| Název: Name: | Douglas B-23 Dragon | |
| Originální název: Original Name: | Douglas B-23 Dragon | |
| Kategorie: Category: | bombardovací letoun | |
| Výrobce: Producer: | DD.07.1939-DD.09.1940 Douglas Aircraft Co. Inc., Santa Monica, California | |
| Období výroby: Production Period: | DD.07.1939-DD.09.1940 | |
| Vyrobeno kusů: Number of Produced: | 38 | |
| První vzlet: Maiden Flight: | 27.07.1939 | |
| Osádka: Crew: | 6 | |
| Základní charakteristika: Basic Characteristics: | ||
| Vzlet a přistání: Take-off and Landing: | CTOL - konvenční vzlet a přistání | |
| Uspořádání křídla: Arrangement of Wing: | jednoplošník | |
| Uspořádání letounu: Aircraft Concept: | klasické | |
| Podvozek: Undercarriage: | zatahovací | |
| Přistávací zařízení: Landing Gear: | kola | |
| Technické údaje: Technical Data: | ||
| Hmotnost prázdného letounu: Empty Weight: | 8659 kg | |
| Vzletová hmotnost: Take-off Weight: | 12020 kg | |
| Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight: | 14696 kg | |
| Rozpětí: Wingspan: | 28.04 m | |
| Délka: Length: | 17.8 m | |
| Výška: Height: | 5.63 m | |
| Plocha křídla: Wing Area: | 92.25 m2 | |
| Plošné zatížení: Wing Loading: | 130.36 kg/m2 | |
| Pohon: Propulsion: | ||
| Kategorie: Category: | pístový | |
| Počet motorů: Number of Engines: | 1 | |
| Typ: Type: | Wright R-2600-3 o výkonu 951 kW třílistá vrtule s konstantní rychlostí otáček Hamilton Standard | |
| Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity: | ? | |
| Výkony: Performance: | ||
| Maximální rychlost: Maximum Speed: | 453.8 km/h v 4785 m | |
| Cestovní rychlost: Cruise Speed: | 338 km/h v ? m | |
| Rychlost stoupání: Climb Rate: | ? m/s | |
| Čas výstupu na výšku: Time to Climb to: | 6.7 min do 3048 m | |
| Operační dostup: Service Ceiling: | 9632 m | |
| Dolet: Range: | 2253.1 km | |
| Maximální dolet: Maximum Range: | 4425.7 km | |
| Výzbroj: Armament: | 2x kulomet ráže 12,7 mm v křídlech 2x kulomet ráže 7,6 mm v křídlech 1x pohyblivý kulomet Browning FN ráže 7,62 mm 1814 kg pum | |
| Uživatelské státy: User States: | ||
| Poznámka: Note: | - | |
| Zdroje: Sources: | Francillon, Rene J. McDonnell Douglas Aircraft Since 1920, Volume I. Naval Institute Press, Annapolis 1988. ISBN 0-87021-428-4. Jones, LLoyd. S. U.S. Bombers. Aero Publishers, Inc., Fallbrook 1974. https://joebaugher.com/usaf_bombers/b23.html www.nationalmuseum.af.mil | |
URL : https://www.valka.cz/Douglas-B-23-Dragon-t31133#112258Verze : 0
Douglas B-23 Dragon
Na konci 30. let se jasně ukazovala stopající zastaralost bombardéru B-18 Bolo. Ve snaze zlepšit jeho výkony vznikla úprava verze B-18A, která měla mít motory Wright R-2600-1, pojmenovaná B-22. Přes nárůst výkonu ale výpočty neukázaly dostatečné zlepšení a nebyla zahájena ani stavba prototypu. Místo toho Douglas podnikl důkladnou revizi návrhu B-18, při které se počítalo s použitím silnějších křídel dopravního letounu DC-3 a v podstatě úplně nového aerodynamičtějšího trupu s většími ocasními plochami. Motory měly být opět dva Wright R-2600.
Douglas si vymohl, aby byla na konci roku 1938 výroba posledních 38 B-18A nahrazena B-23. Armáda také souhlasila s přeskočením prototypové a testovací fáze, stroje tedy byly zařazeny rovnou jako B-23. První z nich byl dokončen v červenci 1939. Tento první stroj měl neprosklenou příď, zatímco pozdější měly prosklení s pozicí bombometčíka a pohyblivým kulometem. Všechny stroje měly také prosklenou kulometnou pozici na ocase, na americkém bombardéru poprvé.
První let B-23 podnikl 27. července 1939, z Clover Field v Santa Monice. Po hodnocení na Wright Field byl zařazen u 89. průzkumné peruti na March Field v Kalifornii. Ostatní stroje byly doručeny mezi únorem a zářím 1940 a u 17. bombardovací skupiny na March Field nahradily Northropy A-17A. Přes pokrok, učiněný proti původnímu B-18A, byl B-23 stále ještě výrazně horší než nastupující bombardéry typu B-17E a B-24. B-23 také nebyly nikdy bojově nasazeny. Po nahrazení B-25 byly předány k 12. bombardovací skupině v McChordu a 13. v Orlandu. Po japonském útoku na Pearl Harbor bylo několik B-23 nasazeno k hlídkování na pacifickém pobřeží a nakonec převedeno k výcviku.
