Main Menu
User Menu

41. peruť RAF

No. 41 Squadron RAF - přehledové téma

41. peruť RAF
No. 41 Squadron RAF
XLI Squadron RAF

Období existence / Active

41. peruť RFC [1916-1916]
41. peruť RFC [1916-1918]
41. peruť RAF [1918-1919]
41. peruť RAF [1923-1946]
41. peruť RAF [1946-1958]
41. peruť RAF [1958-1963]
41. peruť RAF [1965-1970]
41. peruť RAF [1972-1977]
41. peruť RAF [1977-2006]
41. peruť RAF [2006- ]

Motto

Seek and destroy (Najít a zničit)

Historie / History

Jednotka vznikla 15. dubna 1916 na letišti Gosport, ale již 22. května zanikla přeznačením na 27. (záložní) peruť RFC.

14. července 1916 opět obnovena na letišti Gosport jako stíhací. Po dokončení výcviku se v říjnu téhož roku přesunula do Francie a zapojila se do bojů na západní frontě. Zpočátku převážně útočila na pozemní cíle. Po přezbrojení na letouny S.E.5a, na kterých operovala do konce války, začaly převažovat doprovody spojeneckých letounů a stíhací hlídky. Po konci války byla jednotka 7. února 1919 rámcována, následně se přesunula zpět do Velké Británie a tam byla 31. prosince 1919 rozpuštěna.

Piloti perutě si nárokovali na 267 sestřelených, zničených či poškozených letounů a pozorovacích balónů. Sedmnáct z nich získalo nárok na statut esa za 5 a více vítězství. Cenou bylo 39 padlých v boji či při nehodách, 48 zraněných a 20 zajatých letců.

Znovu obnovena 1. dubna 1923 na základně Northolt, opět jako stíhací. V říjnu 1935 byla převelena do tehdejší britské kolonie Aden (dnes Jemen), aby zde posílila britskou přítomnost během italsko-habešská války. Do Británie se vrátila v srpnu následujícího roku.

V prosinci 1938 začala jednotka s přezbrojováním na letouny Spitfire a stala se třetí jednotkou, která jimi byla vyzbrojena. Takto i vstoupila do bojů 2. světové války.

V době jejího vypuknutí počátkem září 1939 byla dislokována na severu Anglie. V květnu 1940 byla převelena na jih a kryla evakuaci spojeneckých sil z Dunkerku a následně se zapojila do Bitvy o Británii. V ní si její piloti nárokovali přes 100 vítězství, ovšem za cenu 22 zabitých či zraněných.

V únoru 1941 byla stažena na odpočinek, doplnění personálu a letounů. V červenci se vrátila na jih jako součást křídla v Tangmere a zapojuje se do ofenzívy nad okupovanou Evropou. Kromě tradičních doprovodů bombardérů se také podílela na pronásledování německých bojových lodí Prinz Eugen, Scharnhorst a Gneisenau, které v únoru 1942 unikly z přístavu Brest a také se zúčastnila výsadku v Dieppe (operace Jubilee) v srpnu téhož roku.

Následně byla stažena na odpočinek a přezbrojení a stala se první perutí vyzbrojenou Spitfiry s motorem Griffon (Spitfire Mk. XII). Po návratu na jih Anglie v dubnu 1943 útočila na cíle ve Francii, Belgii a Nizozemsku, na lodě v pobřežních vodách a doprovázela bombardéry. Zapojila se také do invaze spojenců do Evropy (operace Overlord), ale 19. června však byla stažena k protivzdušné obraně, aby bránila především Londýn před střelami V-1. Piloti jednotky zaznamenali zničení 53 těchto střel. Po pominutí tohoto nebezpečí a přezbrojení se vrátila do bojů. V prosinci 1944 se stala součástí 125. wingu 2. TAF a přesunula se na kontinent, odkud až do konce války útoky na pozemní cíle a průzkumem podporovala postupující spojenecká vojska.

Po podepsání kapitulace zůstala v Německu jako součást britských okupačních sil až do 1. dubna 1946 (některé zdroje uvádějí 31. března 1946), kdy zanikla přečíslováním na 26. peruť. Během války si peruť nárokovala 200 zničených, 61 pravděpodobně sestřelených a 109 poškozených nepřátelských letounů a 53 zničených střel V-1. Za tyto úspěchy však zaplatila ztrátou 64 mužů, kteří padli v boji či zahynuli při nehodách, dalších 58 bylo zraněno a 21 zajato. Třem pilotům se po sestřelení nad nepřátelským územím uniknout a vrátit se zpět k jednotce.

