Jindřich VI.

Syn Fridricha I. Barbarossy, který byl od roku 1186 spoluvládce svého otce, který ho již dříve nechal korunovat na římského krále (1169), měl dalekosáhlé cíle na vytvoření světské římsko-německé říše, nijak neomezované papežem. Aby těchto cílů dosáhl, musel nejprve potlačit domácí opozici v samotném Německu, vedenou rodem Welfů.


V roce 1191 byl po otcově smrti papežem Celestinem III. korunován římským císařem. O tři roky později se mu podařilo zajmout svého protivníka - anglického krále Richarda I. Lví srdce a sňatkem s Konstancií získat téhož roku korunu Království Obojí Sicílie. Pro odpor domácí šlechty se mu však nepodařilo připojit toto území trvale k říši a zajistit si tím dědičnost sicilské a neapolské koruny pro Štaufy.


Císař Jindřich VI. usiloval rovněž o podrobení Francie a ovládnutí Středomoří a Byzance. V roce 1197 zahájil přípravy na křížovou výpravu do Palestiny, která měla tento jeho cíl realizovat, ale uprostřed příprav dne 28. září téhož roku náhle zemřel.