Main Menu
User Menu

Hansa-Brandenburg W.29

     
Název:
Name:
Hansa-Brandenburg W.29
Originální název:
Original Name:
Hansa-Brandenburg W.29
Kategorie:
Category:
stíhací letoun
Výrobce:
Producer:
DD.MM.1918-DD.MM.191R Hansa und Brandenburgische Flugzeugwerke AG, Briest /
DD.MM.191R-DD.MM.19RR Ungarische Flugzeugfabrik AG, Budapest /
DD.MM.1922-DD.MM.1927 Orlogsværftet Flyvemaskineværksted, Kobenhavn
Období výroby:
Production Period:
DD.MM.1918-DD.MM.RRRR
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
781) Hansa
~10 UFAG
15 Orlogsvaerftet
První vzlet:
Maiden Flight:
27.03.1918
Osádka:
Crew:
2
Základní charakteristika:
Basic Characteristics:
 
Vzlet a přistání:
Take-off and Landing:
CTOL - konvenční vzlet a přistání
Uspořádání křídla:
Arrangement of Wing:
jednoplošník
Uspořádání letounu:
Aircraft Concept:
klasické
Podvozek:
Undercarriage:
pevný
Přistávací zařízení:
Landing Gear:
plováky
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost prázdného letounu:
Empty Weight:
1000 kg
Vzletová hmotnost:
Take-off Weight:
1490 kg
Maximální vzletová hmotnost:
Maximum Take-off Weight:
? kg
Rozpětí:
Wingspan:
13,50 m
Délka:
Length:
9,36 m
Výška:
Height:
3,00 m
Plocha křídla:
Wing Area:
31,60 m2
Plošné zatížení:
Wing Loading:
? kg/m2
Pohon:
Propulsion:
 
Kategorie:
Category:
pístový
Počet motorů:
Number of Engines:
1
Typ:
Type:
Benz Bz.III o výkonu 110 kW nebo
Benz Bz.IIIa o výkonu 136 kW nebo
Austro-Daimler AD6 série 23000 o výkonu 165 kW
dvoulistá dřevěná vrtule
Objem palivových nádrží:
Fuel Tank Capacity:
220 kg
Výkony:
Performance:
 
Maximální rychlost:
Maximum Speed:
1702) km/h v 0 m
Cestovní rychlost:
Cruise Speed:
? km/h v ? m
Rychlost stoupání:
Climb Rate:
? m/s
Čas výstupu na výšku:
Time to Climb to:
5,9 min do 1000 m
Operační dostup:
Service Ceiling:
5000 m
Dolet:
Range:
600 km
Maximální dolet:
Maximum Range:
? km
Výzbroj:
Armament:
1-2x 7,92mm pevný kulomet LMG.08/15
1x 7,92mm pohyblivý kulomet Parabellum LMG.14/17
Uživatelské státy:
User States:




Poznámka:
Note:
2) podle publikace Windsock 199 kusů
2) 178 km/h s motorem Bz.IIIA
Zdroje:
Sources:
Grosz, Peter M. Brandenburg W 29, Windsock Datafile No.55. Albatros Productions, Berkhamtsted 1996. ISBN 0-948414-74-X.
Kroschel, G., Stützer, H. Die deutschen Militärflugzeuge 1910 - 1918. Weltbild Verlag, Augsburg 1994. ISBN 3-89350-693-4.
Gray, Peter, Thetford, Peter. German Aircraft Of The First World War. Doubleday, Garden City 1970.
Lamberton, W. M. Fighter Aircraft of the 1914-1918 War. Harleyford Publications Ltd, Letchworth 1960.
Vetter, Bernd, Vetter, Frank. Die deutsche Luftwaffe - Markierungen und Tarnanstriche der deutschen Militärflugzeuge 1914 - heute. Flugzeug Publikations, Illertisen 1993.
URL : https://www.valka.cz/Hansa-Brandenburg-W-29-t35515#131084Verze : 0
Hansa-Brandenburg W.29


Plovákový stíhací letoun Hansa-Brandenburg W.29 byl navržen Ernstem Heinkelem kvůli naléhavé potřebě výkonného stíhače pro německé námořnictvo, ohrožované novými britskými létajícími čluny Felixtowe a Curtiss. Vlastní projekt však vypracoval Hanns Klemm, také další ze slavných německých konstruktérů. Nová konstrukce v podstatě nebyla ničím jiným než letounem W.12 přestavěným na jednoplošník, který tak měl menší celkový odpor. V podstatě nezměměný zůstal trup, ocasní plochy a plováky, nové vyztužené křídlo bylo upraveno tak, aby větším rozpětím a šířkou nahradilo vztlak po "zrušeném" horním křídle. Osádka měla být dvoučlenná, pilot v předním kokpitu ovládal také dva pevné 7.92mm kulomety Spandau LMG 08 a střelec/pozorovatel vzadu měl k dispozici pohyblivý 7.92mm kulomet Parabellum nebo dva kulomety Spandau. Vliv na vývoj tohoto typu měl i Oberleutnant Friedrich Christiansen, velitel základny námořních letounů v Zeebrugge, který orodoval za jeho rychlé dokončení a který byl také mezi testovacími piloty. Třetí prototyp si snad dokonce v únoru 1918 odvezl s sebou zpět, aby ho otestoval "naostro".


