Heinkel He 50

Heinkel He 50

Na začátku roku 1931 japonské vojenské námořnictvo objednalo u firmy Heinkel dvoumístný střemhlavý bombardér. Podle předložených specifikací měl být letoun vyzbrojen 250kg pumou a měl být vybaven kolovým podvozkem nebo plováky.

První prototyp He 50aW v plovákové verzi byl dokončen na podzim 1931. Stroj byl poháněn motorem Junkers L-5 o výkonu 390k. Letové zkoušky ukázaly, že letounu chybí výkon. Další prototyp, již s kolový podvozkem, He 50aL byl vybaven motorem Siemens Jupiter VI o výkonu 490 k. Po odstranění drobných nedostatků se další prototyp He 50b stal vzorem silně modifikované série vyrobené v Japonsku jako Ajči D1A. Zaslaný vzorový stroj byl označen He 66 a šlo přímo o prototyp He 50b.

Také Čína objednala v roce 1934 dvanáct strojů tohoto typu. Letadla pro Čínu měla být označena He 66b či He 66BCh a snad měla mít motory Siemens SAM 22B. Žádné z nich se ale stejně do Číny nedostalo, byly místo toho převzaty Luftwaffe jako He 50 B. Informace o dodávce dalších 12 strojů v roce 1936 jsou také nepodložené.

Počátkem roku 1932 firma Heinkel nabídla RLM letoun He 50aL, který vzbudil velký zájem Luftwaffe. K provozním zkouškám byly proto objednány tři stroje a již na jaře byly předány německému letectvu. Letouny poháněl motor Siemens SAM 22B o výkonu 600 k. Letadla byla hodnocena kladně a Luftwaffe objednala 60 strojů. He 50 se v prvoliniových jednotkách udržely velice krátce, neboť byly brzo nahrazeny Hs 123 a Ju 87. V říjnu 1936 byl jeden He 50 odeslán do Španělska, kde byl testován na letišti Sevilla-Tablala.

Jednomotorový dvouplošný střemhlavý bombardér smíšené konstrukce. Kostra z kovových trubek a dřeva potažená plátnem.