Tato zbraň originální konstrukce vznikla za velmi obtížných podmínek okupované Varšavy pro potřeby polských povstalců. Vzorem se stal britský Sten, (byly i převzaty prvky z MP 40) ale konstruktěři museli ještě více zjednodušit výrobu. V letech 1943-1944 odbojářske dílny sestavily na 700 zbraní, ze kterých se dodnes dochovalo jen deset. Znak - tři blesky na botce opěrky odpovída názvu Blyskawica=blesk.
TTD: Vzor - Blyskawica Náboj - 9 mm luger Váha bez zás. - 2,8 kg Váha se zás. 3,22 kg Délka s pažbou - 730 mm Délka se sklop. pažbou - 556 mm Délka hlavně - 197 mm Teoret. rychlost stř. - 550-600 ran /min Technické data se velice různi, vzhledem že sem čerpal z více zdrojů psal sem ty průměrné. Vesměs každy kus bude originál.
Povstalecký bojovník Henryk Ożarek "Henio" (vľavo) drží v ruke pištoľ VIS a Tadeusz Przybyszewski "Roma" (vpravo) strieľa so samopalu Błyskawica, ul. Kredytowa-Królewska, Warsawa, Poľsko, 1944.
Okolo názvu (i zbraně) je hodně nejasností podle jedné verze se odvozuje od krycího jména Konstruktéra ing. Wacława Zawrotnego (jeho krycí jméno v odboji bylo právě Błyskawica) podle jiných jde o odvozeninu od znaku na pažbě který je zase odvozen od znaku elektromontážní firmy ve které se součásti vyráběly. Pamětníků je málo a dost si odporují, různé zdroje uvádí různá čísla a zdá se že všechny zbraně nebyly stejné (docházelo k odlišnostem daným dostupností materiálu a výrobních možností. Zbraně se dělaly na dvou místech a celkový počet není moc jasný optimistické odhady mluví o "více než 1000 kusech " realisté spíše o počtu kolem 700 a méně (do počtu 1000 jsou údajně započteny i Steny vyráběné v polsku)
Podľa článku z ATM autora J.Fencla boli blesky vyrazené preto,aby bola zdrsnená oporná plocha a zvýšila sa jeho priľnavosť k ramene strelca.Táto historka sprevádza výrobu prototypu a vzniku mena...to mali všetky exempláre toto relatívne zložité razenie ?
Udávaný najpravdepodobnejší počet vyrobených kusov je 706ks(1.prototyp,5ks overovacia séria,600ks do 7/1944 plus 100 ks dodaných 3 dni pred vypuknutím povstania).Silne však pochybujem o takýchto okrúhlych číslach.
obávám se že ražení které je víceméně svislé by asi "přilnavost" k rameni střelce nezvýšily (obvykle se k tomuto účelu užívají vodorovně vedené rýhy) stejně je v podmínkách podzemního hnutí nepříliš pravděpodobná objednávka konkrétního počtu (takové "udělejte 600 kusů a pak skončete" ) podle polských zdrojů se zbraně vyráběly ve složitých podmínkách jak výrobních tak materiálových a proto se od sebe někdy i dost lišily. Dostatek nebyl ani nábojů a možností zbraně nastřelit. Počet je opravdu nejasný a zachovalých exemplářů je pokud vím velmi málo takže potvrdit že složité ražení na pažbě měly všechny exempláře se asi nedá. Ostatně pokud byla použita raznice bylo celkem jedno jak moc je ražba složitá, operace byla stejná pro jednoduchou i složitou. Jedna teorie tvrdí že ražba měla sloužit ke zmatení němců a součástky měly být označeny proto aby byly vydány za součást nějakého elektrozařízení, osobně mi to stejně jako Branem zmíněná teorie přijde nepravděpodobné, ražba je pokud vím jen na botce pažby a nejspíše se opravdu váže ke jménu konstruktéra, nebo (možná) i k "morálnímu" povznesení uživatele názvem zbraně.
O reálnom účele "bleskov" sa môžeme len dohadovať. Vyrábať razidlo z dôvodu nejakej osobnej prestíže konštruktéra sa mi nezdá,skôr by som bral tú "kamuflážnu" teóriu. Mimochodom,platil prísny zákaz používať do povstania tieto zbrane vo Varšave.Bolo to z dôvodu,aby sa neprišlo na stopu výroby tejto zbrane.
O zákazu používání se dá s úspěchem pochybovat Zbraň byla vyráběna až koncem roku 1943 a v průběhu 1944. byla přidělována jednotlivě k oddílům AK. Důvodem výroby byl především nedostatek dodávek zbraní z Británie (shozů bylo málo zřejmě především pro velkou vzdálenost od britských letišť. Proto se přistoupilo k výrobě samopalů STEN v Polsku. Pro účely hnutí odboje byla ale STEN pokládán za těžký a díky zásobníku trčícímu do levé strany i za dost neskladný. Proto bylo přikročeno k vlastní konstrukci na jejímž konci byla Blyskawica. Zbraň je STENem silně inspirována jen pažba má podobný způsob sklápění jako MP-40 a zásobník nasazován také zespodu. Konstrukce byla poměrně rychlá a zbraň byla vyzkoušena koncem roku 1943. Pak byla objednána výroba. Ta byla rozložena do mnoha malých dílen a údajně bylo rozpracováno asi 1000 souprav dílů. Díly se kompletovaly ve Varšavě v tajné dílně (někde se dokonce píše že šlo o úkryt vykopaný a zamaskovaný v podzemí). do začátku povstání mělo vzniknout asi 600 kompletních zbraní, dalších zhruba 100 pak už za povstání, mluví se i o asi 40 kusech vzniklých mimo Varšavu. Kromě Blyskawic vzniklo i několik set kopií STENu (mělo by to být 250 - 400 kusů) samopaly Blyskawica byly obecně pokládány za lepší než britské, byly kratší a nedocházelo u nich k selhání na které byly STENy podle polských zdrojů citlivé (zřejmě k tomu docházelo proto že střelec držel zbraň za zásobník a tím docházelo k nezasunutí náboje do komory. Co se týče výroby je zajímavostí, že výroba jedné Blyskawice stála 4000 tehdejších zlotých, což byla značně vysoká částka.
