De Havilland D.H.100 Vampire FB Mk.6

Švýcarské letectvo mělo po válce ve své výzbroji širokou směs typů, které ale rychle zastarávaly. Ve snaze nahradit olétané Bf 109, D-3800 a další koupilo v roce 1946 čtyři Vampiry F Mk.I, aby si ověřilo jejich vhodnost pro švýcarské podmínky. O rok později pak zakoupilo u de Havillandu licenční práva na mírně upravenou stíhací-bombardovací verzi, označenou FB Mk.6. Ta se od FB Mk.5 lišila použitím výkonnějšího motoru Goblin 3. Z Británie bylo od roku 1949 dodáno 75 strojů, dalších sto pak postavily místní firmy - trupy Pilatus, zbytek FFA a kompletace probíhala v Emmenu. Vampiry sloužily u tří perutí švýcarského letectva, jako stíhací do roku 1954, kdy je vystřídaly Venomy. Vampiry pak létaly jako bitevní a v rámci modernizace dostaly v roce 1960 vystřelovací sedadla Martin Baker Mark 2F/V a přetlakovou kabinu. Také byly postaveny tři další stroje z náhradních dílů. V roce 1968 byly vyřazeny i z role bitevních, kterou převzaly Huntery a Mirage, ale sloužily dál jako jednomístné cvičné. V 70. letech dostalo 55 z přeživších strojů prodloužený nos, ve kterém se nacházela dodatečná elektronika. Od roku 1978 bylo dvanáct strojů použito jako létající terče. Posledních 59 FB.6 a 30 T.55 bylo ze služby u švýcarského letectva vyřazeno až v roce 1990 a byly nahrazeny BAe Hawk. Mnoho se jich potom dostalo do soukromých rukou a muzeí, včetně Kbel.