přelomu 60.-70. let 20. století (přesneji se tak stalo v listopadu 1969). O 3 měsíce později, v únoru roku 1970, objednalo U. S. Navy 1. plavidlo, vedoucí loď nové třídy. Zanedlouho objednalo dalších 15 ponorek. V počátcích konstrukčních prací se stalo více než zřejmé, že loděnice Newport News má určité potíže s vývojem a dodržením vhodných konstrukčních postupů. Proto 2 roky po udělení kontraktu bylo rozhodnuto, že loděnice GD Electric Boat obdrží celou jednu polovinu z více než 5 368 výkresů použitých pro konstrukci typu 688. V lednu 1971 bylo objednálo dalších 7 plavidel, které mělo postavit konsorcium GDEB. Navzdory tomu, že původním dodavatelem měly být loděnice Newport News, a přestože loděnice Electric Boat měla být zaneprázdněna návrhem, projektováním a následnou stavbou nových ponorek nesoucích balistické řízené střely (třída Ohio), postavily tyto loděnice více než polovinu všech ponorek třídy Los Angeles. Právě tato loděnice, resp. její projekční kancelář, je pravděpodobně zodpovědná za mnohá vylepšení, které vedla ke vzniku modernizovaných plavidel řady 688.


Postupně bylo objednáno na 62 plavidel, které se rozdělují do 3 skupin. Základní řada zahrnuje prvních 31 ponorek (SSN-688 - SSN-718), na které navazuje 8 modernizovaných ponorek (SSN-719 - SSN-750) a zbylých 23 výrazně vylepšených ponorek označovaných jako "Improved Los Angeles" (SSN-751 - SSN-773).
Od plavidla SSN-719 USS Providence přibyla plavidlům na přídi vertikální sila určená pro řízené střely s plochou dráhou letu řady Tomahawk (v prostoru dříve umístěných příďových balastních nádrží). Ty umožňují nesení celkem 12 střel a oproti starším plavidlům tak narostla kapacita nesené výzbroje. Starší plavidla mohla střely Tomahawk nést také, ale ty byly uskladněny společně s torpédy a odpalovány byly z torpédometů. To v konečném důsledku zapříčinilo menší počet torpéd, která mohla ponorka nést. Navíc byl u těchto modernizovaných plavidel výrazně upraven pohonný systém, zejména funkce reaktoru, který již nevyžaduje velmi náročnou a nákladnou výměnu paliva, a jedna náplň tak zcela postačuje pro provoz ponorky do konce její plánované životnosti. Přestože tato vylepšení (angl. upgrades) výrazně zvýšila bojovou efektivitu ponorek, následovala o pár let později daleko významnější modernizace celého projektu ponorek třídy Los Angeles (v angl. terminologii označovaných jako 688i). Ty byly realizovány od ponorky SSN-751 USS San Juan a zahrnovaly pokrytí plavidel vrstvou speciální pryže výrazně snižující zvukové emise, zlepšené utlumení pohonného systému, nový moderní bojový informační systém, schopnost kladení min skrze torpédomety a úpravu konstrukčního uspořádání věže (zejména zesílení konstrukce), a to včetně přesunutí příďových hloukových kormidel na příď trupu a možnost je zatahovat směrem do trupu, což umožňuje vynoření se zpoza ledového příkrovu (operace za polárním kruhem).


