Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight:
? kg
? lb
Rozpětí: Wingspan:
15,500 m
50ft 10,24in
Délka: Length:
11,200 m
36ft 8,93in
Výška: Height:
3,700 m
12ft 1,66in
Plocha křídla: Wing Area:
34,00 m2
365.97 ft2
Plošné zatížení: Wing Loading:
169,12 kg/m2
34.64 lb/ft2
Pohon: Propulsion:
Kategorie: Category:
pístový
piston
Počet motorů: Number of Engines:
2
Typ: Type:
Nakadžima Ha-115-I, vzduchem chlazený dvouhvězdicový čtrnáctiválec o vzletovém výkonu 831 kW (1 130 k), 809 kW (1 100 k) at 2 850 m, 691,4 kW (940 k) v h= 5 600 m. Vrtule trojlisté s konstantní rychlostí otáček.
Nakajima Ha-115, fourteen-cylinder air-cooled two-row radial engine, rated at 1,115 hp for take-off, 1,085 hp at 9,350 ft and 927 hp at 18,370 ft, driving a three-blade metal constant-speed propellers.
Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity:
?
?
Výkony: Performance:
Maximální rychlost: Maximum Speed:
535 km/h v 5600 m
332.4 mph in 18373 ft
Cestovní rychlost: Cruise Speed:
460 km/h v ? m
285.8 mph in ? ft
Rychlost stoupání: Climb Rate:
11,17 m/s
2198.8 ft/min
Čas výstupu na výšku: Time to Climb to:
7,5 min do 5000 m
7,5 min to 16404 ft
Operační dostup: Service Ceiling:
10000 m
32808 ft
Dolet: Range:
2000 km
1242.7 mi
Maximální dolet: Maximum Range:
? km
? mi
Výzbroj: Armament:
2x pevný kulomet Ho-103 ráže 12,7 mm a 2x pohyblivý kulomet Type 89 ráže 7,7 mm (jeden ve hřbetním střelišti a druhý pohyblivý kulomet střílel výstřelnou štěrbinou dolů pod letadlo). Pumový náklad: na krátkou vzdálenost 500 kg, na delší vzdálenost 300 kg.
Two fixed forward-firing 0.5 inch Ho-103 machine-guns mounted in a nose, one flexible rear-firing 0.303 in Type 89 Model 1 machine-gun in dorsal position and one flexible 0.303 in Type 89 Model 1 machine-gun firing through a ventral hatch. Bomb load: Normal 661 lb and maximum 1,102 lb bombs.
Uživatelské státy: User States:
-
-
Poznámka: Note:
Armádní experimentální střemhlavý bombardér.
Army Experimental Dive Bomber
Zdroje: Sources:
René J. Francillon Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, Annapolis Maryland, Reprinted 1990, ISBN-0-87021-313-X L+K 24/1984, str.28, Letadla 39-45, Kawasaki Ki-66, Václav Němeček http://samoloty.ow.pl/str073.htm archiv autora
Historie: V září roku 1941 objednalo velení císařského armádního letectva (大日本帝国陸軍航空本部 Dai-Nippon Teikoku Rikugun Kōkū Hombu) u společnosti 川崎航空工機業株式会社 - Kawasaki Kōkūki Kōgyō Kabushiki Kaisha (dále jen Kawasaki) vývoj a stavbu šesti prototypů specializovaných na střemhlavé bombardování. Armádní letectvo tak vůbec poprvé projevilo zájem o tuto kategorii letadel, námořní letectvo již střemhlavé bombardéry ve své výzbroji mělo, ale to se snažilo jejich existenci utajit, tedy alespoň se vyhýbalo názvu „střemhlavý bombardér“, více Aichi D1A.
