Main Menu
User Menu

Aetius, Flavius

Flavius Aetius (390- 454) západořímský vojevůdce a politik


Flavius Aetius se narodil v Durostoru (Silistra v dnešním Rumunsku) v roce 390. Jaho matka byla bohatá římská aristokratka. Flaviův otec zastával vysoké posty v západořímské armádě, do roku 390 byl velitelem římské armády v Africe, od roku 399 do roku 425 velitelem římských vojsk v Galii.


Flavius Aetius za svým otcem nikterak nezaostal a zařadil se mezi nejpozoruhodnější osobnosti své doby. V roce 405 byl tribunem u západořímského císařského dvora a byl poslán Flaviem Stilichonem jako rukojmí k Vizigótům. O tři roky později se vrátil a opět putoval jako rukojmí, tentokrát k Hunům. Během svého pobytu u hunského krále Rugy poznal mentalitu Hunů. Naučil se bojovat jejich stylem spočívajícím v harmonii mezi dokonalým ovládáním koně a přesnou střelbou z luku. Na rozdíl od jiných Římanů Huny uznával a neopovrhoval jimi.


V roce 410 byl Flavius Aetius u císařského dvora v Ravenně, kde se setkal s asi o pět let mladším hunským rukojmím Attilou, se kterým se spřátelil. V roce 423 zemřel císař Honorius a západořímským císařem se prohlásil senátor Ioannés. Ioannés vyslal Flavia Aetia k Hunům, aby se pokusil, za peníze, pro uzurpátora najmout hunské vojsko, za jehož pomoci by mohl Ioannés posílit své šance na udržení císařské koruny.


Flavius Aetius uspěl, ale s hunskými oddíly se vrátil pouhé tři dny poté, co byl v roce 425 Ioannés svržen a popraven. Moc v západořímské říši už držela císařovna Galla Aelia Placidia coby regentka svého nezletilého syna Valentiniana (budoucího císaře Valentiniana III.), která se vrátila z Konstantinopole od svého synovce, výchořímského císaře Theodosia II. Galla Placidia prokázala státnickou moudrost, vyplatila hunské vojsko a Flavia Aetia raději od dvora vzdálila, jmenovala ho generálem (comes) a vyslala do Galie jako velitele římských vojsk ( magister militum per Galliarum ).


V Galii prokázal Flavius Aetius své schopnosti jako vynikající vojevůdce. V roce 426 vyprostil se spojeneckými Huny z vizigótského obklíčení Arelate (Arles) . V roce 427 plení Frankové Treveri ( Trevír ) a Colonii Agrippina ( Kolín nad Rýnem ). Flavius Aetius je poráží a vytlačuje za Rhenus (Rýn ). Úspěšný je i v roce 430, kdy opět poráží sálské Franky.


Mezi vrchním velitelem západořímské armády Flaviem Felixem (magister militum v letech 425 - 430) a Flaviem Aetiem panovala nevraživost. Oba vojevůdci proti sobě intrikovali a popuzovali vojsko. Ze souboje těchto osobností vyšel vítězně Aetius. V květnu 430 podnítil proti svému protivníkovi vzpouru, při které byl Felix zavražděn. Flavius Aetius dosáhnul nejvyšší mety ve vojenské hierarchii, stal se nejvyšším velitelem západořímské armády. V roce 431 úspěšně zasáhnul proti Jutům, kteří vpadli do Raetie.


Na obzoru se ale objevila další hrozba pro Aetia v podobě vojenského velitele římské Afriky, vojevůdce Bonifatia. Ten v roce 427 odepřel Galle Placidii, která držela v letech 425 - 437 v západořímské říši faktickou moc, poslušnost a na pomoc si pozval germánské Vandaly. Jejich král Geiserich se do Afriky skutečně přeplavil, ale nikoli, aby Bonifatiovi skutečně pomohl, ale dostavil se s celým kmenem (asi 80 000 lidí) a hodlal se v Africe usadit a vybudovat zde království Vandalů. Bonifatius, a tím i celá západořímská říše, ztrácejí větší část římské severní Afriky. Obava před sílící mocí Flavia Aetia Gallu Placidii s Bonifatiem usmíří a v roce 431 ho povolává do Itále. O rok později Flavia Aetia zbavuje funkce magistra militum a nahrazuje ho právě Bonifatiem.