Za více než 20 let bylo do stavu námořnictva přijato všech 62 postavených plavidel třídy Los Angeles. Velmi velký časový rozestup mezi zahájením stavby prvního a posledního plavidla se samozřejmě odrazil ve stavu bojově-informačních systémů, a proto byla původní konstrukce několikrát vylepšena a již delší dobu probíhají dílčí modernizační programy. Přesto už na počátku 90. let bylo zcela zřejmé, že musí dojít k vyřazování starších plavidel. Do konce roku 2008 bylo vyřazeno na 16 ponorek (především starší a silně poškozená či opotřebovaná plavidla). I tak mají ponorky Los Angeles tvořit více než 2/3 všech útočných ponorek U. S. Navy, a to až do roku 2015. Proto bylo nutné zahájit modernizační program, který by starší plavidla, ale i ta novější, pomohl udržet dostatečně bojeschopné. Pro snížení nákladů a zvýšeni provozní spolehlivosti jsou použita řešení dle filozofie COTS (Commercial Off-The-Shelf) a OSA (Open Systems Architecture). Jedná se o použití běžně dostupných (komerčních) technologií, které nejsou složitě vyvíjeny pouze pro potřeby vojenských složek (což je ve většině případů doprovázeno neustálým nárůstem jejich ceny) a o aplikaci systémů s otevřenou architekturou, které umožňují jednoduché včlenění dalších nadřazených i podřízených systémů. Jedná se o poměrně moderní trendy, které jsou v současné době po celém světě ve stále větší míře používány.
Nejvýznamnějším projektem je A-RCI (Acoustic Rapid COTS Insertion), který je zaměřený zejména na zlepšení schopností sonaru a je rozdělen do 4 etap. Tento program má zcela nahradit starší systémy jedním novým univezálním (a využívající výše zmíněné technologie COTS a OSA). Tento program má být aplikován všem U. S. ponorkám. V první části (angl. Phase I), která byla zahájena v listopadu 1997, je pozornost věnována vylepšení a modernizaci vlečného sonaru a jeho výsledkem je zavedení TB-29A (jde o verzi TB-29, u které byly použity komerční technologie). Druhá část (Phase II) zahrnuje nahrazení starého programového vybavení vlečného a trupového sonaru novým a modernějším. Ve třetí části (Phase III) je realizována výměna trupového sférického sonaru, a konečně ve 4. části (Phase IV) jsou vylepšeny vysokofrekvenční sonarové systémy. V roce 2003 byla u všech ponorek kategorie SSN dokončena 3. fáze.


Stejně jako předešlá třída Sturgeon jsou i ponorky řady Los Angeles využity jako mateřské nosiče pro záchranné podmořské miniponorky DSRV (Deep Submergence Rescue Vehicle) a také pro nesení miniponorek sil zvláštního určení ASDS (Advance SEAL Delivery System). Několik plavidel bylo modifikováno instalací suchého doku DDS (Dry Deck Shelter). Všechny tyto prostředky jsou neseny na hřbetu trupu ponorky, v prostoru za věží.


Plavida uzpůsobená k nesení :


- DSRV = SSN-700, SSN-701 a SSN-772


- ASDS = SSN-766 a SSN-772


- DDS = SSN-688, SSN-690, SSN-700, SSN-701 a SSN-715



Popis
Podmořská plavidla třídy Los Angeles jsou pokračovatelkami poválečné americké ponorkové školy. Svým tvarem dávají jasně najevo svou příbuznost s předešlými třídami Sturgeon, Permit a Skipjack. Podobnost s těmito 3 generacemi není samozřejmě náhodná. Los Angeles je logickým pokračováním a využívá veškeré klady svých předchůdkyň.


Ponorky mají protáhlý hydrodynamický doutníkovitý trup, vytvářející při pohybu pod hladinou minimální odpor, který jim dovoluje dosáhnout velmi vysoké podhladinové rychlosti, a přesto umožňující využít co možná největší objem vnitřního prostoru trupu. Ten je vyroben z vysokopevnostní oceli HY-80 (plavidla USS Albany a USS Topeka byly postaveny za použití vysokopevnostní oceli HY-100, a to kvůli ověření pro použití na ponorkách řady Seawolf. Od ostatních plavidel se odlišují možností operovat ve větší hloubce). Unitř na bocích trupu je umístěna soustava hydrofonů, ukrytých v celkem 6 bočních sonarových polí (3 na každé straně). Po celém trupu byla od plavidla USS San Juan aplikována také soustava speciální pryže, tzv. akustické dlaždice, které výrazně snižují emise hluku vydávané ponorkou. Příďová hloubková kormidla jsou umístěna přibližně v polovině výšky velitelské věže. Od ponorky SSN-751 (včetně) se nacházejí hloubková kormidla na přídi trupu a jsou zatahovatelná, aby umožnila operace pod ledem, resp. vynoření ponorky skrz led. Tomu také odpovídá zesílená konstrukce velitelské věže. Záďová kormidla jsou v tradičním tvaru znaku + (kříže) a s bočními ploutvičkami.
Vnitřně jsou plavidla rozdělena do celkem 6 oddílů - 1) strojovna, 2) řídící úsek, 3) věž, 4) obytná paluba, 5) úsek torpédometů a 6) příďpový sonar + šachty VLS (jen od SSN-719)


