McDonnell Douglas RF-4E Phantom II

RF-4E Phantom II vznikl jako exportní verze typu RF-4C. Základní konstrukce obou letounů je prakticky identická, oba stroje se liší jen v několika málo bodech. Trup, stejně jako výšková kormidla, byl kompletně převzat z RF-4C, sloty na křídlech pochází z F-4E. RF-4E dále obdržel systém ofukování mezní vrstvy vestavěný v křídle, který zlepšuje letové vlastnosti při nízkých rychlostech. Několik změn také vykázalo fotografické vybavení a klimatizace. RF-4E je jako jeho předchůdce RF-4C vybaven šesti vnitřními trupovými palivovými nádržemi. Nejzásadnější změnu představovala výměna motorů J79-GE-15A obvyklých u varianty C za J79-GE-17A z verze F-4E.


Srdcem avioniky letounu RF-4E je radiolokátor Texas Instruments AN/APQ 99. Ten oproti svým tehdejším konkurentům vynikal vyšším rozlišením a větším dosahem. Radar osádky používaly především ke kontrole přízemního letu a k mapování zemského terénu. Výšku letounu nad zemí měří radiovýškoměr AN/APN 159. Mezi další důležitá avionická zařízení patří inerciální navigační systém AN/ASN 63 s vestavěným navigačním počítačem.


Optické senzory jsou instalovány na čtyřech místech v přídi. Na první pozici se nachází letecká kamera KS-87B, jež snímkuje šikmo dopředu a během letu může být pootočena do svislé polohy (tato pozice se využívá při nočních akcích). Kamera používá objektivy o ohniskové vzdálenosti 3 a 6 palců. V přídi Phantoma je dále umístěna panoramatická kamera KA-56E. Na další pozici je instalována dvojice proti sobě skloněných kamer KS-87B pro snímkování ze středních a velkých výšek. Tyto kamery používají objektivy o ohniskové vzdálenosti 3 a 6 palců. K dispozici jsou i objektivy s ohnisky 12 a 18 palců, při jejich užití však může být namontována pouze jedna ze dvou kamer.


Aby mohly průzkumné mise probíhat i v noci, jsou Phantomy vybaveny světlicemi, jejichž výmetnice jsou umístěny napravo a nalevo od kýlové plochy. Světlice dokáží vyprodukovat světlo o velikosti asi 2 milionů kandel a umožní tak zhotovit kvalitní fotografie až z výšky letu 1000 m. Dalším průzkumným systémem je infračervený senzor AN/AAS 18A umístěný v přídi letounu, který zachycuje tepelné vyzařování cílových objektů. Na získaném filmu jsou pak světlými nebo tmavými odstíny zachyceny teplotní rozdíly jednotlivých cílů, díky čemuž lze rozpoznat aktivitu nepřátelské pozemní techniky.


Exportní verze RF-4E Phantom II v mnoha ohledech překonávala původní RF-4C amerického letectva. Systémy a konstrukční podsestavy z německých RF-4E se proto rozhodlo převzít US Air Force a využít je od výrobního bloku 41 ve svých průzkumných Phantomech verze C.


Odkazy: RF-4E Phantom II v německém letectvu

...

Tento německý Phantom II (35+62, sériové číslo 69-7499, výrobní číslo 4144) se příliš velkou letovou kariérou chlubit nemůže. U průzkumné eskadry AG 52 dislokované v Lecku nalétal v rozmezí let 1971 a 1972 kolem 50 letových hodin. Poslední let absolvoval v dubnu 1972, kdy se přesunul Technické školy Luftwaffe v Kaufbeurenu, kde po následujících 30 let sloužil k výcviku leteckých mechaniků. V říjnu 2003 byl tento stroj odtažen do leteckého muzea v Berlíně-Gatowě, kde je v těchto dnech stále k vidění. (©Radek Havelka)

Zdroj: vlastní foto (Gifu AB) - FiBe ©

Militärhistorisches Museum der Bundeswehr - Flugplatz Berlin-Gatow, 2015, vlastni foto

.