LVTP-5

LVTP-5

Obojživelný výsadkový transportér byl vyvíjen podle požadavků americké námořní pěchoty od roku 1950 firmou BorgWarner (resp. jeho divizí Ingersoll Products Division) jako náhrada za generaci pásových výsadkových vozidel Amtrac. V srpnu 1951 byl dokončen první prototyp. Celkem se na výrobě 1124 transportérů podílelo pět firem. V roce 1974 byly vyřazeny z provozu z důvodu zavedení nového modelu LVTP-7 (resp. AAVP-7A1).

Vozidlo neslo tříčlennou osádku - velitele, řidiče a střelce z kulometu. Osádka seděla nad prostorem roje, který byl určený pro přepravu až 34 plně vyzbrojených vojáků. Motor - převodový prostor situovali konstruktéři do zádi vozidla. Roj k nástupu a výstupu do transportéru používá rampu poháněnou motorem. Rampa se nachází na přední straně korby. V nouzi mohly být použít i poklopy ve stropu korby. Tímto prostorem bylo možné do vozidla umísťovat náklad.


Transportér je plně obojživelný, pohyb ve vodě prostředku zabezpečují pásy. Pohybové ústrojí tvoří na každé straně děvět malých pojezdových kol, napínací kolo je umístěno vpředu, hnací vzadu a napínací kladky.


Během války ve Vietnamu byly u 1. divize námořní pěchoty a 3. divize námořní pěchoty nasazeny 1. a 3. prapor obojživelných traktorů, které byly vyzbrojeny vozidly řady LVTP-5. Povaha bojů ve Vietnamu byla nevhodná pro tradiční vyloďovací operace, přestože došlo v průběhu bojů k několika takovým útokům. LVTP-5 byly velmi rozměrné a na souši byly pro přepravu pěchoty preferovány transportéry M-113 s větší manévrovatelností. Navíc nebyly určeny pro delší pozemní operace, protože zavěšení jejich podvozku trpělo nadměrným opotřebením na nerovném terénu. Stejně tak i obsluha hnacího ústrojí byla obtížná a výměna opotřebovaného motoru nebo převodovky trvala celý den.


Největším problémem bylo umístění palivových nádrží v podlaze: ve Vietnamu byly pozemní miny pro obrněná vozidla stálým nebezpečím, a to natolik, že vojáci často upřednostňovali jízdu na střeše než uvnitř. Detonace miny pod LVTP-5 často zapálila benzínové nádrže, což mělo fatální následky v prostoru roje. V důsledku toho bylo používání LVTP-5 omezeno nebo jim velení dávalo pouze úkoly ve vhodných terénních podmínkách, jako byly hlídky na pobřeží a na březích řek, pobřežní operace a zásobování nákladem z týlových oblastí nebo přeprava nákladu z lodí na pobřeží. I když základní transportéry LVTP-5 ve Vietnamu zaznamenaly pouze omezenou bojovou službu, LVTH-6 byly často používány pro nepřímou palebnou podporu.


Po skončení americké účasti ve válce ve Vietnamu byly vozy řady LVTP-5 z výzbroje americké námořní pěchoty vyřazeny a část jich byla exportována spojencům USA v Asii a Jižní Americe.

Verze

LVTP-5 (Landing Vehicle, Tracked, Personel) - obojživelný výsadkový transportér, základní provedení.
LVTP-5A1 - obojživelný výsadkový transportér, modernizace se "šnorchlem" a menšími úpravami zlepšujících plavební a jízdní vlastnosti.
LVTH-6 (Landing Vehicle, Tracked, Howitzer) - vozidlo palebné podpory vyzbrojené 105mm houfnicí, vyrobeno 210 kusů.
LVTC-5 (Landing Vehicle, Tracked, Command) - pojízdné velitelské stanoviště.
LVTR-1 - (Landing Vehicle, Tracked, Recovery) vyprošťovací vozidlo, vyrobeno 65 kusů.
LVTE-1 - (Landing Vehicle, Tracked, Engineer) - ženijní vozidlo s dozerovou radlicí k "vyorávání min" a raketovým výbušným odminovacím zařízením vezeným na stropu korby, vyrobeno 41 kusů.
LVTAA-X1 (Landing Vehicle, Tracked, Anti Aircraft) - protiletadlová verze osazená věžovým kompletem z M42 Duster, pouze prototyp.