Flavius Aetius, který byl před svým odvoláním jmenován poprvé konzulem (tento, dříve významný, mocenský úřad byl v této době spíše jen jakýmsi potvrzením společenské prestiže a příslušnosti k elitě římské aristokracie), se se svojí degradací nehodlá smířit a přitáhne s vojskem do Itálie. V roce 432 je Flavius Aetius v bitvě u Arimina (Rimini) Bonifatiem poražen, ale vítězný vojevůdce zanedlouho podlehne zranění z bitvy.


Flavius Aetius hledá, a nachází, pomoc u Hunů. V roce 433 míří s hunskou armádou na Ravennu. Bonifatiův nástupce Sebastianus před Aetiem prchá. Galla Placidia nyní nemá na vybranou a Flavius Aetius je jmenován vrchním velitelem západořímské branné moci ( magister utriusque militae ). Hunům se za jejich pomoc odměňuje přidělením Pannonie, která se stává centrem hunského území.


V roce 433 nebo 434 Aetius posiluje svoje postavení sňatkem s Pelagií, bohatou vdovou po vojevůdci Bonifatiovi. Vztahy mezi regentkou Gallou Placidií a Flaviem Aetiem jsou nadále napjaté a císařovna přenáší svoji averzi i na svého syna Valentiniana, budoucího císaře Valentiniana III., což se, jak budoucnost ukáže, stane Aetiovi osudným.


Flavius Aetius dál bojuje v neklidné Galii. Burgundi porušují foedarátní smlouvu z roku 413, kterou jim císař Honorius přidělil území na západním břehu Rhenu (Rýna) a v roce 435 obsazují provincii Belgica Prima. V roce 436 proti nim Aetius, nyní honosící se titulem patricij, vysílá spřátelené Huny, které protěžuje na úkor galských germánských kmenů. Burgunďané krále Gundahara jsou krvavě poraženi (asi 20 000 obětí). Jejich zbytky musí opustit svoje území i hlavní centrum Borbetomagus (Worms). Aetius jim přiděluje území v Sapaudii (Savojsku) s centrem v Genavě (Ženevě).


V roce 437 je Aetius podruhé konzulem. V tomto roce bojuje proti Vizigótům krále Theodericha I., kteří obléhají Narbonne. Od roku 439 si ale Vizigóti vládnou, na západořímském císařství prakticky nezávisle, v toloském království (centrum království v aquitánské Tolose (Toulouse)). V roce 440 vstupuje Flavius Aetius do třetího manželství, jímž vstupuje do přízně právě s vizigótským králem Theoderichem I.


V roce 445 poráží Aetius sálské Franky. Rok 446 je obdobím třetího Aetiova konzulátu. Blíží se doba Aetiovy největší slávy. V roce 451 vpadne do Galie s obrovským vojskem hunský král Attila. Flavius Aetius se mu spolu se západořímskými foederáty postaví na Katalaunských polích u dnešního Troyes v Champagne. Jedna z největších a nejkrvavějších bitev v historii nemá jednoznačného vítěze. Bojiště opanuje Aetius, Attila si ale zachovává akceschopnost, ustupuje, obrací své vojsko, a vpadne do severní Itálie. Galie je však Aetiem pro západořímskou říši zachráněna.


V roce 454 potlačuje, za pomoci Vizigótů, Flavius Aetius povstání bagaudů (vzbouření otroci a kolóni) v Hispánii. V témže roce rozehraje ambiciózní, ale hazardní hru. Donutí císaře Valentiniana III., aby zasnoubil jednu ze svých dcer s Aetiovým synem z manželství s Pelagiií, Gaudentiem. Valentiniana III. tím proti sobě ještě více poštve.


Aetiovi nepřátelé u císařského dvora, v čele se senátorem Petroniem Maximem a vlivným eunuchem Heracliem, Aetia u Valentiniana III. pomlouvají a obviňují z rebelie. 22. září 454 je Flavius Aetius při audienci u císaře zavražděn. Smrtící ránu měl údajně vést samotný císař.


Odplaty se Valentinianovi III. dostane 16. března 455. Toho dne je i s eunuchem Heracliem zabit Aetiovými stoupenci.
URL : https://www.valka.cz/Aetius-Flavius-t33680#122811Verze : 0