Název: Name: | Douglas DC-2 | |
Originální název: Original Name: | Douglas DC-2 | |
Kategorie: Category: | dopravní letoun | |
Výrobce: Producer: | DD.05.1934-DD.MM.193R Douglas Aircraft Co. Inc., Santa Monica, California DD.MM.1936-DD.MM.1937 Nakajima Aircraft Company, Ltd., Ota / | |
Období výroby: Production Period: | DD.05.1934-DD.MM.1937 | |
Vyrobeno kusů: Number of Produced: | Douglas: 1351) Nakadžima: 5 | |
První vzlet: Maiden Flight: | 11.05.1934 | |
Osádka: Crew: | 2 + 14 | |
Základní charakteristika: Basic Characteristics: | ||
Vzlet a přistání: Take-off and Landing: | CTOL - konvenční vzlet a přistání | |
Uspořádání křídla: Arrangement of Wing: | jednoplošník | |
Uspořádání letounu: Aircraft Concept: | klasické | |
Podvozek: Undercarriage: | zatahovací | |
Přistávací zařízení: Landing Gear: | kola | |
Technické údaje: Technical Data: | ||
Hmotnost prázdného letounu: Empty Weight: | 5628 kg | |
Vzletová hmotnost: Take-off Weight: | 8419 kg | |
Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight: | ? kg | |
Rozpětí: Wingspan: | 25.91 m | |
Délka: Length: | 18.88 m | |
Výška: Height: | 4.97 m | |
Plocha křídla: Wing Area: | 87.24 m2 | |
Plošné zatížení: Wing Loading: | 96.67 kg/m2 | |
Pohon: Propulsion: | ||
Kategorie: Category: | pístový | |
Počet motorů: Number of Engines: | 2 | |
Typ: Type: | Wright SGR-1820-F2 o výkonu 537 kW, nebo Wright SGR-1820-F3 o výkonu 537 kW, nebo Wright SGR-1820-F52 o výkonu 567 kW, nebo Wright SGR-1820-F53 o výkonu 544 kW třílistá stavitelná vrtule | |
Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity: | ? | |
Výkony: Performance: | ||
Maximální rychlost: Maximum Speed: | 338 km/h v 2438 m | |
Cestovní rychlost: Cruise Speed: | 305.8 km/h v 2438 m | |
Rychlost stoupání: Climb Rate: | 5.1 m/s | |
Čas výstupu na výšku: Time to Climb to: | ? min do ? m | |
Operační dostup: Service Ceiling: | 6843 m | |
Dolet: Range: | 1609.3 km | |
Maximální dolet: Maximum Range: | ? km | |
Výzbroj: Armament: | - | |
Uživatelské státy: User States: | ? | |
Poznámka: Note: | Data platí pro stroje s motorem R-1820-F52 1) včetně tří(?) strojů "DC-2A" s motory Pratt & Whitney Hornet a dvou strojů "DC-2B" s motory Bristol Pegasus VI | |
Zdroje: Sources: | Francillon, René J. McDonnald Douglas Aircraft since 1920 Volume I. Putnam Aeronautical Books, London 1988, ISBN 0 87021-428-4. |
URL : https://www.valka.cz/Douglas-DC-2-t34151#124475Verze : 0
Douglas C-32A
V době japonského útoku na Pearl Habor vlastnilo americké letectvo poměrně rozsáhlou sbírku typů, které už mohly být považovány jedině za zastaralé. Ve zběsilé snaze urychlit připravenost na válku letectvo začalo stahovat z výrobních linek vše, o mělo křídla a dalo se to alespon okrajově použít k vojenské službě. Tak se počátkem roku 1942 dostalo do služby i 24 letounů Douglas DC-2, které letectvo převzalo od civilních dopravců. Tyto stoje dostaly označení C-32A, protože sice nebyly výsledkem žádného vývoje nebo objednávky na základě prototypu XC-32, armáda je ale potřebovala dostat do svého systému značení. Většina prodělala jen drobné úpravy a ponechala si své původní civilní motory, část ale dostala armádní Wright R-1820-33.
Dalších pět z těchto stojů dokonce ani nebyly čistokrevné DC-2, protože krátce předtím, konem roku 1941, jejich původní provozovatel TWA vyměnil tyto stroje s Northeast Airlines za tři nové DC-3. Nový uživatel provedl výměnu křídel za křídla z DC-3, proto se těmto pěti stojům tak přezdívalo DC-Twee. Vzápětí byly převzaty armádou a nehledě na jejich nová křídla byly připojeny k ostatním DC-2 pod stejné označení.
C-32A byl používány v celé řadě rolí, k nákladní dopravě, pro štábní a spojovací účely i výcviku. Některé z nich se dokonce ani nedostal doopravdy do vojenských rukou, jejich převod byl papírovou záležitostí. Podobně naopak armáda některé C-32A sama předala soukromým dopravcům, aby tak posílila dopravní síť, která jako celek také sloužila armádním zájmům. Pět stojů bylo převzato dokonce od RAF a sloužily v Evropě, dva stoje od letectva australského a létaly v Pacifiku.
