Narodil se 20. listopadu 1895 v početné rodině chudého chalupníka Aloise Lišky v Záborčí u Turnova. Od roku 1908 studoval na českém reálném gymnáziu v Turnově a po maturitě v červenci 1915 začal pracovat jako úředník železničních drah v Třemešné u Dvora Králové nad Labem. Na podzim téhož roku se přihlásil jako jednoroční dobrovolník k zeměbraneckému pluku v Innsbrucku a absolvoval školu pro důstojníky pěchoty v záloze ve Wattens. Po jejím úspěšném ukončení v červnu 1916 odjel se svým plukem na východní frontu, kde využil první příležitosti, aby přeběhl do ruského zajetí. Po ročním pobytu v různých zajateckých táborech vstoupil 21. července 1917 do československých legií v Rusku. Prošel dělostřeleckým výcvikem a koncem srpna nastoupil k 1. čs. dělostřeleckému divizionu jako poddůstojník. V následujícím roce se v řadách čs. legií zúčastnil občanské války proti bolševikům již jako mladší důstojník baterie. Prodělal celou tzv. sibiřskou anabázi československých legionářů, se kterými se v listopadu 1920 v hodnosti kapitána vrátil do vlasti.
V nové republice byl A. Liška přijat 1. prosince 1920 do služebního poměru v československé armádě a nastoupil službu u pěšího 51. pluku v Jičíně. Zde pak strávil většinu své vojenské kariéry v meziválečných letech. Absolvoval přitom několik velitelských kurzů a pražskou Válečnou školu, kterou ukončil v roce 1929 jako podplukovník. Poté v letech 1930–34 sám učil na velitelské škole v Praze dělostřeleckou taktiku a od 1. října 1934 velel dělostřeleckému 51. pluku v Brandýse nad Labem. Počátkem roku 1938 nastoupil v hodnosti plukovníka do Kurzu pro vyšší velitele v Praze a poté byl přidělen k II. odboru MNO. Za mobilizace velel dělostřelectvu 1. rychlé divize v Praze.
Po okupaci zbytku Československa v březnu 1939 byl převeden pod ministerstvo školství a osvěty ve funkci ředitele Vyššího automobilního učiliště v Jaroměři. V té době vstoupil do armádní odbojové organizace Obrana národa a stal se jejím krajským velitelem v Mladé Boleslavi. V únoru 1940 se mu podařilo uniknout zatčení gestapem a uprchnout přes protektorátní hranice na Slovensko. Odtud pokračoval do Maďarska, kde byl nějaký čas vězněn pro ilegální přechod hranic. Po svém propuštění putoval přes Jugoslávii do Francie, kde v dubnu téhož roku vstoupil do čs. zahraničního vojska. Stal se velitelem 1. dělostřeleckého pluku v La Nouvelle a po kapitulaci Francie přeplul na lodi Viceroy of India do Velké Británie, kde se v srpnu 1940 ujal velení dělostřeleckého oddílu 1. čs. smíšené brigády. V březnu 1943 se stal velitelem celé 1. čs. samostatné brigády a po jejím doplnění a reorganizaci na Čs. samostatnou obrněnou brigádu 1. září téhož roku stanul v hodnosti brigádního generála v jejím čele.
V srpnu 1944 byla Čs. samostatná obrněná brigáda pod jeho velením přepravena do Normandie, kde se z rozkazu polního maršála B. Montgomeryho vystřídala britské jednotky při obléhaní opevněného přístavu Dunkerque. Německá posádka ve městě kapitulovala teprve 8. května 1945. Brig. generál A. Liška se vrátil do osvobozené vlasti se svými muži až v druhé polovině května. Zde se dozvěděl o smrti svého bratra a syna při pochodu smrti na samém konci války.
Po svém návratu byl 1. června 1945 povýšen na divizního generála a jmenován velitelem Kurzů pro vyšší velitele v Praze. 1. dubna 1946 dosáhl hodnosti armádního generála. Po únorovém puči v roce 1948 byl z politických důvodů penzionován a poté sledován komunistickou vojenskou kontrarozvědkou. Přesto se mu s pomocí přátel podařilo v červnu přejít hranice do americké okupační zóny v Německu a odtud do Velké Británie. V Československu zanechal manželku s dcerou. Až do konce života pak pracoval v čs. exilovém hnutí a byl pro své zásluhy zvolen čestným předsedou Československé obce legionářské v zahraničí. Zemřel 7. února 1977 v Londýně.
Počátkem 90. let byl A. Liška plně rehabilitován a současně mu byla navrácena hodnost armádního generála, odňatá režimem po jeho útěku do zahraničí. Rovněž jako jeden z prvních obdržel v květnu 1991 Řád M. R. Štefánika in memoriam.
Zdroj: Vojenské osobnosti československého odboje 1939 - 1945, kol. autorů
Čs. válečný kříž 1918 Čs. revoluční medaile Čs. medaile Vítězství 3x Čs. válečný kříž 1939 Čs. válečná medaile Za chrabrost před nepřítelem Čs. vojenská medaile Za zásluhy I. st. Čs. vojenská pamětní medaile 1939 – 1945 se štítky F – VB L´Ordre National de la Legion d´Honneur – Officier Croix de Guerre avec palme Commander of the most exellent Order of the British Empire Distinghuished Service Order The 1939 – 1945 Star Defense Medal Legion of Merit – Commander kříž Svatého Jiří IV. st. medal Za pobedu nad Germanijej medal Za otvagu Řád M. R. Štefánika
