Narodil se 31. července 1816 v Southampton County ve Virginii. Absolvoval West Point jako 12. ze 42 kadetů roku 1840. Bojoval ve dvou seminolských válkách s Indiány na Floridě, kde byl raněn a dvakrát vyznamenán za statečnost. Rovněž se zúčastnil americko-mexické války v letech 1846 - 48.
Na počátku občanské války byl povýšen na brigádního generála Unie a po vítězství u Mill Springs v lednu 1862, kde vytlačil vojska Konfederace z Kentucky do Tennessee, byl povýšen na generál-majora. Zúčastnil se obrany Chattanoogu v listopadu 1863 a následného dobytí Missionary Ridge. Měl rovněž významnou zásluhu na dobytí Atlanty v září 1864. Jeho životním vítězstvím však byla porážka největšího uskupení konfederačních vojsk na západním válčišti pod velením generála Hooda u Nashvillu v prosinci 1864.
Je považován za čtvrtého nejvýznamnějšího generála Unie po Grantovi, Shermanovi a Sheridanovi. Zemřel 28. března 1870 v San Franciscu v Kalifornii.
George H. Thomas se narodil roku 1816 na venkově v okrese Southampton ve Virginii.
Zpočátku studoval práva, ale roku 1836 byl přijat na West Point. Ten pak absolvoval dvanáctý v ročníku a byl zařazen k dělostřelectvu. Bojoval v druhé seminolské válce a vyznamenal se v mexicko-americké válce, zejména v bitvách u Monterrey a Buena Visty. V letech 1851-1854 působil na West Pointu ve funkci instruktora jízdní a dělostřelecké taktiky. Od roku 1854 sloužil v Texasu. Nejdříve jako velitel pevnosti Fort Yuma, od roku 1855 u 2. jízdního pluku v hodnosti majora. Roku 1860 byl zraněn při střetnutí s Komanči.
Roku 1861 zůstal na radu Winfielda Scotta jako jeden z mála z jihu pocházejících důstojníků věrný Unii. V květnu byl povýšen na plukovníka pravidelné armády a stal se velitelem 2. jízdního pluku (později přejmenovaného na 5.) v Pennsylvánii. V červenci se pod vedením generála Pattersona účastnil bitvy u Hoke's Runu v údolí Shenandoah. V srpnu byl povýšen na brigádního generála dobrovolníků a převelen do Kentucky. 18. ledna 1862 porazil generála Zollicoffera u Mill Springs. Poté se stal velitelem divize v Buellově Army of Ohio.
V dubnu byl povýšen na generálmajora. Na podzim bojoval v bitvě u Perryville. V bitvě u Stones River držel střed unionistické sestavy a zabránil Braggovi v dosažení vítězství, čímž umožnil protiútok o dva dny později. Následně se stal velitelem XIV. sboru Army of Cumberland. Výrazně se vyznamenal v bitvě u Chickamaugy 20. listopadu 1863, když i poté, co byla většina armády včetně jejího velitele, generála Rosecranse, obrácena na útěk, držel postavení zbylých sil na Snodgrass Hill proti nepřátelské přesile, čímž se mu podařilo zabránit úplnému zničení Army of Cumberland. V tomto boji získal přezdívku „Rock of Chickamauga“. Po ústupu do Chattanoogy Thomas nahradil Rosecranse ve funkci velitele Army of Cumberland. Podařilo se mu znovu zformovat armádu a udržet ji až do příchodu posil. V bitvě u Chattanoogy bojovala Army of Cumberland ve středu sestavy a rozhodla bitvu spontánním čelním útokem na Missionary Ridge.
V prosinci 1863 byl povýšen na brigádního generála pravidelné armády. Účastnil se tažení na Atlantu a na podzim byl při přípravách na Shermanův "pochod k moři" převelen do Nashvillu, kde měl zajistit obranu Tennessee před nájezdy Forrestových jízdních oddílů. Později se jeho úloha rozšířila i na obranu před útokem HoodovyArmy of Tennessee. Thomasovy síly se velmi pozvolna shromažďovaly v Nashvillu, když Hood zahájil v polovině listopadu 1864 svůj postup do Tennessee. Předsunutým unionistickým silám pod velením generála Schofielda se podařilo konfederační vojska zpomalit a následně jim způsobit těžké ztráty v bitvě u Franklinu, takže Hoodova armáda byla při příchodu k Nashvillu začátkem prosince natolik oslabena, že nebyla schopna větší ofenzívní akce a pouze se rozložila na úzké frontě před Nashvillem, přičemž většina jízdy podnikala ofenzívní akce u Murfreesboro. Thomas dlouho otálel s útokem kvůli počasí, ale nakonec ve dvoudenní bitvě 15.-16. prosince Hooda na hlavu porazil. Ještě v prosinci byl povýšen na generálmajora pravidelné armády.
Po válce velel vojenské správě v Tennessee a Kentucky. V roce 1869 stanul v čele Division of Pacific s hlavním stanem v San Franciscu. Zde 28. března 1870 zemřel po záchvatu mrtvice. Je pochován v Oakwood Cemetery v Troy ve státě New York.