Všechny C-32A se dočkaly konce války, kdy byly jako přebytečné odprodány do soukromých rukou nebo skončily ve šrotu.
Zdroj:
Francillon, Rene J.: McDonnell Douglas Aircraft Since 1920, Volume I. Naval Institute Press, Annapolis 1988. ISBN 0-87021-428-4
Pearcy, Arthur: Douglas R4D Variants. Aircraft in Profile No.249. Profile Publications, Windsor 1974. ISBN 0-35383-023-1
Pearcy, Arthur: Douglas DC-3 (Pre 1942), Aircraft in Profile No.96, Profile Publications, Leatherhead 1966
Douglas Dakota Mk I-IV, Aircraft in Profile No.220, Profile Publications, Windsor 1970
Swanborough, F. G., Bowers, P. M.: US navy Aircraft Since 1912, Putnam Aeronautical Books, London 1990. ISBN 0-85177-838-0
http://www.aero-web.org/specs/douglas/r2d-1.htm
www.nationalmuseum.af.mil
http://www.aerofiles.com/_doug.html
V době japonského útoku na Pearl Habor vlastnilo americké letectvo poměrně rozsáhlou sbírku typů, které už mohly být považovány jedině za zastaralé. Ve zběsilé snaze urychlit připravenost na válku letectvo začalo stahovat z výrobních linek vše, o mělo křídla a dalo se to alespon okrajově použít k vojenské službě. Tak se počátkem roku 1942 dostalo do služby i 24 letounů Douglas DC-2, které letectvo převzalo od civilních dopravců. Tyto stoje dostaly označení C-32A, protože sice nebyly výsledkem žádného vývoje nebo objednávky na základě prototypu XC-32, armáda je ale potřebovala dostat do svého systému značení. Většina prodělala jen drobné úpravy a ponechala si své původní civilní motory, část ale dostala armádní Wright R-1820-33.
Dalších pět z těchto stojů dokonce ani nebyly čistokrevné DC-2, protože krátce předtím, konem roku 1941, jejich původní provozovatel TWA vyměnil tyto stroje s Northeast Airlines za tři nové DC-3. Nový uživatel provedl výměnu křídel za křídla z DC-3, proto se těmto pěti stojům tak přezdívalo DC-Twee. Vzápětí byly převzaty armádou a nehledě na jejich nová křídla byly připojeny k ostatním DC-2 pod stejné označení.
C-32A byl používány v celé řadě rolí, k nákladní dopravě, pro štábní a spojovací účely i výcviku. Některé z nich se dokonce ani nedostal doopravdy do vojenských rukou, jejich převod byl papírovou záležitostí. Podobně naopak armáda některé C-32A sama předala soukromým dopravcům, aby tak posílila dopravní síť, která jako celek také sloužila armádním zájmům. Pět stojů bylo převzato dokonce od RAF a sloužily v Evropě, dva stoje od letectva australského a létaly v Pacifiku.
Všechny C-32A se dočkaly konce války, kdy byly jako přebytečné odprodány do soukromých rukou nebo skončily ve šrotu.
Zdroj:
Francillon, Rene J.: McDonnell Douglas Aircraft Since 1920, Volume I. Naval Institute Press, Annapolis 1988. ISBN 0-87021-428-4
Pearcy, Arthur: Douglas R4D Variants. Aircraft in Profile No.249. Profile Publications, Windsor 1974. ISBN 0-35383-023-1
Pearcy, Arthur: Douglas DC-3 (Pre 1942), Aircraft in Profile No.96, Profile Publications, Leatherhead 1966
Douglas Dakota Mk I-IV, Aircraft in Profile No.220, Profile Publications, Windsor 1970
Swanborough, F. G., Bowers, P. M.: US navy Aircraft Since 1912, Putnam Aeronautical Books, London 1990. ISBN 0-85177-838-0
http://www.aero-web.org/specs/douglas/r2d-1.htm
www.nationalmuseum.af.mil
http://www.aerofiles.com/_doug.html
URL : https://www.valka.cz/Douglas-DC-2-t34151#283189Verze : 0
Aubi
MOD
Foto - www.airminded.net/
Období | - |
Výrobce | - |
Typ letounu | - |
Kamufláž | - |
Země | - |
Pilot | - |
Výrobní číslo | - |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | - |
Jméno stroje | - |
Jednotka | - |
Základna | - |
Datum (DD.MM.RRRR) | - |
Autor | - |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |
URL : https://www.valka.cz/Douglas-DC-2-t34151#124478Verze : 0
Pro možnost odpovídání na příspěvky a zakládání nových témat je třeba se zaregistrovat a přihlásit.