Main Menu
User Menu

Nakadžima C3N1

Nakajima C3N1 / 中島 C3N1・九七式舰上侦察机

     
Název:
Name:
Nakadžima C3N1
Originální název:
Original Name:
九七式艦上偵察機
Kategorie:
Category:
průzkumný/pozorovací letoun
Výrobce:
Producer:
DD.MM.1936-DD.MM.1936 Nakajima Aircraft Company, Ltd., Ōta /
Období výroby:
Production Period:
DD.MM.1936-DD.MM.1936
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
2
První vzlet:
Maiden Flight:
DD.10.1936
Osádka:
Crew:
3
Základní charakteristika:
Basic Characteristics:
 
Vzlet a přistání:
Take-off and Landing:
CTOL - konvenční vzlet a přistání
Uspořádání křídla:
Arrangement of Wing:
jednoplošník
Uspořádání letounu:
Aircraft Concept:
klasické
Podvozek:
Undercarriage:
pevný
Přistávací zařízení:
Landing Gear:
kola
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost prázdného letounu:
Empty Weight:
1805 kg
Vzletová hmotnost:
Take-off Weight:
3000 kg
Maximální vzletová hmotnost:
Maximum Take-off Weight:
? kg
Rozpětí:
Wingspan:
13,950 m
Délka:
Length:
10,000 m
Výška:
Height:
3,000 m
Plocha křídla:
Wing Area:
37,70 m2
Plošné zatížení:
Wing Loading:
79,576 kg/m2
Pohon:
Propulsion:
 
Kategorie:
Category:
pístový
Počet motorů:
Number of Engines:
1
Typ:
Type:
Nakadžima Hikari 2, vzduchem chlazený hvězdicový devítiválec o vzletovém výkonu 618 kW (840 k), maximální výkon 588 kW (800 k) v h= 3 500 m, nominální výkon 515 kW (700 k).
Vrtule trojlistá s konstantní rychlostí otáček o průměru 3 200 mm.
Objem palivových nádrží:
Fuel Tank Capacity:
?
Výkony:
Performance:
 
Maximální rychlost:
Maximum Speed:
387 km/h v 3500 m
Cestovní rychlost:
Cruise Speed:
300 km/h v 3000 m
Rychlost stoupání:
Climb Rate:
? m/s
Čas výstupu na výšku:
Time to Climb to:
? min do ? m
Operační dostup:
Service Ceiling:
6720 m
Dolet:
Range:
1970 km
Maximální dolet:
Maximum Range:
2278 km
Výzbroj:
Armament:
1x pevný kulomet Typ 92 ráže 7,7 mm
1x pohyblivý kulomet Typ 92 ráže 7,7 mm.
Uživatelské státy:
User States:
Poznámka:
Note:
九七式艦上偵察機 / Kjúnana šiki kandžó teisacuki / Námořní palubní průzkumný letoun typ 97.


Viz historie typu
Zdroje:
Sources:
René J. Francillon Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, Annapolis Maryland, Reprinted 1990, ISBN 0-87021-313-X
Robert C. Mikesh and Shorzoe Abe, Japanese Aircraft 1910-1941 US Naval Institute Press, rok 1990, ISBN:10-1557505632
Tadeusz Januszewski a Kryzysztof Zalewski, Japońskie samoloty marynarski 1912-1945, díl 1., Lampart, rok 2000, ISBN: 83-86776-50-1
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Nakadzima-C3N1-t28963#102255Verze : 0
MOD

Nakajima C3N1


九七式舰上侦察机 / Kjúnana šiki kandžó teisacuki / palubní průzkumný letoun typ 97


Historie:
Technickými specifikacemi 10-Shi z konce roku 1935 požadovalo velení japonského námořního letectva (海軍航空本部 Kaigun Kōkū Hombu) po výrobcích letecké techniky jednak torpédový bombardér a zároveň také průzkumný letoun pro letadlové lodě.
Společnost 中島飛行機株式会社 - Nakajima Hikōki Kabushiki Kaisha (dále v textu jen Nakajima) projevila zájem o výrobu těchto obou typů palubních letadel. Kaigun Kōkū Hombu vypsalo soutěž na palubní torpédový bombardér. Projekt bombardéru byl v továrně pracovně označen písmenem "K", na projektu pracoval konstrukční tým pod vedením inženýra Katsuji Nakamury a výsledkem byl letoun Nakajima B5N1.


Projektové práce na průzkumném letounu zadalo Kaigun Kōkū Hombu bez soutěže přímo společnosti Nakajima, a o něco později, po posouzení projektu, byla společnosti předána objednávka na stavbu dvou prototypů. Konstrukční tým, který pracoval na průzkumném letounu vedl inženýr Yasudo Fukuda, tento projekt byl továrně označen písmenem "S".

