Západní armáda
Vznikla 1. ledna 1919 z III. uralského horského streleckého sboru a kamské a samarské skupiny. Počáteční sestava armády byla VIII. ufský sbor (bývalá kamská skupina), IX. volžský sbor (bývalá samarská skupina), III. uralský horský střelecký sbor, VI. uralský armádní sbor. Dale byly v její sestavě 2. ufská jízdní divize, 3. orenburská kozácká divize, 2. a 3. orenburská kozácká brigáda, 22. kozácký pluk, sam. sotňa, 2. a 3. plastunskij kozácký pluk, srbský dobrovol. pluk, jízdní partiz. oddíl, kustanajský kirgizský pluk, uralský děl. divizion
Začátkem března 1919 sestávala Západní armáda z III. uralského horského střeleckého sboru, II. ufského armádního sboru a VI. uralského armádního sboru. V operační podřízenosti Západní armády byla Jižní armádní skupina v sestavě IV. armádního sboru a svodného sterlitamakského sboru.
Početní stav Západní armády byl:
32 400 bodáků
6 300 šavlí
570 kulometů
98 děl
Jižní skupiny
7 000 bodáků
5 800 šavlí
143 kulometů
15 děl
Koncem května 1919 byly zbytky vojsk Západní armády svedeny v Volžskou, Uralskou a Ufimskou skupinu.
V červenci 1919 byla přeformována na 3. armádu
velitelé
gen. dělostř. M. V. Chanžin (7. 1. - 20. 6. 1919)
genpor. K. V. Sacharov (21. 6. - listopad 1919)
genpor. V. O. Kappel (listopad - prosinec 1919)
Vznikla 1. ledna 1919 z III. uralského horského streleckého sboru a kamské a samarské skupiny. Počáteční sestava armády byla VIII. ufský sbor (bývalá kamská skupina), IX. volžský sbor (bývalá samarská skupina), III. uralský horský střelecký sbor, VI. uralský armádní sbor. Dale byly v její sestavě 2. ufská jízdní divize, 3. orenburská kozácká divize, 2. a 3. orenburská kozácká brigáda, 22. kozácký pluk, sam. sotňa, 2. a 3. plastunskij kozácký pluk, srbský dobrovol. pluk, jízdní partiz. oddíl, kustanajský kirgizský pluk, uralský děl. divizion
Začátkem března 1919 sestávala Západní armáda z III. uralského horského střeleckého sboru, II. ufského armádního sboru a VI. uralského armádního sboru. V operační podřízenosti Západní armády byla Jižní armádní skupina v sestavě IV. armádního sboru a svodného sterlitamakského sboru.
Početní stav Západní armády byl:
32 400 bodáků
6 300 šavlí
570 kulometů
98 děl
Jižní skupiny
7 000 bodáků
5 800 šavlí
143 kulometů
15 děl
Koncem května 1919 byly zbytky vojsk Západní armády svedeny v Volžskou, Uralskou a Ufimskou skupinu.
V červenci 1919 byla přeformována na 3. armádu
velitelé
gen. dělostř. M. V. Chanžin (7. 1. - 20. 6. 1919)
genpor. K. V. Sacharov (21. 6. - listopad 1919)
genpor. V. O. Kappel (listopad - prosinec 1919)