Stříbrná hvězda Silver Star Citace ke Stříbrné hvězdě: Prezidentu Spojených států Amerických, oprávněného Zákonem Kongresu z 9. července 1918, je potěšením předat Stříbrnou hvězdu brigádnímu generálovi Maxwellu Davenportovi Taylorovi (ASN: 0-14898), Armády Spojených států, za statečnost v akci během služby u 82. výsadkové divize, v akci z 8. září 1943 v Itálii. 8. září 1943, generál Taylor odešel z ... a setkal se s ... u ..., který ho poté vzal do ..., kde prošel nepřátelským územím do ... u ... k naplnění své mise. Generál Taylor, se dobrovolně na misi přihlásil, udělal tak bez ohledu na bezprostřední nebezpečí, bez myšlenky na vlastní bezpečí. Statečnost projevená generálem Taylorem v úspěšném provedení této nebezpečné mise je hodna uznání. Jeho statečné akce a hluboká služební oddanost, bez ohledu na vlastní život, jsou v souladu s nejvyššími tradicemi vojenské služby a odráží velké zásluhy na něm a Armádě Spojených států. (velitelství 82. výsadkové divize, generální rozkaz č. 33)
01.07.1944
Kříž za vynikající službu Distinguished Service Cross Citace ke Kříži za vynikající službu: Prezidentu Spojených států Amerických, oprávněného Zákonem Kongresu z 9. července 1918, je potěšením předat Kříž za vynikající službu generálmajoru [tehdy brigádnímu generálovi] Maxwellu Davenportu Taylorovi (ASN: 0-14898), Armády Spojených států, za mimořádné hrdinství ve spojení s vojenskými operacemi proti ozbrojenému nepříteli ve službě jako divizní velitel 101. výsadkové divize, v akci proti nepřátelským silám ve Francii 6. června 1944. Přistál s parašutistickou jednotkou na nepřátelském území a tváří tvář intenzivní nepřátelské palbě, generálmajor Taylor rychle zorganizoval velení jednotek svého divizního velitelství. Vnímajíc, že důležitý násep v Carentan nemůže být dobyt jednotkou přidělenou na tuto misi, Generál Taylor osobně vedl jednotky svého divizního velitelství a další speciální jednotky do útoku na násep. Generál Taylor vedl úspěšný útok a zajistil násep, čímž vyčistil cestu po postupující vyloďovací jednotky. Kuráž a mimořádné velitelské schopnosti projevené generálem Taylorem ilustrují nejvyšší tradice vojenské služby Spojených států a odráží velké zásluhy na něm, 101. výsadkové divize a Armádě Spojených států. (velitelství první armády Spojených států, generální rozkaz č. 31)
09.12.1944
Stříbrná hvězda Silver Star Citace k 2. Stříbrné hvězdě: Prezidentu Spojených států Amerických, oprávněného Zákonem Kongresu z 9. července 1918, je potěšením předat bronzový dubový list k druhému udělení Stříbrné hvězdy generálmajoru Maxwellu Davenportu Taylorovi (ASN: 0-14898), Armády Spojených států, za statečnost v akci jako velící generál 101. výsadkové divize. Přistál s vedoucími výsadkovými jednotkami své divize při osvobozování Holandska navzdory nepřátelské palbě, shromáždil svůj štáb a postavil velitelské stanoviště v okolí města Zen 17. září 1944. V noci na 19. září 1944, početné síly nepřátelské pěchoty a tanků zaútočila na město Zen ve snaze obsadit a zničit most přes Vilemínin kanál, důležitý bod byl na cestě britského ... sboru, mířícímu na sever do Arnhemu. Dovedně zaměstnávajíc dostupné malé jednotky úředníků, signalistů a vojenské policie, osobně velel obraně mostu a velitelství divize. Po přivezení 57 mm protitankových kanónů, je osobně nasměroval proti nepřátelským obrněncům a vedl úspěšnou obranu této oblasti. jeho kuráž a ispirativní velitelské schopnosti byly v souladu s vojenskými tradicemi Spojených států. (Velitelství XVIII. (výsadkového) sboru, generální rozkaz č. 10)
Medaile za vynikající službu (armáda) Distinguished Service Medal (Army) Citace k 2. Medaili za vynikající službu: Prezidentu Spojených států Amerických, oprávněného Zákonem Kongresu z 9. července 1918, je potěšením předat bronzový dubový list k druhému udělení armádní Medaile za vynikající službu generálu Maxwellu Davenportu Taylorovi (ASN: 0-14898), Armády Spojených států, za mimořádně záslužné a významné služby vládě Spojených států, ve službě velké odpovědnosti o února 1953 do 5. června 1955 (ministerstvo armády, generální rozkaz č. 71)
DD.MM.1959
