Jiří I.

Narodil se 24. prosince 1845 jako dánský princ Vilém. Jeho otec, král Kristian IX. mu v roce 1863 zajistil podporu signatářů tzv. 2. londýnského protokolu z roku 1852 – Velké Británie a Ruska při kandidatuře na řecký trůn.


Za jeho vlády se území Řeckého království podstatně rozšířilo. Již rok po svém nástupu připojil Jónské ostrovy. Po rusko-turecké válce z roku 1878, ve které podporoval Rusko, se součástí Řecka stala Thesálie a jižní Epeiros, které Turecko odstoupilo roku 1881. Tyto úspěchy vedly k posílení řeckého nacionalismu.


V únoru 1896 vypuklo povstání Řeků na Kypru s cílem připojit ostrov k Řecku. Sjednocení však zabránilo obsazení ostrova vojsky evropských mocností. V dubnu roku 1897 pak proběhla tzv. desetidenní řecko-turecká válka, ve které byla řecká armáda poražena a musela vyklidit Thesálii. Na nátlak evropských mocností ji však Turecko muselo Řecku vrátit a navíc se řecký princ Georgius stal generálním guvernérem na Krétě, kde byl zřízen autonomní režim.


V roce 1912 se zapojil do první balkánské války, v níž Řecko bojovalo na straně protiturecké koalice. Výsledkem války byl zisk Kréty, části Makedonie a Thrákie v na mírové konferenci v Londýně v květnu 1913. Té se však král Jiří I. již nezúčastnil, protože byl 18. března téhož roku v Soluni zavražděn. Na trůn poté nastoupil jeho syn Konstantin I., který byl výrazně proněmecky orientovaný.