Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight:
3256 kg
7178 lb
Rozpětí: Wingspan:
12.240 m
40ft 2in
Délka: Length:
9,210 m
30ft 2,5in
Výška: Height:
3.470 m
11ft 4,75in
Plocha křídla: Wing Area:
23,09 m2
248.54 ft2
Plošné zatížení: Wing Loading:
133,30 kg/m2
27.3 lb/ft2
Pohon: Propulsion:
Kategorie: Category:
pístový
piston
Počet motorů: Number of engines:
1
Typ: Type:
Rolls-Royce Merlin 47 kapalinou chlazený dvanáctiválec s nominálním výkonem 1 055 kW při 3 000 ot/min v h= 4 270 m Vrtule čtyřlistá Rotol s konstantní rychlostí otáček o průměru 3 270 mm
Rolls-Royce Merlin 47, twelve-cylinder liquid-cooled Vee engine, rated 1,415 hp at 3,000 rpm at 14,000 ft; driving a four-blade Rotol propeller of the constant-speed type of 10ft 9in diameter
Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity:
386,41 l ve dvou trupových nádržích 136 nebo 204 nebo 409 l v polokapkovitých přídavných nádržích zavěšených pod trupem
85 UK gallons in two internal tanks and 30 or 45 or 90 UK gallons in one drop tank under fuselage
Výkony: Performance:
Maximální rychlost: Maximum Speed:
586 km/h v 6705 m
364.1 mph in 22000 ft
Cestovní rychlost: Cruise Speed:
523 km/h v 6096 m
325 mph in 20000 ft
Rychlost stoupání: Climb Rate:
27,58 m/s
5429.1 ft/min
Čas výstupu na výšku: Time to Climb to:
8,0 min do 6096 m
8,0 min to 20000 ft
Operační dostup: Service Ceiling:
12192 m
40000 ft
Dolet: Range:
820.8 km
510 mi
Maximální dolet: Maximum Range:
1882.9 km
1170 mi
Výzbroj: Armament:
2x pevný kanón Hispano Mk.II ráže 20 mm s 120 náboji na hlaveň 4x pevný kulomet Browning Mk.II ráže 7,7 mm s 350 náboji na hlaveň
Two fixed forward-firing 0.79 inch Hispano Mk.II cannons in the wing, 120 rpg and four fixed forward-firing, 0.303 inch Browning Mk.II in the wing, 350 rpg
Uživatelské státy: User States:
Poznámka: Note:
Supermarine Type 350 Křídla byla typu "B" Ekonomická cestovní rychlost 395 km/h
Supermarine Type 350 The wings were of the "B" type Economical cruising speed of 239 mph
Zdroje: Sources:
Použité prameny: Cyril R. Russell, Spitfire Odyssey: My Life At Supermarines 1936-1957, Kingfisher Railway Productions, UK, rok 1985, ISBN: 0 946184 186 William Green a Gordon Swanborough. The Complete Book of Fighter, An Illustrated Encyclopedia of Every Fighter Aircraft Built and Flown, Smithmark Publisher, rok 1995, ISBN-10: 0831739398 Peter Caygill, Spitfire Mk.VI-F.24, Bojové legendy, Nakladatelství Vašut, ISBN 80-7236-396-4 Václav Němeček, Vojenská letadla 3 díl, druhé doplněné vydání, Naše Vojsko, Praha 1992, ISBN 80-206-0117-1 www.historyofwar.org www.spitfiresite.com http://www.airwar.ru/enc/fww2/spit6.html www.xs4all.nl archiv autora
Supermarine Spitfire HF Mk.VI Supermarine Type 350
Stručná historie: Jakmile se nad Velkou Británií začaly objevovat výškové průzkumné a bombardovací Junkersy Ju 86 P (od počátku roku 1941), nedal na sebe požadavek na konstrukci nové výškové verze Spitfiru s přetlakovou kabinou dlouho čekat. Tento požadavek vzešel v průběhu jednání Royal Aircraft Establishment, které proběhlo dne 17. února 1941 ve Farnborough.