Prostory pro posádku jsou plně klimatizovány a tvoří ji celkem 127 příslušníků námořnictva USA. Jde o 13 důstojníků a 116 poddůstojníků a řadových námořníků (dle oficiálních zdrojů U. S. Navy tvoří posádku 16 důstojníků a 127 poddůstojníků a členů mužstva, celkem tedy 143 námořníků). Běžná doba hlídky trvá přibližně 2 měsíce (60-70 dnů).
U ponorek SSN-688, SSN-690, SSN-700, SSN-701 a SSN-715, které nesou suchý dok DDS, může být pravděpodobně dlouhodobě navýšena ubytovací kapacita pro příslušníky speciálních sil námořnictva - komanda SEAL (patrně však na úkor pohodlí). Stejně tak by tomu mělo být i u plavidel SSN-766 a SSN-772, která jsou uzpůsobena pro nesení miniponorky ASDS jednotek zvláštního určení SEAL.


Pohon na i pod hladinou zajišťuje tlakovodní reaktor S6G s přirozenou cirkulací (vyvinutý a vyráběný společností General Electric). Jde o reaktor vyvinutý z lodního reaktoru D2G se značnou hmotností (určeného pro křižníky), který je umístěn téměř uprostřed ponorky (v jejím těžišti). Reaktor pohání 2 turbíny, které dávají celkový výkon 26,10 MW (35 000 koňských sil). Tato síla je přes reduktor (pohon do "pomala") přenášena na jedinou lodní hřídel zakončenou šroubem o velkém průměru, se šavlovitými lopatkami. Palivo v reaktoru se ponorkám mění každých 10 let. Od plavidla USS Providence (včetně) jsou všechny ponorky vybavené vylepšenou verzí reaktoru, který nevyžaduje výměnu paliva. Ponorka je vybavena i nouzovým pohonem. Jedná se o motor Magnatek o výkonu 242,5 kW (325 koňských sil). V případě výpadku jsou elektronické systémy napájeny ze soustavy baterií, které po omezenou dobu umožní chod nejdůležitějších funkcí ponorky.


Radioelektronické vybavení zahrnuje navigační a střeleký radar AN/BPS-15A, později nahrazený AN/BPS-16 a přehledový radar AN/BPS-5. Dále jsou plavidla vybavena systémem pro vedení radioelektronického boje (REB) AN/WLQ-4 a později i AN/WLR-8(V)2, systémem pro identifikci vlastní-cizí AN/APX-72 (angl. IFF). Z velitelské věže je možno vypouštět vlečnou antenní bóji OE-315 BCA. Na věži se nacházejí 2 víceúčelové stožáry AN/BRA-34, a dále systémy pro ponorkovou komunikaci AN/BRD-7 (Submarine Radio Direction Finding Set), a od plavidla SSN-719 jsou vybavena i pasivním systémem pro detekci radiového vysílání AN/BLD-1 (angl. submarine-based precision radar direction finding system).


Zvukové senzory - sonary - jsou zastoupeny v přídi instalovaným výkonným masivním trupovým aktivním / pasivním sonarem AN/BQQ-5D/E s otevřenou architekturou (nahrazován AN/BQQ-6). Na bocích trupu jsou instalovány širokoštěrbinové hydrofony, seskupené do 6 bočních sonarových polí, známých jako AN/BQG-5D WAA (Wide-Aperture Array). Dále se na plavidlech nachází aktivní vysokofrekvenční sonar AN/BQS-15 pro včasnou detekci min a výstrahu s krátkým dosahem, krátkodosahový aktivní sonar AN/BQS-24 MIDAS (Mine and Ice Detection and Avoidance System) sloužící k navigaci pod ledem a též k detekci a výstraze před minami (od SSN-751). Na palubě se rovněž nachází sofistikovaný systém SADS-TG (Submarine Active Detection System - Transmit Group). Na samé zádi plavidla (ve vyboulenině na trupu) jsou ukryty pasivní sonarové vlečné antény TB-16D, tenká pasivní sonarová vlečná anténa TB-23, ta později nahrazená tenkou pasivní sonarovou vlečnou anténou TB-29A (opět od SSN-751).
Plavidla mohou využívat i vysoce sofistikovaný systém NMRS (Near-term Mine Reconnainssance System), což je ve své podstatě dálkově ovládaný průzkumný prostředek, určený zejména k detekci min. Svým tvarem připomíná torpédo. S ponorkou, kde se nachází operátor, který jej i ovládá, je spojen prostřednictvím optického kabelu.


