CHE - PzJg 90

Panzerjäger 90

Raketový stíhač tanků Panzerjäger 90 vznikl v první polovině osmdesátých let na základě požadavků švýcarské armády jako náhrada za archaické bezzákluzové kanony M40A1 ráže 106 mm pocházející z americké produkce.


Základem nového prostředku se stal obrněný transportér Piranha II v konfiguraci 6×6. Do rozsáhlých zkoušek probíhajících v polovině osmdesátých let se zapojily dvě varianty. První byla opatřena vysunovatelnou nástavbou opatřenou odpalovacími zařízeními pro PTŘS TOW (něco na způsob sovětských raketových stíhačů tanků ze sedmdesátých let). Korba druhé verze byla ve své střední části opatřena norskou věžovou nástavbou Eureka pro dvojici PTŘS TOW. Celkem bylo vyrobeno 6 prototypů, po třech kusech v každé modifikaci. Vítězem se nakonec stal prostředek opatřený věží Eureka.


Švýcarská armáda v roce 1986 celkem objednala 310 vozidel, které jí byly dodávány v rozmezí let 1989 až 1992. Věž byla částečně vyráběna ve Švýcarsku v Ateliers Fédéraux, švýcarský podíl na její výrobě činil 70 %.


Osádku vozidla tvoří pět osob. V levé přední části korby sedí řidič, za ním pak velitel. Ve střední části prostředku se nachází střelecká věž s celokruhovým odměrem se dvěma odpalovacími zařízeními pro protitankové střely TOW. Věž má náměr -12° až +15° a na její zadní části je instalována výmetnice zadýmovacích granátů. Nabíjení odpalovacího zařízení je ruční a provádí ho nabíječ prostřednictvím průlezu umístěného za věží. Zásoba munice činí osm střel, které jsou umístěny v pravé zadní části korby. Záď prostředku je opatřena hydraulicky ovládanou sklopnou rampou. Panzerjäger 90 není vybaven filtro-ventilačním zařízením.