URL : https://www.valka.cz/Borovec-Rudolf-t267596#724566
Verze : 0
Reklama
Rudolf Borovec se narodil a vyrůstal v Pardubicích. Byl to jedinný syn Rudolfa Borovce st. a jeho ženy Aloisie. Vychodil obecnou a měšťanskou školu a následně studoval na místní průmyslovce obor strojírenství a stavitelství. Po úspěšném zakončení studia pracoval jako strojař-technik. V roce 1936 pak přišla výzva ministerstva obrany ČSR - Tisíc pilotů republice. Tato výzva měla za cíl roční přeškolení civilních a vojenských pilotů a v Pardubicích ji realizoval Východočeský aeroklub. Rudolf Borovec volání vyslyšel a společně s dalšími mladými odvážlivci si ho v aeroklubu vzal pod svá křídla známý pilot a konstruktér Jaroslav Lonek. Později Borovec odešel na vojenskou službu do Brna, kde se školil jako důstojník v záloze (četař - aspirant). Když byla válka na spadnutí, už v srpnu 1939 jako mnozí jiní uprchl do Polska a pokračoval dále lodí až do francouzského přístavu Calais. Ve Francii se nakrátko přidal k cizinecké legii a následně podstoupil další pilotní výcvik v řadách francouzské letecké armády. Prošel i kurzem pro palubní střelce. Válka však postupovala natolik rychle, že aktivně do bojů nezasáhl a po porážce Francie pokračoval dál, do Anglie. V červenci 1940 se přidal do řad RAF a postupně střídal několik perutí. Hned ze začátku byl omylem přidělen k výcviku na zastaralých letounech Fairey Battle, které měly nelichotivou přezdívku „létající rakev“. Po týdnu se však omyl vysvětlil a Borovec byl přidělen k operačnímu stíhacímu výcviku (No.6 OTU Sutton Bridge). Po pětiměsíčním výcviku se přidal k britské stíhací 601. peruti a během roku pak změnil svoje působiště ještě několikrát. No. 2 AOS Milion, No. 9 AGS Llandwrog, No. 55 OTU Ushworth, britská 19. peruť a nakonec stíhací 310. peruť RAF. Během tohoto kočování byl i třikrát povýšen až do poručíka letectva v záloze. Z bojových akcí můžeme zmínit stíhací eskortu spojeneckých bombardérů, hlídkování nad lodními konvoji, vzdušné krytí při vylodění v Dieppe či zničení a poškození lokomotiv ve Francii. V Anglii létal mimojiné s letounem Spitfire Mk.Vc sériového čísla AR501. Když si do googlu zadáte "Spitfire AR501", vypadne na Vás spousta krásných fotek tohoto stroje, který dodnes létá. Borovec s tímto letounem létal u 310. čs. stíhací peruti. Častým pilotem tohoto stroje se značením NN-A byl Velitel jednotky S/Ldr. František Doležal. Dále pak P/O Karel Zouhar, S/Ldr. Emil Foit, W/O František Trejtnar a další. Po válce se tento konkrétní letoun zúčastnil natáčení filmu Bitva o Británii a v současnosti létá se značení DU-E, který připomíná jeho zařazení k čs. stíhací 312. peruti. Historie tohoto konkrétního stíhače je výborně zdokumentovaná v knize Zachované Spitfiry od Zdeňka Hurta. Později hledala čs. exilová vláda piloty dobrovolníky, kteří by utvořili bojovou skupinu v Sovětském svazu. Borovec jako jeden z 21 dobrovolníků volání vyslyšel a přes Egypt, Irák nebo třeba Sýrii se dostal až do Moskvy, kde později prodělal přeškolení na sovětské letouny. Vznikl zde 1. československý samostatný stíhací letecký pluk, kterému velel legendární škpt. let. František Fajtl, DFC. Po nesčetných žádostech s prosbou o zapojení do bojů bylo nakonec skupině umožněno podpoření Slovenského národního povstání. Bojová skupina se tedy vrátila na půdu Československa, když po předchozím průzkumech 17. září 1944 přelétli ze SSSR hluboko do týlu nepřítele, až na letiště Zolná (nedaleko Zvolena). Při přistání Rudolfa Borovce byl poškozen jeho letoun Lavočkin La-5FN trupového čísla 95. Pluk úspěšně operoval po šest týdnů prakticky v obklíčení, což byl všeobecně hodně neobvyklý a ojedinělý způsob vedení boje. V říjnu přelétnul celý pluk na letiště Tri Duby, protože plocha v Zolné už byla rozbahněná a nepoužitelná. Poručík Rudolf Borovec během tohoto nasazení vykonával funkci prvního důstojníka 2. letky. Piloti pluku podporovali povstalecké pozemní jednotky nebo kupříkladu přepadli letiště v Piešťanech, kde na zemi zničili a poškodili desítky německých letounů. 