Co se týče výroby je zajímavostí, že výroba jedné Blyskawice stála 4000 tehdejších zlotých, což byla značně vysoká částka.
Čo zdroj,to iné info.Ja tu mám cifru okolo 5000 zlotých. ad.tajný úkryt - Montáž a nástrel zbraní mala prebiehať v tajnom podzemnom úkryte(bývalá pivnica) na Gryzbowskom nám.,vytvorenom pod jedným zo strojov firmy,ktorá vyrábala drôtené pletivo. Rovnaké číslo-40ks figuruje čoby približná produkcia od 5.-8.8.1944 do 20.8.1944,kedy sa kompletné samopaly i s montážou presunuli(1.8.1944) na iné miesto(z kostola na nám.Grzybowskim 3/5 do pivníc domu na rohu Sienkiewiczovej a Boduenovej ulice).Zbrane sa mali kompletovať i z poškodených kusov.
Bohužel o téhle zbrani je minimum informací, to o nástřelu je asi trochu mimo, zbraně neměly seřiditelná miřidla, muška byla na pouzdru přivařena a dioptrické hledí bylo také pevné, pokud vím nepočítalo se se střelbou na větší vzdálenosti (měly sloužit při akcích hnutí odporu) takže to zřejmě stačilo.
Opis zariadenie,ktoré slúžilo k nastreľovaniu(otestovaniu funkčnosti) zbraní :
K nastreľovaniu bolo použité zariadenie vymyslené ing.Wielanierom.Tvorili ho dve rúry z hrubého oceľového plechu,1.5m dlhé a vložené jedna do druhej.Medzi nimi bola voda.V prednej časti bol nepriepustný rukáv,do ktorého sa vkladala zbraň a na druhom konci bolo dno zo silnej oceľovej platne,pred ktorou bol nasypaný piesok.Toto zariadenie umiestnené v tajnom úkryte,kde sa kompletovali zbrane bolo účinné v potláčaní hluku pri výstrele.Keď boli vypnuté stroje na výrobu pletiva,bolo počuť len slabé pukanie.
To ovšem není nastřelení, tam se kontrolují a seřizují miřidla aby zbraň střílela tam kam míří střelec. Funkčnost samozřejmě byla ověřována, nastřelení ale prováděno zřejmě nebylo.
(obvykle se k tomuto účelu užívají vodorovně vedené rýhy) stejně je v podmínkách podzemního hnutí nepříliš pravděpodobná objednávka konkrétního počtu (takové "udělejte 600 kusů a pak skončete" ) podle polských zdrojů se zbraně vyráběly ve složitých podmínkách jak výrobních tak materiálových a proto se od sebe někdy i dost lišily. Dostatek nebyl ani nábojů a možností zbraně nastřelit. Počet je opravdu nejasný a zachovalých exemplářů je pokud vím velmi málo takže potvrdit že složité ražení na pažbě měly všechny exempláře se asi nedá. Ostatně pokud byla použita raznice bylo celkem jedno jak moc je ražba složitá, operace byla stejná pro jednoduchou i složitou. Jedna teorie tvrdí že ražba měla sloužit ke zmatení němců a součástky měly být označeny proto aby byly vydány za součást nějakého elektrozařízení, osobně mi to stejně jako Branem zmíněná teorie přijde nepravděpodobné, ražba je pokud vím jen na botce pažby a nejspíše se opravdu váže ke jménu konstruktéra, nebo (možná) i k "morálnímu" povznesení uživatele názvem zbraně. 
(obvykle se k tomuto účelu užívají vodorovně vedené rýhy) stejně je v podmínkách podzemního hnutí nepříliš pravděpodobná objednávka konkrétního počtu (takové "udělejte 600 kusů a pak skončete" ) podle polských zdrojů se zbraně vyráběly ve složitých podmínkách jak výrobních tak materiálových a proto se od sebe někdy i dost lišily. Dostatek nebyl ani nábojů a možností zbraně nastřelit. Počet je opravdu nejasný a zachovalých exemplářů je pokud vím velmi málo takže potvrdit že složité ražení na pažbě měly všechny exempláře se asi nedá. Ostatně pokud byla použita raznice bylo celkem jedno jak moc je ražba složitá, operace byla stejná pro jednoduchou i složitou. Jedna teorie tvrdí že ražba měla sloužit ke zmatení němců a součástky měly být označeny proto aby byly vydány za součást nějakého elektrozařízení, osobně mi to stejně jako Branem zmíněná teorie přijde nepravděpodobné, ražba je pokud vím jen na botce pažby a nejspíše se opravdu váže ke jménu konstruktéra, nebo (možná) i k "morálnímu" povznesení uživatele názvem zbraně.