Šáh Muhammad Rezá Pahlaví (1919 – 1980) Narodil se 26. října 1919 jako Mohammed Árjámehr, syn důstojníka, který se převratem v roce 1921 dostal k moci v Persii jako Rezá Chán Pahlaví. Po jeho abdikaci v roce 1941 byl britskými a sovětskými jednotkami dosazen na trůn, ale korunován byl oficiálně až v roce 1967. Muhammad Rezá Pahlaví usiloval o absolutní moc a poté co se v roce 1953 s pomocí armády a za asistence CIA zbavil premiéra Mosaddeka, který hodlal znárodnit britsko-americké ropné společnosti, potlačil veškerou opozicii v zemi. Poté zahájil rozsáhlou agrární reformu a v roce 1963 vyhlásil tzv. „bílou revoluci“ – grandiózní plán na přestavbu země střední kategorie v hospodářskou a politickou velmoc. Plánování zavedla v zemi již levicová vláda koncem čtyřicátých let. Šáh na první pětiletý plán navázal několika dalšími, kdy s pomocí amerických odborníků začal budovat síť továren, silnic a železnic, zahájil velkolepé stavby přehrad a zavlažovacích zařízení. Nechal si postavit čtyři bloky jaderné elekrtárny. Prohlásil, že chce uskutečnit spojení kapitalismu volného trhu s plánováným hospodářstvím. Kromě toho nakupoval nejmodernější zbraně a usiloval o hegemonii na Středním východě. Tyto velkolepé projekty financoval z prodeje ropy, čímž se země dostávala do zahraniční zadluženosti. Navíc nedemokratické metody vlády, potlačování opozice tajnou policií SAVAC, spolu se zaostáváním venkova za městy, bylo jednou z hlavních příčin růstu nespokojenosti s jeho vládou a protimonarchistických nálad v zemi. Do čela otevřeného odporu proti režimu se postavilo muslimské duchovensvo, které vedl z exilu ajatolláh Chomejní. Koncem roku 1978 se situace vyhrotila a po nepokojích a masových demonstracích proti režimu šáh uprchl počátkem roku 1979 ze země. Zemřel o rok později, 27. července 1980 v egyptském exilu.
Karikatura zobrazuje svržení šáha podporovaného USA a Izraelem islámskou revolucí v čele s ajatolláhem Chomejním.