Týž den je však obnovena na základně Dalcross přečíslováním stíhací 122. perutě. V červenci 1947 byla transformována na školní a výcvikovou jednotku, ale v červnu 1948 se vrátila k původní roli. Počátkem roku 1951 byla přezbrojena na proudovou techniku a jako denní stíhací sloužila až do 31. ledna 1958, kdy byla opět rozpuštěna.

Již následující den (1.2.1958) byla obnovena přečíslováním 141. perutě, ale 6. prosince 1963 byla opět rozpuštěna.

Zvlášní kapitolou historie jednotky bylo období mezi 1. zářím 1965 a 18. zářím 1970, kdy jednotka působila na základně West Raynham jako pozemní jednotka protivzdušné obrany, vybavená raketami Bloodhound.

Jako "létající" jednotka byla 1. dubna 1972 obnovena na základně Coningsby. Vybavena taktickými letouny Phantom sloužila až do svého rozpuštění 31. března 1977.

Ovšem již 1. července 1976 byla na základně RAF Coltishall zformována 41 (Designate) Squadron, která zahájila výcvik na strojích Jaguar GR.1 a po rozpuštění původní 41. perutě se 1. dubna stala "novou" 41. perutí. Primární rolí jednotky byl taktický průzkum a útoky na pozemní cíle. Účastnila se první války v Zálivu (operace Desert Storm - 1991), kontrolovala bezletovou zónu nad severním Irákem a v letech 1993 - 1995 operovala z Itálie nad bývalou Jugoslávií. Tehdy se jak stala první jednotkou RAF, která svrhla bomby na cíl v Evropě, když její letoun napadl v Bosně srbský tank. V roce 2003 se ještě zapojila do druhé války v Zálivu (operace Telic), ale v důsledku rozpočtových škrtů byla koncem března 2006 znovu rozpuštěna.

Zatím poslední kapitola v historii jednotky se začala psát počátkem dubna 2006, kdy byla obnovena jako testovací a výzkumná jednotka na základně Coningsby a v této roli působí i v současnosti (duben 2021).

Bojová ocenění / Battle Honours

Western Front, 1916-1918
Somme, 1916
Arras
Cambrai, 1917
Somme, 1918
Lys
Amiens
Battle of Britain, 1940
Home Defence, 1940-1944
Fortress Europe, 1940-1944
Dieppe
France & Germany, 1944-1945
Arnhem
Walcheren
Gulf, 1991

Zdroje / Sources
Halley, James J. The Squadrons of the Royal Air Force & Commonwealth 1918–1988. Tonbridge, Kent, UK: Air Britain (Historians) Ltd., 1988. ISBN 0-85130-164-9.
Jefford, Wing Commander C.G., MBE, BA, RAF(Retd.). RAF Squadrons, a Comprehensive record of the Movement and Equipment of all RAF Squadrons and their Antecedents since 1912. Shrewsbury, Shropshire, UK: Airlife Publishing, 1988 (second edition 2001). ISBN 1-85310-053-6.
Rawlings, John D.R. Coastal, Support and Special Squadrons of the RAF and their Aircraft. London: Jane's Publishing Company Ltd., 1982. ISBN 0-7106-0187-5.
Shores C. - Thomas C.: 2nd Tactical Air Force, volume 3, Classic Pub., Hersham 2006, ISBN 1-903223-60-1
https://en.wikipedia.org/wiki/No._41_Squadron_RAF
https://www.rafweb.org/Squadrons/Sqn041-45.htm
https://www.raf.mod.uk/organisation/41squadron.cfm
www.raf.mod.uk
www.historyofwar.org
https://www.seekanddestroy.info/
www.outermarker.co.uk
https://brew.clients.ch/41sqnraf.htm
URL : https://www.valka.cz/41-perut-RAF-t23827#215961Verze : 13
MOD
Znak jednotky byl oficiálně autorizován králem Jiřím VI. v únoru 1937.
URL : https://www.valka.cz/41-perut-RAF-t23827#215962Verze : 2
MOD