Nejvýznamnější funkce: (maximálně tři) Most Important Appointments: (up to three)
- velitel tankových a mechanizovaných vojsk Sovětské armády - 1. zástupce velitele tankových a mechanizovaných vojsk Sovětské armády - velitel 3. gardové tankové armády
- Commander of the Armoured Troops of the Soviet army - Commander of the 3rd Guards Tank Army
Jiné významné skutečnosti: (maximálně tři) Other Notable Facts: (up to three)
Narodil se 4. listopadu (23. října) 1894 ve vsi Malij Istropol na Ukrajině. Jeho otec byl pomocný dělník a on sám musel od svých 13 let pracovat v cukrovaru. Po práci navštěvoval večerní školu, aby získal vzdělání. V roce 1914 narukoval do armády a jako voják prošel bojišti první světové války, kde byl raněn. Po uchopení moci bolševiky vstoupil do Rudé armády. Stal se pomocníkem velitele partyzánského oddílu na Ukrajině za německé okupace v roce 1918. V roce 1919 vstoupil do VKS(b) a byl jmenován komisařem pluku a poté brigády 1. jízdní armády14. jízdní divize v občanské a také sovětsko-polské válce.
Po skončení občanské války byl postupně velitelem eskadrony, pluku, brigády a zástupcem velitele jízdní divize. Po absolvování Vojenské akademie M. V. Frunze v roce 1934 byl vyslán jako vojenský poradce do Číny. V letech 1937 – 40 pak sloužil jako vojenský atašé v Polsku a Číně a po návratu do SSSR začal sám učit na vojenské akademii.
V letech Velké vlastenecké války byl na vlastní žádost vyslán v květnu 1942 na frontu jako velitel 5. a od května 1943 3. gardové tankové armády. V jejím čele se zúčastnil bitvy u Kurska, bojů o Kijev, Žitomir, Proskurov a Lvov, Berlínské a Pražské operace. Svoji první Zlatou hvězdu Hrdiny SSSR obdržel jako general-lejtenant tankových vojsk 17. listopadu 1943 za úspěšné překonání Dněpru. Druhá Zlatá hvězda Hrdiny SSSR byla general-polkovniku P. S. Rybalkovi udělena 6. dubna 1945 za vynikající velení tankové armádě v přípravné fázi Berlínské operace. Kromě toho byl nositelem mnoha vojenských řádů a medailí. 1. června 1945 byl povýšen do hodnosti maršála tankových vojsk.
Po válce velel armádě a roku 1947 byl jmenován velitelem tankových a mechanizovaných vojsk SSSR. Tím byl až do 19. února 1948, kdy podlehl následkům těžkého onemocnění. Byl pochován na Novoděvickém hřbitově v Moskvě. Jeho jméno nese Taškentské vyšší tankové učiliště.