I tato třída je vybavena vysoce výkonnou sofistikovanou elektronikou. Řízení plavidla obstarává bojový velitelský systém AN/BSY-1 Combat Command System (CCS Mk.1), který je od roku 2005 postupně nahrazován systémem AN/BYG-1, který slouží k ovládání a řízení celého plavidla. Systém pro řízení palby torpéd je digitální Mk.117. Veškeré informace, které jsou zaznamenány sonary, zpracovává a vyhodnocuje systém AN/BQQ-10(V4). O zpracování dat se starají 16bitové jednotky AN/UYK-44 a 32bitové jednotky AN/UYK-7 a AN/UYK-43. Zabezpečený přenos dat zajišťují systémy Link 11 (TADIL-B - Tactical Digital Information Link) prostřednictvím datových terminálů AN/USQ-74, AN/USQ-83, AN/USQ-120, AN/USQ-125 a OTCIXS (Officer-in Tactical-Command Information Exchange System). O sběr informací (SIGNIT) se stará systém AN/BLQ-10. Pro detekci ozáření radarem mají systém AN/WLR-10.


Plavidla jsou vybavena zvukovým dotazovačem AN/WLR-9. Pro svou ochranu jsou ponorky vybaveny systémem pro zarušení útočících torpéd Mk 2. S jistou lze také řici, že je využíván vylepšený ponorkový navigační inerciální systém SINS (Submarine / Ship Inercial Navigation System) a také systém satelitní navigace Navstar GPS. Jako u každé jiné ponorky je i tato třída vybavena periskopy, jsou zde dva periskopy značky Kollmorgen, vyhledávací a přehledový Type 18 a útočný Type 2, Type 8 Mod.3 nebo Type 22.


Výzbroj ponorky je na bocích tlakového trupu směrem k přídi před velitelskou věží. Je tvořena, stejně jako tomu bylo u předcházejících tříd, 4 torpédomety ráže 553 mm. Ponorky jsou vyzbrojeny torpédy Mk-48 ADCAP a mohou nést protilodní řízené střely UGM-84D Harpoon a UGM-109B TASM (Tomahawk Anti-Ship Missile) a protizemní řízené střely s plochou dráhou letu UGM-109C TLAM-C anebo UGM-109D TLAM-D anebo UGM-109E TacTom. Plavidla byla rovněž vybavena raketovými torpédy s nukleární hlavicí UUM-44 SUBROC (Submarine Rocket), ty byly ale na počátku 90. let 20. století staženy a vyřazeny z výzbroje. Běžný náklad představoval 26 torpéd a střel. Od SSN-719 (včetně) jsou ponorky vybaveny 12 svislými šachtami VLS (Vertical Launch System) se střelami řady UGM-109 Tomahawk. Ponorky tak mohou namísto střel, které jsou nově umístěny v silech na přídi, nést více torpéd. Oproti předešlým třídám nemohly ponorky třídy Los Angeles pokládat miny. Tato skutečnost se změnila se stavbou vylepšených ponorek řady 688. Ty již mohly namísto torpéd a řízených střel nést a klást miny. Ekvivalentem namísto torpéd a střel může být v tomto případě náklad až 46 kusů min Mk-60 CAPTOR anebo Mk-67 SLMM.


Objevily se i pokusy s vypouštěním bezpilotních průzkumných autonomně řízených prostředků, které byly vymeteny z vertikálních šachet namísto střely (pravděpodobně ve vodotěsné kapsli). Jednalo se o UAV systémy Predator a Sea Ferret. Testy se uskutečnily na ponorce USS Asheville, ale do operační služby se nedostaly.



Informace, jakož i níže uvedené obrázky byly (jsou) čerpány z internetových stránek - https://www.navy.mil/ ; https://www.globalsecurity.org/ ; https://www.fas.org/ ; https://www.wikipedia.org/ ; https://www.navysite.de/ ; https://www.navsource.org/ ; https://www.naval-technology.com/ ; https://www.gdeb.com/ ; https://www.military.cz/ ; jakož i z publikace Jane’s Válečné Lodě (ISBN 80-7236-080-9) ; Válečné Lodě Současnosti (ISBN 80-86215-81-4) ; Ponorky - Válka pod vlnami (ISBN 978-80-206-0914-4) ; Ponorky Současnosti (ISBN 978-80-87087-00-8) ; Moderní Ponorky (ISBN 80-7180-291-3)
URL : https://www.valka.cz/SSN-Los-Angeles-t39863#315413Verze : 0
MOD
Plavidla třídy Los Angeles
URL : https://www.valka.cz/SSN-Los-Angeles-t39863#315414Verze : 0
MOD