Main Menu
User Menu

Belisarios

Belisarios Africanus - byzantský vojevůdce


(505 - 565)


- vítěz nad Slovany, Peršany, Vandaly, Ostrogóty a Huny
URL : https://www.valka.cz/Belisarios-t28471#99928Verze : 0
Narodil se roku 505 v Thrákii a o jeho mládí není mnoho známo. Sloužil v císařově osobní gardě, kde to díky přízni císařovny Theodóry dotáhl až na důstojníka. Za manželku pojal dvorní dámu císařovny - Antoninu, dceru závodního vozataje. Své první válečné zkušenosti získal jako jeden z dílčích velitelů armády ve válce proti Persii, kde se proslavil svými mimořádnými schopnostmi. Ale jeho velká chvíle měla teprve přijít.


V sedmém roce vlády císaře Justiniána I. - v červnu 533 se Belisarios stal velitelem flotily, čítající 600 válečných pavidel, jejímž cílem bylo dobýt Vandalské království v severní Africe. Po strastiplné plavbě Středozemním mořem přistál v září téhož roku na severoafrickém pobřeží a rychlým pochodem postoupil až 50 kilometrů ke Kartágu - sídlu vandalských králů. 15. září pak došlo před městem k bitvě, ve které byly síly vandalského krále Gelimera poraženy a byzantský vojevůdce vtáhl slavnostně do města. Gelimer se stáhl se zbytkem kartaginské posádky k městu Bulla, kde vyčkal na posily svého bratra ze Sardinie. V listopadu došlo k druhému střetnutí, které skončilo stejně jako to první - drtivou porážkou Vandalů a zánikem jejich říše v severní Africe. Zajatí vojáci i obyvatelé Bully byli poté zčásti hromadně pobiti a zčásti rozprášeni, sám král Gelimer však svým pronásledovatelům unikl. Belisarios ho zprvu stíhal, ale král se nakonec vzdal, když byla jemu a jeho rodině přislíbena milost.


Belisarios se na podzim roku 534 vrátil do Konstantinopolu jako vítěz a císař mu udělil titul Africanus, jako třetímu vojevůdci v římských dějinách. Hned následujícího roku byl však znovu vyslán do bitvy, aby tentokrát osvobodil Itálii z nadvlády Ostrogótů. To se mu v krátkém tažení roku 535 podařilo, ale roku 538 vpadl do Itálie francký král Theudebert a v krátké době ovládl celý sever země. Velkou část franckého vojska však zahubila úplavice a Frankové byli donuceni ustoupit zpět za Alpy. Belisarios pak využil oslabení Gótů a oblehl jejich sídelní město Ravennu. Gótský král navrhl Belisariovi svoji kapitulaci za podmínky, že přijme královskou korunu, ale ten odmítl a v prosinci 539 gótského krále porazil. Přesto, že se zachoval loajálně k císaři, upadl v podezření, že chtěl pro sebe uzurpovat vládu nad Itálií. Byla to pomluva závistivých dvořanů, došla však sluchu císaře i jeho ženy Theodory. Justinián I. poté vyslal svého nejlepšího vojevůdce na další tažení do Persie a v jeho nepřítomnosti pak zabavil jeho majetek a jeho činnost prohlásil za nepřátelskou říši. Po návratu a chladném přijetí dostal veliký vojevůdce od císařovny Theodory list papíru s tímto textem:


"Je Ti zajisté známo, do jaké míry si zasloužíš mou nelibost. Vážím si služeb Tvé ženy Antoniny a na její přímluvu jsem Ti darovala život a dovoluji podržet tu část majetku, který měl podle práva propadnout státu. Dokaž svou vděčnost tam, kde je třeba, nikoliv slovy, ale svým příštím chováním."


Belisarios poté pokorně přijal účast ve válce v Itálii v hodnosti nejvyššího císařského štolby, později vedl obranu města proti Hunům, aby až do konce života v roce 565 čekal, jestli znovu dosáhne plné rehabilitace, té se však nikdy nedočkal.
URL : https://www.valka.cz/Belisarios-t28471#101706Verze : 0