B-23 se potom stal základem pro různé pokusy a testy. Jeden byl použit pro zkoušky zachytávání tažného lana kluzáku hákem za letu, potom také k testům dálkově ovládaných věží firmy Emerson Electric. Další sloužil k testům motorů Pratt & Whitney R-2800-5, a jeden jako řídící stanoviště pro bezpilotní letoun Culver PQ-8. Asi 18 strojů bylo nakonec přestavěno na transportní letoun UC-67. Po válce byly přeživší B-23 a UC-67 rozprodány do soukromých rukou a několik jich létalo ještě koncem 70. let.
Zdroj:
https://home.att.net/~jbaugher2/b23.html
www.nationalmuseum.af.mil
https://www.aviastar.org/air/usa/douglas_b-23.php
www.csd.uwo.ca
www.nationalmuseum.af.mil
Na konci 30. let se jasně ukazovala stopající zastaralost bombardéru B-18 Bolo. Ve snaze zlepšit jeho výkony vznikla úprava verze B-18A, která měla mít motory Wright R-2600-1, pojmenovaná B-22. Přes nárůst výkonu ale výpočty neukázaly dostatečné zlepšení a nebyla zahájena ani stavba prototypu. Místo toho Douglas podnikl důkladnou revizi návrhu B-18, při které se počítalo s použitím silnějších křídel dopravního letounu DC-3 a v podstatě úplně nového aerodynamičtějšího trupu s většími ocasními plochami. Motory měly být opět dva Wright R-2600.
Douglas si vymohl, aby byla na konci roku 1938 výroba posledních 38 B-18A nahrazena B-23. Armáda také souhlasila s přeskočením prototypové a testovací fáze, stroje tedy byly zařazeny rovnou jako B-23. První z nich byl dokončen v červenci 1939. Tento první stroj měl neprosklenou příď, zatímco pozdější měly prosklení s pozicí bombometčíka a pohyblivým kulometem. Všechny stroje měly také prosklenou kulometnou pozici na ocase, na americkém bombardéru poprvé.
První let B-23 podnikl 27. července 1939, z Clover Field v Santa Monice. Po hodnocení na Wright Field byl zařazen u 89. průzkumné peruti na March Field v Kalifornii. Ostatní stroje byly doručeny mezi únorem a zářím 1940 a u 17. bombardovací skupiny na March Field nahradily Northropy A-17A. Přes pokrok, učiněný proti původnímu B-18A, byl B-23 stále ještě výrazně horší než nastupující bombardéry typu B-17E a B-24. B-23 také nebyly nikdy bojově nasazeny. Po nahrazení B-25 byly předány k 12. bombardovací skupině v McChordu a 13. v Orlandu. Po japonském útoku na Pearl Harbor bylo několik B-23 nasazeno k hlídkování na pacifickém pobřeží a nakonec převedeno k výcviku.
B-23 se potom stal základem pro různé pokusy a testy. Jeden byl použit pro zkoušky zachytávání tažného lana kluzáku hákem za letu, potom také k testům dálkově ovládaných věží firmy Emerson Electric. Další sloužil k testům motorů Pratt & Whitney R-2800-5, a jeden jako řídící stanoviště pro bezpilotní letoun Culver PQ-8. Asi 18 strojů bylo nakonec přestavěno na transportní letoun UC-67. Po válce byly přeživší B-23 a UC-67 rozprodány do soukromých rukou a několik jich létalo ještě koncem 70. let.
Zdroj:
https://home.att.net/~jbaugher2/b23.html
www.nationalmuseum.af.mil
https://www.aviastar.org/air/usa/douglas_b-23.php
www.csd.uwo.ca
| Období | - |
| Výrobce | - |
| Typ letounu | - |
| Kamufláž | - |
| Země | - |
| Pilot | - |
| Výrobní číslo | - |
| Sériové / evidenční číslo | - |
| Taktické označení / imatrikulace | - |
| Jméno stroje | - |
| Jednotka | - |
| Základna | - |
| Datum (DD.MM.RRRR) | - |
| Autor | - |
| Velikost při 300 DPI | - |
| Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
| Web autora | - |
www.nationalmuseum.af.mil
| Období | - |
| Výrobce | - |
| Typ letounu | - |
| Kamufláž | - |
| Země | - |
| Pilot | - |
| Výrobní číslo | - |
| Sériové / evidenční číslo | - |
| Taktické označení / imatrikulace | - |
| Jméno stroje | - |
| Jednotka | - |
| Základna | - |
| Datum (DD.MM.RRRR) | - |
| Autor | - |
| Velikost při 300 DPI | - |
| Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
| Web autora | - |
URL : https://www.valka.cz/Douglas-B-23-Dragon-t31133#257507Verze : 0
Aubi
MOD
Pro možnost odpovídání na příspěvky a zakládání nových témat je třeba se zaregistrovat a přihlásit.