Main Menu
User Menu

Kobeseiko Te-Go

Kobeseiko Te-Go / テ号観測機

     
Název:
Name:
Kobeseiko Te-Go
Originální název:
Original Name:
テ号観測機,
Kategorie:
Category:
průzkumný/pozorovací letoun
Výrobce:
Producer:
DD.MM.1942-DD.MM.1942 Kobe Steel Ltd., Kobe /
Období výroby:
Production Period:
DD.MM.1942-DD.MM.1942
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
1 (2 ?)
První vzlet:
Maiden Flight:
DD.MM.1942
Osádka:
Crew:
2
Základní charakteristika:
Basic Characteristics:
 
Vzlet a přistání:
Take-off and Landing:
CTOL - konvenční vzlet a přistání
Uspořádání křídla:
Arrangement of Wing:
jednoplošník
Uspořádání letounu:
Aircraft Concept:
klasické
Podvozek:
Undercarriage:
pevný
Přistávací zařízení:
Landing Gear:
kola
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost prázdného letounu:
Empty Weight:
780 kg
Vzletová hmotnost:
Take-off Weight:
1130 kg
Maximální vzletová hmotnost:
Maximum Take-off Weight:
? kg
Rozpětí:
Wingspan:
13,000 m
Délka:
Length:
9,500 m
Výška:
Height:
3,500 m
Plocha křídla:
Wing Area:
20,00 m2
Plošné zatížení:
Wing Loading:
56,50 kg/m2
Pohon:
Propulsion:
 
Kategorie:
Category:
pístový
Počet motorů:
Number of Engines:
1
Typ:
Type:
Argus As 10c vzduchem chlazený invertní osmiválec o výkonu 177 kW (240 k)
Vrtule dvoulistá dřevěná s pevným úhlem náběhu vrtulových listů o průměru 2 750 mm.
Objem palivových nádrží:
Fuel Tank Capacity:
?
Výkony:
Performance:
 
Maximální rychlost:
Maximum Speed:
180 km/h v m
Cestovní rychlost:
Cruise Speed:
155 km/h v m
Rychlost stoupání:
Climb Rate:
4,7 m/s
Čas výstupu na výšku:
Time to Climb to:
? min do ? m
Operační dostup:
Service Ceiling:
4500 m
Dolet:
Range:
375 km
Maximální dolet:
Maximum Range:
? km
Výzbroj:
Armament:
1x pohyblivý kulomet Type 89 ráže 7,7 mm
Uživatelské státy:
User States:
-
Poznámka:
Note:
テ号観測機 / Te-go Kansoku-ki / pozorovací letoun Te-Go

Te-Go = Pevné křídlo (jap.) znamená letoun s pevným křídlem, současně se zkoušel vírník Ka-Go později Kayaba Ka-1
Ka-Go znamenalo letoun s pohyblivým křídlem.
Zdroje:
Sources:
https://www.aviastar.org/air/japan/kobe_tego.php
https://www.airwar.ru/enc/spyww2/tego.html
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Kobeseiko-Te-Go-t29051#102624Verze : 0
MOD
Kobeseiko Te-Go
テ号観測機 / Te-go Kansoku-ki / pozorovací letoun Te-Go


Historie:
Fieseler Fi 156 Storch byl legendou a to jak pro své vlastnosti, tak i pro svůj vzhled, zpráva o takovém letounu se rychle dostala i do Japonska. Japonské armádní letectvo mělo o takový letoun s krátkým vzletem a přistáním velký zájem. Prostřednictvím svého vojenského přidělence v Berlíně se snažilo Storcha zakoupit nebo sjednat jeho licenční výrobu. Bohužel, nakonec nedošlo k uskutečnění ani jedné varianty a tak v Japonsku vznikla zcela vlastní konstrukce – pozorovací letoun Kokusai Ki-76.


