RUS - 2S25 Sprut-SD

2S25 Sprut-SD

Vývoj stíhače 2S25 byl zahájen na základě zadání ruského výsadkového vojska, které požadovalo nový výsadkový stroj určený pro boj s obrněnou technikou nepřítele. Konstrukční práce na novém prostředku začaly ve Volgogradském traktorovém závodě patrně v roce 1994, základem se stalo výsadkové vozidlo BMD-3.

Oproti původnímu BMD-3 byl podvozek prodloužen o dva páry pojezdových kol. V přední části se v podélné ose prostředku nachází pracoviště řidiče vybavené třemi denními periskopy. Nalevo a napravo vedle řidiče jsou umístěna stanoviště velitele a střelce, každé vybavené vlastním příklopem. Velitel se střelcem tato místa mají využívat při výsadcích a přesunech, protože jsou přeci jen pohodlnější než ta v relativně stísněné věži.

Korba vozidla by měla bez problémů odolat střelám raží 7,62 mm, na čele pak 12,7 mm. Ve střední části vozidla je osazena dvoumístná věž, v její pravé části sedí velitel, jehož pracoviště je vybaveno stabilizovaným zaměřovačem s laserovým ozařovačem cílů pro laserem naváděnou munici. Nalevo se pak nachází stanoviště střelce se stabilizovaným zaměřovačem a laserovým dálkoměrem.

Zadní část vozidla je vyhrazena pro vznětovou pohonnou jednotku 2V-06-2S o výkonu 375 kW.

Hlavní výzbroj Sprutu-SD tvoří 125 mm automatický kanon 2A75 s hladkým vývrtem hlavně, jenž byl vyvinut jekatěrinburském Dělostřeleckém závodě 9 na bázi kanonu 2A46 používaného v tancích řady T-72, T-80 a T-90. Jednu z úprav představuje zvětšení délky zákluzu na zhruba dvojnásobek. Z hlavně kanonu lze odpalovat i laserem naváděné PTŘS 9M119 Refleks. S kanonem 2A75 je spřažen kulomet PKT ráže 7,62 mm.

Výrobce deklaruje, že 2S25 může být shozen z letounu i s osádkou uvnitř prostředku. Vozidlo je plně obojživelné, součástí výbavy je filtroventilační zařízení, zadýmovací granáty a automatický hasící systém.

Cca v první polovině roku 2006 se první vozidla 2S25 objevila ve výzbroji 137. gardového výsadkového pluku ruské armády.