Jakovlev I-30

Historie:
A. S. Jakovlev zkoušel na základě letadla I-26 (Jak-1) vyrobit jednak výškový stíhač I-28, který neuspěl zejména kvůli slabé výzbroji a druhým prototypem byla zcela nová konstrukce silně ozbrojeného letounu I-30.


I-30 měl být dobře vyzbrojeným frontovým stíhačem, konstrukce křídla byla celokovová lomená do mírného W. Výzbroj byla mohutná a to se projevilo i na hmotnosti letadla ta byla oproti Jaku-1 vyšší o téměř 300 kg. Jakovlev si sliboval mnoho od motorové jednotky M-105P, která byla přeplňována velkým mechanickým odstředivým kompresorem E-100. Kompresor byl však stálým zdrojem obtíží a tak do druhého prototypu byl zamontován VK-105P s původním kompresorem, tedy bez E-100.
Druhý prototyp byl aerodynamičtější a nesl výzbroj tří kanónů ŠVAK a čtyř kulometů ŠKAS. Sovětské letectvo však neprojevilo o prototypy I-30 velký zájem, preferovalo letadla typu Jak-1, které byly obratnější a stoupavější než těžký I-30. Pro případnou sériovou výrobu bylo vyhrazeno označení Jak-3, to bylo znovu přiděleno o dva roky později lehkému a obratnému Jaku-3, který vyšel z větve Jaku-1M.
I-30 se sériově navyráběl, protože na jeho výrobu bylo zapotřebí strategické suroviny duralu.






.