25. října 1944 však musel být pluk evakuován. K tomuto dni však piloti pluku stihli uskutečnit 573 bojových letů v délce trvání 376 operačních hodin. Příslušníci měli ve výsledku na kontě 9 potvrzených a 10 pravděpodobných sestřelů, desítky zničených nákladních i osobních automobilů, 11 (potvrzených) zničených letounů na zemi, 5 dělostřeleckých a minometných baterií, dva tanky a tři lokomotivy. V den evakuace odstartovalo 11 provozuschopných letonů a původně mezi nimi byl i ten Borovcův. Stroj jeho nadřízeného Františka Chábery však při vzletu uvízl v kráteru po bombě a musel být zničen. Velitel pluku nařídil npor. Cháberovi odletět v letounu Borovce (tou dobou už nadporučík letectva v záloze) a Borovec tedy zůstal na Slovensku, kde se připojil k partyzánům směřujícím do hor. Bohužel, jeho partyzánská válka neměla dlouhého trvání. 9. listopadu 1944 v prostoru mezi osadami Železnô (48°57'12.35"N 19°23'34.96"E) a Magurka (48°56'39.98"N 19°25'52.53"E) narazila jeho skupina na opuštěný radiový vůz. Ve snaze zmocnit se jisté potřebné radiosoučástky padl Borovec do německé léčky a v nastalé přestřelce byl zabit. 1. prosince 1945 byly jeho ostatky exhumovány a jeho tělo bylo následně převezeno zpátky do Pardubic, kde bylo uloženo do rodinné hrobky. Při pietním aktu na Smetanově náměstí promluvil i jeho někdejší velitel František Fajtl. Jeho hrob nalezneme na hřbitově v Pardubicích (souřadnice 50°01'11.04"N 15°46'51.51"E), kde je pochován společně se svým otcem a matkou. Jeho rodičům věnujeme alespoň krátký odstavec. Rudolf Borovec st. pracoval jako úředník u drah a po odchodu syna do zahraničí navázal spolupráci s vojenským odbojem známým jako Obrana Národa. Pardubické gestapo však brzy přichází na stopu této skupině a v únoru 1940 je tak Rudolf Borovec st. jedním z deseti zatčených a čeká ho deportace do koncentračního tábora Osvětim, kde umírá 6. června 1942. Jeho jméno můžeme najít na pamětní desce Pardubického nádraží, kde je zmíněn mezi mnoha dalšími zaměstnanci železnice, kteří padli za vlast. Aloisie Borovcová byla 17. září 1942 zatčena a spolu dalšími ženami, jejichž synové či manželé bojovali v zahraničí, deportována do internačního tábora ve Svatobořicích. Válku přežije a kontaktuje bojové kamarády svého syna ve snaze o převezení jeho ostatků zpátky domů, což není úplně snadné. Paní Aloisie umírá v lednu 1960. Za svoji bojovou činnost obdržel nadporučík Rudolf Borovec Čs. válečný kříž 1939, medaili za chrabrost před nepřítelem, Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie, Velké Británie a SSSR a řád Slovenského národního povstání 1. třídy in memoriam. Rozkazem ministra obrany ČSFR se mu 1. 6. 1991 dostalo mimořádného povýšení na plukovníka in memoriam.
Zverejnené s láskavým dovolením Leteckého muzea Ing. Jana Kašpara, Pardubice - www.facebook.com
Karel Tůma Zachované Spitfiry - Zdeněk Hurt (ISBN 978-80-7573-032-9) Letci Pardubicka v RAF - Jan Rail, Vítek Formánek, Eva Csölleová (ISBN 978-80-260-2551-1) Zprávy klubu přátel Pardubicka (červen 2005) - PaedDr. František Dosoudil Foto: Rudolf Borovec v Anglii u letounu Hawker Hurricane. Sbírka Jaroslav Popelka (Ještě jednou děkujeme!) Letecké muzeum Ing. Jana Kašpara, Pardubice - www.facebook.com
Foto: Rudolf Borovec v Anglii u letounu Hawker Hurricane. Sbírka Jaroslav Popelka (Ještě jednou děkujeme!)
URL : https://www.valka.cz/Borovec-Rudolf-t267596#724573
Verze : 2
Přidejte se k nám
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady.
Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.