Medaile za vynikající službu (armáda) Distinguished Service Medal (Army) Citace k 3. Medaili za vynikající službu: Prezidentu Spojených států Amerických, oprávněného Zákonem Kongresu z 9. července 1918, je potěšením předat druhý bronzový dubový list k třetímu udělení armádní Medaile za vynikající službu generálu Maxwellu Davenportu Taylorovi (ASN: 0-14898), Armády Spojených států, za mimořádně záslužné a významné služby vládě Spojených států, ve službě velké odpovědnosti jako náčelník štábu Armády Spojených států od 30. června 1955 do 30. června 1959 (ministerstvo armády, generální rozkaz č. 28)
24.08.1964
Medaile za vynikající službu (armáda) Distinguished Service Medal (Army) Citace ke 4. Medaili za vynikající službu: Prezidentu Spojených států Amerických, oprávněného Zákonem Kongresu z 9. července 1918, je potěšením předat třetí bronzový dubový list ke čtvrtému udělení armádní Medaile za vynikající službu generálu Maxwellu Davenportu Taylorovi (ASN: 0-14898), Armády Spojených států, za mimořádně záslužné a významné služby vládě Spojených států, ve službě velké odpovědnosti jako předseda sboru náčelníků od října 1962 do července 1964 (ministerstvo armády, generální rozkaz č. 28)
Narodil se 26.8.1901 v Keytesville v Missouri. V červnu roku 1922 dokončil West Point, kde získal hodnost poručíka. Byl zařazen k ženistům a následně absolvoval ženijní kurz. Poté byl převelen na Havaj. Zde sloužil v letech 1923-25 u třetího ženijního praporu a také se zde oženil s Lydií Garner Hopperovou.
V roce 1926 byl převelen k 10. dělostřeleckému pluku. V roce 1927 byl povýšen na nadporučíka a odjel studovat do Paříže francouzštinu, kterou posléze spolu se španělštinou vyučoval v letech 1927-1932 na West Pointu. V roce 1933 absolvoval Polní dělostřeleckou školu ve Fort Sill v Oklahomě a o dva roky později školu pro velitele a generální štáb ve Fort Leavenworth v Kansassu. V srpnu 1935 byl povýšen na kapitána a odjel studovat japonštinu do Tokya. Odtud se vrátil v roce 1939 a o rok později vystudoval Vysokou válečnou školu. V červnu 1940 byl trvale povýšen do hodnosti majora.
Chvíli sloužil v oddělení válečného plánovaní a následně velel 12. polnímu dělostřeleckému praporu. V letech 1941-1942 sloužil na generálním štábu. Poté byl chvíli náčelníkem štábu 82. výsadkové divize a následně v letech 1942-44 během jejího bojového nasazení na Sicílii a v Itálii velel jejímu dělostřelectvu. V těchto válečných letech mu byly dále propůjčovány hodnosti a to v prosinci 1941 podplukovníka, v únoru 1942 na plukovníka a v prosinci 1942 na brigádního generála.
V květnu 1944 mu byla propůjčena hodnost generál majora a převzal velení na 101. výsadkovou divizí, jejíž dosavadní velitel a zakladatel - generál William "Bill" Carey Lee - se musel ze zdravotních důvodů vzdát velení. S ní zůstal až do konce války. Během bitvy v Ardenách však divizi velel generál Anthony McAuliffe, protože Taylor se zúčastnil štábní konference a nedostal se do Bastogne včas. V červnu 1945 byl trvale povýšen do hodnosti podplukovníka a v lednu 1948 opět trvale na brigádního generála.
V roce 1949 zastával funkci náčelníka štábu evropského velení a v letech 1949-51 velel americkým vojskům v Berlíně. V srpnu 1951 byl trvale povýšen na generálmajora a byla mu též propůjčena hodnost generálporučíka. Mezi lety 1951-53 zastával vysoké štábní funkce a v červnu 1953 byl natrvalo povýšen do hodnosti generálplukovníka.
V závěru korejské války velel 8.armádě a následně v letech 1953-54 pomáhal s asistenčním programem pomoci jihokorejské armádě. Mezi roky 1954-55 velel americkým vojskům na Dálném východě a osmé armádě. Od 30.6.1955 do 30.6.1959 byl náčelníkem štábu armády a byl mimo jiné zodpovědný za vyslání 1000 vojáků 101.výsadkové divize do Little Rocku v Arknasasu v r.1957, aby zajistili bezpečnost černošským studentům.
V červnu 1959 odešel do výslužby, ale v roce 1962 byl povolán zpět a zastával funkci předsedy náčelníků štábů až do roku 1964. Poté znovu odešel do výslužby a stal se velvyslancem v Jižním Vietnamu, odkud odešel v roce 1965, a zastával funkci zvláštního poradce prezidenta až do r.1969. V letech 1966-69 byl také prezidentem Institutu obraných studií.
Zemřel 19.4.1987 ve Washingtonu D.C. a je pochován na Arligtonském národním hřbitově.