Konstruktéři továrny Supermarine přistoupili k provizorní přestavbě Spitfiru Mk.VB. Nový letoun byl továrně označen Supermarine Type 350 a RAF jej později přijala jako Spitfire HF Mk.VI. Nový letoun byl poháněn motorem Rolls-Royce Merlin 47 což byla výšková verze motoru Merlin 45, výškový motor měl kompresor s průměrem oběžného kola zvětšeným na 10.85" (275,59 mm), který ubral něco z výkonu, ale tento výkon 1 415 koní udržel do větší výšky. Motor roztáčel čtyřlistou vrtuli Rotol.
K přetlakování kabiny byl použit kompresor Marshall IX A v kabině byl udržován tlak odpovídající výšce 8 690 m. Přetlakování pilotní kabiny bylo možné jednak díky dvěma novým přepážkám, montovanými před a za kabinou, těmito přepážkami procházela všechna táhla a lanka řízení, všechny průchodky byly utěsněné. Dále bylo nutno utěsnit pilotní překryt, ten se uzavíral na zemi a při vzletu nebo při přistání jej nebylo možno odsunout, v případě nouze jej bylo možné odhodit. Ještě jednu výhodu přinášela hermetizace kabiny, kabina byla vytápěná a v maximálních operačních výškách zde bylo příjemných 8°C, nutno říci, že v v nižších výškách zde v letních měsících bylo nepříjemné vedro.
Ovladatelnost nového výškového Spitfiru ve velkých výškách zajistila prodloužená křídla (rozpětí 12,240 m). Díky těmto křídlům dokázala „šestka“ ve výšce 9 700 m lehce vymanévrovat klasickou „pětku“ a během jeden a půl obrátky seděl Spitfire s prodlouženými křídly „pětce“ za ocasem.
Vývoj výškového Spitfiru se protáhl, protože bylo nutno řešit problémy s utěsněním pilotní kabiny a jejím odmrazováním. Spitfire HF Mk.VI byl prvně nasazen v dubnu 1942, u 616. squadrony RAF a v červenci téhož roku se dostal do výzbroje 124. squadrony. Nasazeny byly např. nad námořní základnou ve Scapa Flow. Velkou Británii, vyjma 5 – 6 strojů odeslaných na Blízký východ neopustily.
Spitfire HF Mk.VI byl zajisté dobrým výškovým letounem, zaručoval dobrou ovladatelnost ve velkých výškách, pilot měl v těchto výškách díky přetlakové kabině jisté a na svou dobu komfortní prostředí, ale stále nedokázal splnit úkol, pro který vznikl – zlikvidovat nebezpečí výškových Junkersů létajících nad Anglií, jeho maximální dostup stále na ně nestačil. Teprve nasazení Spitfire Mk.IX (byly nasazeny dříve než HF Mk.VII) udělalo přítrž jejich beztrestným přeletům. Výroba Spitfirů HF Mk.VI byla ukončena sedmadevadesátým postaveným strojem v říjnu roku 1942.
Použité prameny: Cyril R. Russell, Spitfire Odyssey: My Life At Supermarines 1936-1957, Kingfisher Railway Productions, UK, rok 1985, ISBN: 0 946184 186 Peter Caygill, Spitfire Mk.VI-F.24, Bojové legendy, Nakladatelství Vašut, ISBN 80-7236-396-4 Václav Němeček, Vojenská letadla 3 díl, druhé doplněné vydání, Naše Vojsko, Praha 1992, ISBN 80-206-0117-1 www.historyofwar.org www.spitfiresite.com https://www.airwar.ru/enc/fww2/spit6.html www.xs4all.nl
Zelená tmavá / Dark Green
Šedá / Grey
Šedá světlá / Light Grey
