Main Menu
User Menu

Biněvská-Lísková, Valentina

     
Příjmení:
Surname:
Biněvská-Lísková
Jméno:
Given Name:
Valentina
Jméno v originále:
Original Name:
-
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
kapitán
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
-
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
-
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
27.09.1922 Usmaň /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
26.03.1991 Praha /
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
odstřelovačka 1. čs. samostatné brigády v SSSR,
zdravotnice 2. čs. samostatné paradesantní brigády
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
vězněna gestapem
Související články:
Related Articles:
Zdroje:
Sources:
V. Tichá: PO BOKU MUŽU,
https://en.zeny-bojujici.cz/medailonky/83
URL : https://www.valka.cz/Binevska-Liskova-Valentina-t33162#342021Verze : 0
Kapitánka Valentina Biněvská-Lísková - odstřelovačka 1. čs. samostatné brigády v SSSR, zdravotnice 2. čs. samostatné paradesantní brigády


(1922 - 1991)



Narodila se 27. září 1922 v Usmani nedaleko Šepetovky na Ukrajině. Její otec byl původem ze Slezska a matka Češka. Po smrti manžela se její matka podruhé vdala a krátce před tím, než vypukla válka, odešla s oběma dcerami - Vandou a Věrou, do rodiště svého druhého muže ve vsi Koltubanka, nedaleko od Buzuluku.


V únoru 1942 byli Vanda, její matka, sestra i nevlastní otec mezi prvními dobrovolníky, kteří se přihlásili k nově se tvořící československé jednotce V Buzuluku. Vanda byla přidělena k náhradní rotě 1. čsl. samostatného praporu, kde prodělala vojenský výcvik. Její výsledky ve střelbě byly natolik dobré, že byla spolu s M. Ljalkovou doporučena do speciálního tříměsíčního kurzu odstřelovačů. Za svůj bojový křest 8. března 1943 v bitvě u Sokolova, kdy prokázala vynikající mušku likvidací několika nepřátelských průzkumníků a jednoho odstřelovače, byla vyznamenána Československým válečným křížem 1939 a povýšena do poddůstojnické hodnosti. Na podzim téhož roku se zúčastnila osvobozování Kijeva a západní Ukrajiny a sovětské velení jí ocenilo udělením Řádu Rudé hvězdy.


Koncem roku 1943 se provdala za příslušníka armádního sboru a přijala jeho jméno - Vielošíková. Společně s manželem se v lednu 1944 v Jefremově přihlásila k formující se 2. čsl. samostatné paradesantní brigádě. Absolvovala postupně zdravotnický, radiotelegrafický a paradesantní výcvik, který dokončila v Proskurově. Jako zdravotnice roty prošla těžkými boji v září 1944 u Krosna, kde se vytvořilo shromaždiště brigády před jejím nasazením na území povstaleckého Slovenska. Vanda byla se svojí jednotkou vysazena na letišti Tri Duby u Zvolena, kde sloužila v polní ošetřovně až do porážky povstání na konci října 1944. Poté se zbytkem brigády absolvovala náročný ústup do hor a za obtížných podmínek prošla až do Lomnisté doliny. 30. listopadu byl štáb brigády napaden trestními oddíly esesáků, při němž se Vanda vyznamenala, když v boji ošetřovala raněné a palbou ze samopalu odrážela nápor dotírajících útočníků. Sama se přihlásila jako spojka, prošla pozicemi nepřítele a přivedla posily. Za hrdinství jí byl udělen druhý Československý válečný kříž 1939 a Řád Slovenského národního povstání 2. stupně. V slovenských horách však onemocněla těžkou dnou a v únoru byla přepravena do nemocnice v Dolní Lehotě. Tam jí však vyslídilo gestapo, byla zatčena a od 3. do 17. března vězněna v Banské Bystrici. Po osvobození města byla přemístěna na doléčení do Kežmaroku.


Po válce pracovala několik let v armádě, ale pro zhoršující se zdravotní stav musela odejít do zálohy. Poté pracovala jako prodavačka až do poloviny 80. let, kdy odešla do důchodu. Po smrti svého prvního muže se podruhé provdala za Františka Lísku a v roce 1960 se jí narodila dcera Eva.


Kapitánka v záloze Vanda Lisková zemřela 26. března 1991 v Praze.


Prameny: Vojenské osobnosti československého odboje 1939-45, kolektiv autorů
V. Tichá: PO BOKU MUŽU

URL : https://www.valka.cz/Binevska-Liskova-Valentina-t33162#119954Verze : 0
Jednotka v bitvě u Sokolova: Velitelská četa (jmenný seznam)
Kmenové číslo: 448/ž
Zapsána do stavu 1.ČSSPP: Buzuluk 27.2.1942


O Sokolova zařazena formálně jako zdravotnice.
V roce 1948 obdržela Sokolovská pamětní medaile
URL : https://www.valka.cz/Binevska-Liskova-Valentina-t33162#128261Verze : 0
Účastnila se dramatického ústupu do hor, přes hřbet Chabenec, ve skupině, ve které byl i Jan Šverma.


Po zajetí ji Gestapo drželo 3.-17.3.1945 v Bánské Bystrici. Byla vyslýchána a mučena, ale podařilo se jí ze zajetí za pomoci jedné slovenské občanky uprchnout. Unikla k partyzánské skupině „Stalin“ se kterou se v dubnu 1945 v Kežmaroku spojila opět s 2. brigádou a posléze i s 1. armádním sborem.


Válku končila v hodnosti četaře


Zůstala v armádě jako voják z povolání. Sloužila jako velitel spojovací skupiny 1. vojenské oblasti.


1951 odešla ze zdravotních důvodů z armády v hodnosti nadporučíka



Za bojovou činnost jí byla udělena vyznamenání :


Čs. medaile Za chrabrost před nepřítelem,
Čs. válečný kříž 1939,
Řád Slovenského národního povstání II. tř.,
Čs. medaile za zásluhy II. stupně,
Sokolovská pamětní medaile,
Řád rudé hvězdy,
Sovětská medaile za vítězství nad fašizmem r. 1945,
Dukelská pamětní medaile,
Medaile k 20. výročí SNP,
Čs. pamětní medaile se štítkem SSSR,
Odznak čs. partyzána,
Čestná medaile 1. stupně Zasloužilý bojovník proti fašizmu,
Čestná medaile 2. stupně Zasloužilý bojovník proti fašizmu,
Pamětní plaketa k 25. výročí bitvy u Sokolova,
Medaile VG SNP za ocenění a uznání zásluh jako přímému účastníku bojů u Sokolova,
Odznak 4. Ukrajinského frontu,
Orděn Otěčestvěnnoj vojny 2. stupně (14.9.1988),
Čestný odznak ČSBS,
Za zásluhy ČSLA 2. stupně jako rezortní čestné uznání ČSLA,
Pamětní medaile za spolupráci s muzeem v B. Bystrici,
Odznak výsadkáře čs. lidové armády



Zdroj: https://en.zeny-bojujici.cz/medailonky/83
URL : https://www.valka.cz/Binevska-Liskova-Valentina-t33162#309874Verze : 0