Na základě objednávky ze 17. ledna 1918 byly postaveny tři prototypy, které se navzájem lišily motory - Benz Bz.III o výkonu 112 kW, Benz Bz.IIIa o 136 kW a poslední měl Mercedes D.III o 118 kW. První prototyp byl zalétán 27. března 1918. Konstrukce byla dřevěná, potažená na trupu a plovácích překližkou (na přídi plechem) a křídla plátnem. Od 4. dubna 1918 byl oficiálně testován ve Warnemünde a na jeho základě bylo objednáno prvních 50 kusů. Stavěny byly vlastně dvě základní varianty - první dvacítka, W.29 CHFT, měla standardní motory Bz.III a rádio místo jednoho z pevných kulometů, obdobná série nebyla úplně dokončena a předáno námořnictvu bylo celkem 49 strojů této verze. Druhá verze, W.29 C3MG s motory Bz.III, měla jeden pohyblivý, dva pevné kulomety a žádné radiovybavení. Čtyři (možná víc) stroje poslední série měly silnější motor Benz Bz.IIIa, Mercedesy nakonec použity nebyly. Jeden stroj byl pokusně přestavěn pro motor Maybach Mb.IVa o 180 kW, ale neosvědčil se.


Provozní testy ukázaly skvělé výsledky a W.29 byly v dubnu 1918 zavedeny do služby u německého námořnictva, kde sloužily společně s W.12 a W.19 na základnách Zeebrugge, Ostende, Borkum a Nordeney a často podnikaly s W.19 společné mise. Stejně jako tito jejich předchůdci, i oni byli obávani nejen ze strany spojeneckých pilotů, ale i ponorek a lodí. Díky jejich manévrovacím schopnostem a vysoké rychlosti se záhy staly snad nejúspěšnějším typem německého námořního stíhače. Některé stroje byly upraveny i k nesení několika pum. Do prvního střetu s nepřítelem se Hansy W.29 dostaly 4. července 1918, kdy čtyři stroje pod vedením Oberleutnanta Christiansena sestřelily tři létající čluny Felixtowe F.2A. O dva dny později Christiansen vystřílel celý zásobník na britskou ponorku C 25, čímž jí natolik poškodil, že musela být v podobě plovoucího cedníku odtažena do přístavu.


V červenci 1918 bylo několik strojů odesláno také do Turecka, kde létaly u německých pobřežních hlídek. Tři stroje z celkem 23 objednaných byly postaveny pro rakousko-uherské námořnictvo v licenci firmou UFAG, která patřila do stejného koncernu, nebyly ale doručeny kvůli uzavření příměří. Tyto stroje byly poháněny motory Austro-Daimler o výkonu 136 kW. Po válce prý byly zbylé stroje dokončeny a Spojenci je používali pro ostřelování námořních min. Nejméně dva rakousko-uherské W.29 používala Maďarská republika rad. Po válce byly dva W.29 prodány do Švédska, kde létaly jako dopravní, podobně létajy další stroje i v Německu samotném. Jeden stroj byl také po internaci zařazen do nizozemského letectva. Asi patnáct strojů, pod označením H.M.I, bylo postaveno pro dánské námořní letectvo u firmy Orlogsvarftet. Na základě typu W.29 vznikl v dubnu 1918 také typ Hansa Brandenburg W.33 a po válce u firmy Caspar také poměrně úspěšný exportní Caspar S.I.


Zdroj:
Hornát, Jiří: Hansa-Brandenburg W.29, L+K 12/2005
www.fiddlersgreen.net
https://www.aviastar.org/air/germany/hansa_w-29.php
https://www.cofe.ru/avia/H/H-31.htm
https://www.airwar.ru/enc/fww1/w29.html
www.rollmodels.net
https://www.luftfahrtgeschichte.com/hansaw29.htm
www.europeanairlines.no
www.tayyareci.com
www.europeanairlines.no
URL : https://www.valka.cz/Hansa-Brandenburg-W-29-t35515#240955Verze : 0
MOD
Zdroj: https://www.forumeerstewereldoorlog.nl/wiki/index.php/Hansa-Brandenburg_W_29
https://www.airwar.ru/





URL : https://www.valka.cz/Hansa-Brandenburg-W-29-t35515#203574Verze : 0
Zdroj:
www.geocities.com



URL : https://www.valka.cz/Hansa-Brandenburg-W-29-t35515#296759Verze : 0
MOD
.

V roce 1919 koupilo Dánsko jeden kus letounu Hansa-Brandenburg W.29 z Německa a podle něj v letech 1920-1927 postavila (licenčně) dalších 15 strojů. Letouny byly poháněny buď motory Benz o výkonu 150 ks, nebo šestiválci Orlogsværftet O-V o výkonu 160 ks. Letouny nesly označení HM.1, vyřazeny ze služby byly roku 1930. Tento stroj byl vyfotografován při přeletu nad Kodaní. Na všech plochách nese nátěr mořskou světle šedou barvou. Stroj fotografován shora, takže nejsou vidět spodní plochy, nicméně podle předpisu byl měly být natřeny i nosné plochy zespodu a mělo by zde být černou barvou opakováno taktické číslo.
URL : https://www.valka.cz/Hansa-Brandenburg-W-29-t35515#589703Verze : 0
MOD