Main Menu
User Menu

McDonnell Douglas MH-6 Little Bird

přehled verzí

McDonnell Douglas MH-6 / AH-6 Little Bird


Řada lehkých vrtulníků určená pro nasazení ve speciálních operacích. První verze byly postaveny na bázi vrtulníku OH-6A Cayuse, novější varianty vychází z civilních typů řady MD 500, resp. MD 530. Stroje v provedeních MH-6 jsou především určeny k přepravě vojáků speciálních sil a k tomuto účelu jsou na bocích opatřeny dvěma vnějšími lavicemi, které pojmou až šest osob. Varianty AH-6 jsou oproti tomu lehké bitevní vrtulníky s možností nést patřičnou podvěsnou protizemní výzbroj (kulomety, neřízené rakety,...) pro přímou leteckou podporu speciálních sil nebo ozbrojený doprovod transportních vrtulníků. Little Birdy jsou provozovány výhradně americkým pozemním vojskem (US Army) u útvaru 160th SOAR (A). Vrtulníky řady MH-6 / AH-6 byly poprvé pojově nasazeny na Grenadě během operace Urgent Fury v roce 1983. V tomtéž roce působily Little Birdy v Nikaragui, kde zajišťovaly podporu silám Contras. V roce 1987 operovaly stroje MH-6 / AH-6 v rámci operace Prime Chance proti íránským námořním silám v oblasti Perského zálivu. K dalším operacím s účasí Little Birdů patří Just Cause (Panama, 1989), Gothic Serpent (Somálsko, 1993, viz Black Hawk Down z pohledu účastníka mise – pilota) nebo Iraqi Freedom (Irák, od 2003).



MH-6B
Lehký transportní/víceúčelový a pozorovací vrtulník odvozený od typu OH-6A Cayuse. Celkem bylo postaveno 23 kusů této verze (sériová čísla 68-17140, 68-17155, 68-17167 až 68-17168, 68-17175, 68-17193, 68-17225, 68-17256, 68-17290, 68-17316, 68-17320, 68-17332, 68-17334, 68-17341, 68-17346, 68-17348, 69-16015, 69-16052 až 69-16054, 69-16057, 69-16062, a 69-16072). MH-6B se od svého předchůdce odlišuje výkonnějším motorem Allison 250-C20 opatřeným prostředky pro snížení tepelného vyzařování a přepracovaným kokpitem optimalizovaným pro činnost v nočních podmínkách s brýlemi pro noční vidění. Na přídi se objevil senzor FLIR. Na boky trupu byly přidány držáky pro uchycení dvou lavic (celkem pro 4 vojáky) nebo dvou rotačních kulometů M134. Tři MH-6B byly později přestavěny na standard AH-6C. Deset vrtulníků, které přežily operační službu, bylo prodáno v letech 1991 až 1992 do civilu.



EH-6B
Lehký vrtulník určený pro velení a vedení radiotechnického průzkumu (odposlechu) ve prospěch speciálních sil. Na tento standard byly v roce 1982 přestavěny čtyři stroje OH-6A Cayuse (sériová čísla 68-17301, 68-17358, 69-15977 a 69-160180). EH-6B byly opatřeny výkonnějšími motory Allison 250-C20 s prostředky pro snížení tepelného vyzařování. Dva tyto vrtulníky (68-17358 a 69-15977) byly později přestavěny na standard MH-6B, z jednoho se stal bitevní AH-6C.



AH-6C
Lehký bitevní vrtulník, celkem bylo postaveno 15 kusů této verze. Jedenáct AH-6C vzniklo přestavbou z OH-6A (68-17191, 68-17228, 68-17242, 68-17249, 68-17258, 68-17276, 68-17298, 68-17307, 69-15973, 69-16031 a 69-16058), jeden byl postaven na bázi EH-6B (69-160180) a tři byly modifikací z MH-6B (69-16052 až 69-16054). AH-6C byly vybaveny motory Allison 250-C20 s prostředky pro snížení tepelného vyzařování a trupovými držáky pro podvěsnou výzbroj (dva kulomety M134, dvě nebo čtyři raketnice na sedm (případně devatenáct) 70mm neřízených raket řady Hydra, případně čtyři protitankové řízené střely BGM-71 TOW)



MH-6E
Lehký transportní/víceúčelový a pozorovací vrtulník postavený na základě typu MD 500MD Quiet Advanced Scout Defender. V této verzi bylo vyrobeno 15 vrtulníků (sériová čísla 81-23629 až 81-23637 a 81-23648 až 81-23653), šestnáctý kus vznikl konverzí z EH-6E (81-23655). Motor typu Allison 250-C20R.