Velení armádního letectva také bedlivě sledovalo válečné dění v Evropě od samého začátku, a tak si příslušní zpravodajci všímali také počátečních velkých úspěchů německých bombardérů Junkers Ju 87. Jistým dílem byli Japonci jistě ovlivněni i německou propagandou. Pro nás je však důležité, že velení armádního letectva požadovalo po společnosti Kawasaki střemhlavý bombardér. Technický odbor armádního letectva však na základě svých rozborů požadoval dvoumotorový letoun, který by nesl pumový náklad v trupové pumovnici. Jednalo se o poměrně malou hmotnost pum (to i na japonské poměry), nový letoun měl unést pouze 300–500 kg pum, hmotnost pumového nákladu závisela na plánovaném doletu. Účinek náletu měl být zvýšen postřelováním cíle pevnými kulomety.
Konstrukčních prací na projektu, označeném v systému Kitai jako Ki-66, se ujal zkušený konstruktér inženýr Takeo Doi. Za základ pro nový stroj si vybral dvoumotorový lehký bombardér Kawasaki Ki 48. Celou konstrukci lehkého bombardéru bylo nutno zpevnit, aby odolala vysokému zatížení při vybírání střemhlavého letu, osádka postačovala dvoučlenná, v přední části již nebyl střelec/bombometčík, přední část již nebyla prosklená, neprosklenou příď bylo možno lépe aerodynamicky vytvarovat a zjemnit. V přídi se tak uvolnilo dostatek místa pro instalaci dvou pevných velkorážových kulometů Ho-103, pro obranu letounu směrem dozadu byly neseny dva kulomety Type 89 model 1, jeden byl instalován ve hřbetním střelišti a druhým mohl střelec ve značně omezeném rozsahu střílet výstřelnou štěrbinou dozadu pod letoun (bombardovací Ki-48 zde nesly výklopné střeliště v prosazeném trupu). Vně motorů byly, na předním nosníku křídla, vyklápěcí aerodynamické brzdící mříže. Jejich vyklopením proti směru letu, se zmírnila rychlost letadla. Při střemhlavém náletu pokles rychlosti umožnil lepší ovladatelnost letounu a také vybírání tohoto letu bylo pro osádku snesitelnější.
Prototypy byly vyrobeny od října 1942 do dubna 1943 a všech šest se zapojilo do zkoušek, výsledky zkoušek byly vesměs kladné a armádní zkušební komise neshledala žádné závažnější nedostatky a tak by se zdálo, že nic nebrání zavedení střemhlavých bombardérů do výzbroje. Bohužel, nové bombardéry Ki-66 se do sériové výroby nedostaly. Na vině tomu byl starší sourozenec ve své nejnovější verzi Ki-48-IIb, která mezitím přišla do výroby. Tato nová verze dokázala splnit požadavky armádního letectva, protože byla schopná provádět mimo jiné také střemhlavý nálet a výkony byly obdobné.
Nadějný typ Ki-66 tak nakonec zůstal pouze u oněch zmíněných šesti postavených prototypů a Rikugun Kōkū Hombu v říjnu 1943 celý projekt zastavilo. Ještě před zastavením prací byl jeden letoun zkoušen s výkonnějšími motory Nakajima Ha-315-I o výkonu 1 360 koní, označen byl jako Kawasaki Ki-66b.
Existovalo několik dalších projektů s výkonnějšími motory - Ki-66c měl dostat motory Nakajima Ha-39 s výkonem 2 100 koní a Ki-66d měl být poháněn motory Nakajima Ha-45-11 Homare o výkonu 1 825 koní. Výkresové stádium nepřekonal ani těžký stíhač Kawasaki Ki-66-II.
Použité prameny: René J. Francillon Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, Annapolis Maryland, Reprinted 1990, ISBN-0-87021-313-X. Václav Němeček, Vojenská letadla 3., Naše vojsko, Praha, rok 1992, 3. doplněné vydání, ISBN 80-206-0117-1 L+K 24/1984, str.28, Letadla 39-45, Kawasaki Ki-66, Václav Němeček www.aviastar.org http://www.airwar.ru/enc/bww2/ki66.html http://samoloty.ow.pl/str073.htm koapp.narod.ru archiv autora