Japonský letoun byl Storchem pouze inspirován a nedá se v žádném případě mluvit o jeho kopii. Armádní letectvo tento letoun používalo pro plnění pozorovacích a spojovacích úkolů a také k protiponorkovému hlídkování. Poháněn byl výkonnějším hvězdicovým motorem Hitachi Ha-42 a stroj byl také mohutnější než německý ideový vzor. Storch se nakonec 28. 4. 1941 do Japonska dostal v rozmontovaném stavu, tedy necelý měsíc před vzletem prototypu Ki-76. Japonští piloti, v červnu téhož roku po provedených testech, hodnotili svou vlastní konstrukci lépe než německou. Storch měl, podle japonských testů, pouze kratší přistání.


Storch se tedy nakonec do Japonska dostal, ale Japonci již o něj neprojevili zájem, zakoupili však práva na licenční výrobu motorů Argus As 10C, tak získali motor, který Storcha poháněl. Rikugun Koku Hombu (velení armádního letectva) chtělo mít v záloze ještě jeden typ pozorovacího letounu, který mohl být díky lehčímu motoru menší a jednodušší. Vývoj tohoto letounu ještě v roce 1941 zadalo Císařské univerzitě v Ósace. Letoun nedostal žádné armádní označení systémem Kitai. Práce na projektu a později i konstrukční práce vedl prof. Tetsuo Miki z letecké katedry.


Také tuto konstrukci německý Storch ovlivnil, vznikl vzpěrový hornoplošník na vysokém odpruženém podvozku. Konstrukce letounu byla smíšená, trup byl tvořen z trubek a ze dřeva, celý byl potažen plátnem, celý s výjimkou krytů motoru a panelů okolo kabiny, zde byl použit dural. Křídlo mělo celodřevěnou konstrukci, která byla potažena plátnem nebo překližkou. Na rozdíl od Ki-76 nebo od Storcha tvořil náběžnou hranu křídla výsuvný slot (u Ki-76 a Storcha byl slot pevný), na odtokové hraně křídla byly velké vztlakové klapky obdobného provedení jako byly klapky Fowler. Dvoučlenná osádka měla usnadněný výhled dolů pod letadlo usnadněný bočními okny. Obranu měl zajistit jeden kulomet Type 89 s bubnovými zásobníky, který bylo možno vysunout jen částečně po odsunutí zadní části kabiny. Díky použitému motoru Argus As 10c se letoun Te-Go, takové bylo označení letounu, velmi podobal své německé předloze.


K výrobě nedošlo, protože při jednom z předváděcích letů, vzlétl v roce 1942, stroj havaroval, zlomila se levá podvozková noha a následně se zbortilo levé křídlo. Tento letoun měl údajně ještě lepší vlastnosti než Ki-76 Stella. Prototyp vyrobila malá továrna Kobeseiko (Kobe Seikoyo) Kabushiki Kaisha. Některé prameny uvádějí, že byly postaveny prototypy dva, druhý prototyp měl být zničen při americkém náletu těsně po svém dokončení.


Použité prameny pro celý příspěvek:
René J. Francillon Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, 1987, Reprinted 1990,ISBN: 0-87021-313-X
Tadeusz Januszewski a Kryzysztof Zalewski, Japońskie samoloty marynarski 1912-1945, díl 1., Lampart, rok 2000, ISBN: 83-86776-50-1
Mgr. Ivan Víšek, Te-Go aneb „Čáp“ z Pacifiku, Revi č. 33, srpen 2000, str 36-37, ISSN 1211-0744
https://www.aviastar.org/air/japan/kobe_tego.php
https://uk.geocities.com/sadakichi09/army/IJA15.htm
ja.wikipedia.org
https://www.airwar.ru/enc/spyww2/tego.html
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Kobeseiko-Te-Go-t29051#102900Verze : 0
MOD
Fotografie pocházejí z ruského serveru https://www.airwar.ru/enc/spyww2/tego.html
Kobeseiko Te-Go -


Kobeseiko Te-Go -


Kobeseiko Te-Go -


URL : https://www.valka.cz/Kobeseiko-Te-Go-t29051#102902Verze : 0
MOD