EH-6E
Lehký vrtulník určený pro velení a vedení radiotechnického průzkumu (odposlechu) ve prospěch speciálních sil. Vyrobeny byly tři kusy (sériová čísla 81-23654 až 81-23656), které vychází z civilního lehkého vrtulníku MD 500D. Motor typu Allison 250-C20R.



AH-6F
Lehký bitevní vrtulník vyrobený v počtu devíti kusů (sériová čísla 84-24319, 84-24677, 84-24681, 84-24683 až 84-24684 a 85-25347 až 85-25250). Podobný stroj (86-0141) byl vyroben i pro speciální síly amerického letectva (US Air Force), které ho však pouze zkoušely a do operační služby nezavedly. AH-6F v sobě spojuje drak, pohonnou soustavu a rotory verze MH-6E se zbrojním repertoárem AH-6C „obohaceným“ o 30mm kanón M230 nebo dvě protiletadlové řízené střely FIM-92 Stinger.



AH-6G
Lehký bitevní vrtulník odpovídající konstrukčně civilní řadě MD 530F s výkonnější pohonnou jednotkou Allison 250-C30. Pět exemplářů bylo vyrobeno nově (sériová čísla 84-24678 až 84-24680, 84-24682 a 85-25346), zbylých sedm vzniklo zástavbou nových motorů do stávajících AH-6F (84-24319, 84-24677, 84-24681, 84-24683/84-24684 a 85-25347 až 85-25348).



MH-6H
Lehký transportní/víceúčelový a pozorovací vrtulník vzniklý přestavbou (mj. výkonnější motor Allison 250-C30) 12 kusů MH-6E (sériová čísla 81-23629 až 81-23634 a 81-23648 až 81-23653) a dvou EH-6E (81-23654 a 81-23656).



MH-6J / AH-6J
Lehký transportní/víceúčelový a pozorovací vrtulník, resp. lehký bitevní vrtulník postavený na bázi civilního typu MD 530MG (část vznikla konverzí starších vrtulníků řady MH-6). Vrtulníky MH-6J a AH-6J se odlišují typem misí, které mají plnit, jejich konstrukce a účelové vybavení je do značné míry identické. Stroje mají skládací ocasní nosník, aby je bylo možné snáze přepravit v nákladních letounech. Pohon zajišťuje motor Allison 250-C30. Vnitřní vybavení tvoří mj. navigační systém TNL-3100, vežička AN/AAQ-16 se systémem FLIR nebo laserový ozařovač cílů Litton AIM-1.
AH-6J je na bocích trupu opatřen závěsníky Aerocrafter Weapons Plank (celkem 4 závěsné body) pro podvěšení výzbroje, kterou mohou tvořit kulomety M134, GAU-2/A, GAU-19/A, raketnice M260 a M261, protitankové střely AGM-114 Hellfire, protiletadlové střely FIM-92 Stinger nebo přídavné palivové nádrže.
MH-6J je zvnějšku opatřen skládacími lavicemi External Plank System, prostředkem FRIES (Fast Rope Insertion and Extraction System) pro rychlé slanění z vrtulníku nebo držáky pro přepravu dvou terénních motocyklů.
Novovýroba AH-6J byla financována penězi uvolněnými ve fiskálních letech 1988 až 1995. První dva bitevní Little Birdy byly americké armádě formálně předány 1. července 1992.



MH-6M / AH-6M MELB (Mission Enhanced Little Bird)
Modernizace stávajících strojů MH-6J a AH-6J zahájená v roce 2002. Dodávka všech 51 (?) modernizovaných Little Birdů ve verzi M měla skončit ve fiskálním roce 2007. Přepracované vstupy vzduchu k motoru, výkonnější motor Allison 250-C30-R3M s elektronickým řízením, šestilistý hlavní rotor, „skleněný kokpit“ CAAS (Common Avionics Architecture System) a nová generace elektro-optických senzorů. Přepracovaný drak, který umožnil zvýšit maximální vzletovou hmotnost na 2131 kg, větší dveře nákladového prostoru.
URL CZ: https://www.valka.cz/McDonnell-Douglas-MH-6-Little-Bird-t37856#143070Verze : 1
URL EN: https://www.armedconflicts.com/prehled-verzi-t37856#143070Version : 0