Main Menu
User Menu

Barclay de Tolly, Michail Bogdanovič

Michael Bogdanovich Barclay de Tolly / Михаил Богданович Барклай-де-Толли

     
Příjmení:
Surname:
Barclay de Tolly
Jméno:
Given Name:
Michail Bogdanovič
Jméno v originále:
Original Name:
Михаи́л Богда́нович Баркла́й-де-То́лли
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
poľný maršal
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
-
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
princ
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
27.12.1761 Pamūšis /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
26.05.1818 Insterburg /
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
minister vojny
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
-
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
en.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Barclay-de-Tolly-Michail-Bogdanovic-t36631#457146Verze : 0
MOD
Michail Andreas se narodil 13. (24.) prosince 1757 v Litvě, kam přišli z náboženských důvodů jeho předci z Francie přes Německo. Otec byl důstojníkem ruské armády a matka Margaria von Smitten pocházela rovněž z tradiční švédské důstojnické rodiny. Jeho dědeček byl purkmistrem města Rigy a v carské armádě dosáhl hodnosti poručíka. Sám Michail byl od svých třech let vychováván v Petrohradě, v rodině svého strýce, plukovníka ruské armády. Ten ho již v deseti letech nechal zapsat, jak bylo tehdy zvykem, jako poddůstojníka do stavu Novotrojického pluku, kterému velel. Skutečnou vojenskou službu však Michail nastoupil v roce 1776 u Pskovského střeleckého pluku v hodnosti praporčíka. Již o dva roky později byl povýšen na důstojníka a v letech 1783 – 1790 pak jako adjunkt sloužil u celé řady generálů.


První bojový křest získal mladý kníže de Tolly za rusko-turecké války v roce 1788, kdy se zúčastnil pod velením G. A. Potěmkina útoku na pevnost Očakov. Vzápětí byl převelen do bojů se Švédy a proti polskému povstání. V těchto bojích projevil osobní statečnost a velitelské schopnosti, za což mu byl v roce 1794 mu byl udělen Řád sv. Jiří IV. stupně. Na žebříčku vojenské kariéry pak stoupal velice rychle, velel postupně praporu, pluku, brigádě a divizi. V roce 1798 byl již plukovníkem a generálské hodnosti dosáhl o pouhý rok později.


Za napoleonských válek v letech 1806 – 1807 a v rusko-švédské válce 1808 - 1809 znovu potvrdil, že je vynikajícím velitelem, nebojícím se riskovat, aby dosáhl úspěchu. Z generál-majora se stal generál-poručíkem a v roce 1809 byl jmenován vrchním velitelem ruských vojsk ve Finsku s hodností generála dělostřelectva. Car Alexandr I. si uvědomil, jakého schopného velitele v Barclay de Tollym má a proto ho povolal do Petrohradu jako ministra války. V této funkci měl v letech 1810 – 12 připravit ruskou armádu na rozhodující střetnutí s Napoleonem. Provedl řadu reforem v armádě, zejména co se týče výcviku vojsk a organizace štábu. Velkou pozornost rovněž věnoval týlovému zabezpečení vojsk a rozpracování taktiky obrany v ruském vnitrozemí. Po napadení Ruska na jaře 1812 zaujal funkci velitele 1. západní amády . Po spojení s armádou M. I. Kutuzova před Moskvou byl pověřen velením středu a pravého křídla ruských armád. V samotné borodinské bitvě pak projevil znovu osobní statečnost a velitelský um, za který byl oceněn udělením Řádu sv. Jiří II. stupně. Na poradě velení ve vesnici Fili se postavil za Kutuzovův plán, vydat nepříteli Moskvu a tím zachránit bojeschopnou armádu. Během osvobozovacích tažení v letech 1813 – 14 nejprve jako velitel 3. armády a později rusko-pruských vojsk v sestavě České armády dobyl pevnost Torn, porazil napoleonská vojska u Budyšína a Kulmu. Jako jeden z hlavních hrdinů „bitvy národů“ u Lipska byl vyznamenán Řádem sv. Jiří I. stupně a získal dědičný hraběcí titul. Závěrečných bojů na území Francie se zúčastnil ve funkci velitele 1. armády, v jejímž čele vítězně vstoupil do Paříže. V halvním městě poraženého nepřítele přijal z rukou cara Alexandra I. hodnost polního maršála a titul knížete.


Po skončení války se vrátil do vlasti, kde se věnoval dalšímu budování armády, pokud mu dovolilo zdraví. V roce 1817 doprovázel panovníka na rozáhlé inspekční cestě po různých posádkách v celém Rusku. V následujícm roce mu lékaři doporučili odpočinek a na jejich radu pak navštívil Mariánské Lázně a Karlovy Vary. Při návratu z lázeňského pobytu se mu však přitížilo a 14. (26.) května 1818 v Insterburgu ve východním Prusku zemřel. Pruský král Fridrich Vilém III. na tomto místě nechal později vybudovat památník. Maršálovy ostatky byly na přání jeho ženy přeneseny z Rigy, kde byl pohřben, do Estonska.
URL : https://www.valka.cz/Barclay-de-Tolly-Michail-Bogdanovic-t36631#148113Verze : 0