Douglas F3D Skyknight
Prototypy nesly motory Westinghouse J34-WE-22, každý měl tah 13,3 kN.
Objem palivových nádrží byl 5 116 litrů, letoun mohl nést přídavné nádrže (pod každým křídlem jednu o objemu 568 litrů).
Radar byl typu AN/APQ-35 (složený z radaru AN/APS-26 a radaru AN/APS-21), u prototypů byly radary SCR-720.
F3D-1: vyrobeno 28 kusů (objednány 1948, první dodány v prosinci 1950)
F3D-2: 237 ks (objednány 1949, dodány 1951, konec výroby březen 1952), výstražný radar AN/APS-28
2. listopadu se jednalo o MiG-15, který vyvázl s lehčími poškozeními a vrátil se do bojů. První potvrzené vítězství je z noci 7. - 8. listopadu (MiG-15, por. Kovaljov - katapultoval se).
V roce 1962 přeznačeny:
F3D-1 -- F-10A
F3D-1M -- MF-10A
F3D-2 -- F-10B
Prototypy nesly motory Westinghouse J34-WE-22, každý měl tah 13,3 kN.
Objem palivových nádrží byl 5 116 litrů, letoun mohl nést přídavné nádrže (pod každým křídlem jednu o objemu 568 litrů).
Radar byl typu AN/APQ-35 (složený z radaru AN/APS-26 a radaru AN/APS-21), u prototypů byly radary SCR-720.
F3D-1: vyrobeno 28 kusů (objednány 1948, první dodány v prosinci 1950)
F3D-2: 237 ks (objednány 1949, dodány 1951, konec výroby březen 1952), výstražný radar AN/APS-28
2. listopadu se jednalo o MiG-15, který vyvázl s lehčími poškozeními a vrátil se do bojů. První potvrzené vítězství je z noci 7. - 8. listopadu (MiG-15, por. Kovaljov - katapultoval se).
V roce 1962 přeznačeny:
F3D-1 -- F-10A
F3D-1M -- MF-10A
F3D-2 -- F-10B