Pro projekt byly určující technické požadavky námořního letectva podrobně uvedené ve specifikacích. Průzkumný letoun nesměl mít rozpětí křídel větší než 14 metrů, délka trupu pak byla omezena na 10 metrů, tyto rozměry byly limitovány výtahy a hangáry letadlových lodí. Kaigun Kōkū Hombu dále požadovalo tříčlennou osádku, což s ohledem na navigaci nad rozsáhlými plochami oceánu považuji za správné. Maximální rychlost měla být nejméně na úrovni 370 km/h a dolet 2 200 km. Technické požadavky umožnily konstruktérům výběr ze dvou typů motorů, byl to jednak devítiválec Nakajima Hikari nebo konkurenční čtrnáctiválec Mitsubishi Kasei.


Oba tovární konstrukční týmy začaly pracovat na svých projektech počátkem roku 1936, průzkumný letoun brzy získal náskok, protože se konstruktéři rozhodli upravit již existující, ale dosud nevyužitý projekt lehkého armádního bombardéru Nakajima Ki-31.
Ke cti vedení společnosti Nakajima je nutno říci, že oba týmy spolu opravdu maximálně spolupracovaly, pravidelně docházelo k výměně jednotlivých konstrukčních řešení a zároveň bylo pamatováno na jistou unifikovanost dílů a součástek pro oba letouny, tím se měla zjednodušit samotná výroba a také pozdější opravy v polních podmínkách, např. pohonná jednotka i s motorovým ložem byla u obou letounů shodná.
Jako první byl ve druhé polovině roku 1936 dokončen a následně byl také zalétán palubní průzkumný letoun. Zajímavostí, a pro mne trochu záhadou je použití pevného podvozku, musíme si uvědomit, že hlavní obranou jinak jen lehce ozbrojeného letounu měla být jeho vysoká rychlost, no a pevný podvozek byl zdrojem značného aerodynamického odporu, který rychlost srážel.

Zalétání obou průzkumných prototypů bylo takřka bezproblémové a bez závad, ani tovární a ani námořní piloti neměli podstatné výhrady a připomínky a tak byly brzy oba stroje odeslány na bojové vyzkoušení do Číny, kde v té době probíhaly urputné boje. Oba letouny se v letech 1937-1940 v bojích v oblasti Šanghaje plně osvědčily, Piloti i pozemní personál měli tyto stroje ve značné oblibě. Ačkoliv bylo toto bojové nasazení vysloveně úspěšné, tak k sériové výrobě nedošlo. Osudovou ránu prototypům C3N1 zasadil jejich sourozenec palubní bombardér B5N1. Kaigun Kōkū Hombu, již v průběhu zkoušek palubního bombardéru, nabylo přesvědčení, že nové palubní bombardéry dokáží splnit i průzkumné úkoly a tudíž je zcela zbytečné zavádět do výzbroje dva typy letadel, C3N1 se proto již dále nevyráběl. Teprve později námořní letectvo zjistilo, že bombardérů mělo trvalý nedostatek a navíc bombardéry ne vždy stačí svým doletem na dlouhé průzkumné lety. To byl nakonec také důvod, proč došlo k nákupu upravených pozemních letadel Mitsubishi Ki 15 Babs, námořnictvo je znalo pod označením C5M (20 ks C5M1 a 30 ks C5M2).
URL : https://www.valka.cz/Nakadzima-C3N1-t28963#102256Verze : 4
MOD
Fotografie letadla Nakajima C3N1 - spojenecký kód nebyl přidělen.
Nakadžima C3N1 -


URL : https://www.valka.cz/Nakadzima-C3N1-t28963#102257Verze : 0
MOD
Další dvě fotografie C3N1.
Nakadžima C3N1 -


Nakadžima C3N1 -


URL : https://www.valka.cz/Nakadzima-C3N1-t28963#108847Verze : 0
MOD
Použité prameny:
René J. Francillon Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, Annapolis Maryland, Reprinted 1990, ISBN 0-87021-313-X
Robert C. Mikesh and Shorzoe Abe, Japanese Aircraft 1910-1941 US Naval Institute Press, rok 1990, ISBN:10-1557505632
Tadeusz Januszewski a Kryzysztof Zalewski, Japońskie samoloty marynarski 1912-1945, díl 1., Lampart, rok 2000, ISBN: 83-86776-50-1
Václav Němeček, Vojenská letadla 3., Naše vojsko, Praha rok 1992, 3. doplněné vydání, ISBN 80-206-0117-1
https://www.airwar.ru/enc/spyww2/c3n.html
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Nakadzima-C3N1-t28963#245233Verze : 0
MOD