Ingr, Sergej

Armádní generál Jan Sergej Ingr – ministr národní obrany čs. exilové vlády v Londýně


(1894 – 1956)




- narodil se 2. září 1894 v početné rodině starosty obce Vlkoše na Hodonínsku


- 1905 – 1913 – studoval na Českém státním reálném gymnáziu v Kyjově


- 1913 – odveden k c. k. pěšímu 49. pluku v Brně, absolvoval školu pro záložní důstojníky pěchoty


- 1914 – srpen - nasazen na východní frontě ve funkci velitele čety a později i roty


- 1915 – září - padl u Rovna do ruského zajetí


- 1916 – vstoupil jako dobrovolník do 1. srbské dobrovolnické divize, povýšen do důstojnické hodnosti, velel četě
na dobrudžské frontě proti bulharským a tureckým silám


- 1917


– leden - vstoupil do čs. legií v Rusku, velitel čety 2. roty 1. čs. střeleckého pluku
- únor - přijal pravoslavné jméno Sergej
- březen – červen - rozvědčíkem 100. ruské střelecké divize, poté prováděl mezi zajatci nábor dobrovolníků do čs. legií v Rusku
- 2. července – zúčastnil se bitvy u Zborova ve funkci velitele roty 2. čs. střeleckého pluku
- září – říjen - se svoji rotou podnikl cestu přes Archangelsk do Le Havru na západní frontu


- 1918


– prosinec – srpen - podílel se na organizování čs. jednotek ve Francii, sloužil u 21. a 22. čs. střeleckého pluku
- září – prosinec – bojoval na italské frontě jako velitel roty 33. čs. střeleckého pluku, vrátil se do vlasti v hodnosti kapitána italských legií
- prosinec – leden 1919 – bojoval proti maďarským bolševikům na Slovensku


- 1919


– leden – jako velitel tzv. jižní skupiny vojsk bojoval s Poláky na Těšínsku
- únor – červenec - jmenován náčelníkem štábu 21. pěší brigády v hodnosti majora, zúčastnil se závěrečných bojů s Maďary na středním Slovensku
- září – přijat do trvalého služebního poměru v armádě, absolvoval I. kurz generálního štábu


- 1920 – absolvoval několik stáží v Užhorodu, Praze a Terezíně


- 1921 – 23 – studoval na pražské Válečné škole, pobočníkem jejího velitele plk. A. Jameta


- 1923 – 1928 – důstojníkem gen. štábu, působil na MNO v Praze, povýšen na podplukovníka


- 1928 – absolvoval stáž ve Francii, poté velitelem hran. praporu v Chebu
- 1929 – v hodnosti plukovníka jmenován přednostou 3. oddělení MNO


- 1931 – 1932 – velitelem pěšího pluku v Berouně, frekventantem Kursu pro vyšší velitele


- 1933 – velitelem 16. pěší brigády ve Frýdku-Místku


- 1934 – povýšen na brigádního generála


- 1935 – velitelem 8. divize v Hranicích na Moravě


- 1936 – 1939 - zástupcem velitele III. sboru v Brně


- 1938 – povýšen do hodnosti divizního generála, za mobilizace velitelem III. sboru v Jihlavě, jedním z iniciátoru vzniku Obrany národa po mnichovské kapitulaci


- 1939


- červen – na výzvu E. Beneše uprchnul z okupovaného Československa do Velké Británie a zapojil se do organizování čs. zahraničního odboje
- srpen – listopad – působil ve Francii jako člen Československého národního výboru


- 1939 – listopad – 1940 – červen – náčelníkem Čs. vojenské správy v Paříži, po kapitulaci Francie organizoval evakuaci 1. čs. divize do Velké Británie


- 1940 – červenec – 1944 – září - ministrem národní obrany v čs. exilové vládě v Londýně


- 1944 – září – jmenován hlavním velitelem československé branné moci


- 1945


– duben – na nátlak komunistů zproštěn všech funkcí a odeslán na zdravotní dovolenou, funkci ministra obrany po něm v nově sestavené vládě NF převzal gen. L. Svoboda
- říjen – obviněn z velezrady, zneužití úřední moci a napomáhání nepříteli, nebyl odsouzen, ale zůstával pod dohledem orgánů OBZ jako nezařazený důstojník pomocného úřadu MNO


- 1947 – září – z podnětu E. Beneše rehabilitován, povýšen do hodnosti armádního generála a jmenován mimořádným vyslancem a zplnomocněným ministrem u nizozemské královny v Haagu


- 1948


– únor – březen - rezignoval na svoji funkci a odjel do Londýna a poté do Washingtonu
- září – v nepřítomnosti zbaven hodnosti a degradován na vojína


- 1949 –1956 - pověřen Radou svobodného Československa ve Washingtonu řízením zpravodajské organizace, aktivně se podílel na budování čs. vojenské jednotky v rámci americké armády, pracoval pro Rádio Svobodná Evropa


- zemřel 17. června 1956 na selhání srdce v Paříži


- 1991 - byl zcela rehabilitován a byla mu navrácena hodnost armádního generála