Carr, Bruce Ward

     
Příjmení:
Surname:
Carr Carr
Jméno:
Given Name:
Bruce Ward Bruce Ward
Jméno v originále:
Original Name:
Bruce Ward Carr
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
plukovník Colonel
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
- -
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
- -
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
28.01.1924 Union Springs, Okres Cayuga /
28.01.1924 Union Springs, Cayuga County /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
25.04.1998 St. Cloud, Okres Osceola /
25.04.1998 St. Cloud, Osceola County /
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
- velitel 336. přepadové stíhací perutě - commander of 336th Fighter-Interceptor Squadron
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
- americké armádní stíhací eso 2. sv. v. se 14 samostatnými sestřely, 2 sdílenými, 1 pravděpodobným a 2 poškozenými
- 2. dubna 1945 se stal esem jednoho dne, kdy sestřelil 3 Fw 190, 2 Bf 109 a poškodil 1 Fw 190, obdržel za to Kříž za vynikající službu
- 29. října 1944 byl sestřelen při útoku na německé letiště v okupovaném Československu, několik dní se mu dařilo unikat zatčení, když se rozhodl jít se vzdát na nedaleké letiště, spatřil jak mechanici dotankovávají a vyzbrojují Fw 190, poté co odešli, se Carr proplížil přes plot, nasedl do Fw 190 a vzlétl ke svým liniím, je jediným pilotem, který byl sestřelen v P-51 a vrátil se v Fw 190
- american army fighter ace of WW2 with 14 solo claims, 2 shared, 1 probable and 2 damaged
- on 2nd April 1945 became ace in day, when he shot down 3 Fw 190, 2 Bf 109 and 1 Fw 190 damaged, received Distinguished Service Cross
- on 29th October 1944 was shot down during straffing of german airfield in occupied Czechoslovakia, evaded capture for several days, when he decited to turn himself in to nearby airfield, where he saw ground crew refulling and rearming Fw 190, once the crew left, Carr snuck through a fence and climbed into Fw 190 and flew off, is the only pilot, who was shot down in P-51 and returned with Fw 190
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
https://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_W._Carr
https://www.cieldegloire.com/014_carr_b_w.php
airforce.togetherweserved.com
https://valor.militarytimes.com/hero/6047
www.findagrave.com
URL : https://www.valka.cz/Carr-Bruce-Ward-t235227#649881 Verze : 1
     
Příjmení:
Surname:
Carr Carr
Jméno:
Given Name:
Bruce Ward Bruce Ward
Jméno v originále:
Original Name:
Bruce Ward Carr
Všeobecné vzdělání:
General Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vojenské vzdělání:
Military Education:
30.08.1943-DD.11.1943 kvalifikace na A-36 a P-51A na Bartow
30.08.1943-DD.11.1943 qualifications for A-36 and the new P-51A at Bartow
Důstojnické hodnosti:
Officer Ranks:
18.08.1944 poručík (USAAF)
15.11.1944 nadporučík
09.04.1945 kapitán
18.09.1947 kapitán (USAF)
15.02.1951 major
25.03.1958 podplukovník
03.11.1966 plukovník
18.08.1944 2nd Lieutenant (USAAF)
15.11.1944 1st Lieutenant
09.04.1945 Captain
18.09.1947 Captain (USAF)
15.02.1951 Major
25.03.1958 Lieutenant Colonel
03.11.1966 Colonel
Průběh vojenské služby:
Military Career:
03.09.1942-29.08.1943 letectvo armády Spojených států (letecký kadet)
04.02.1944-24.05.1944 380. stíhací peruť, 363. stíhací skupina (pilot)
14.06.1944-DD.MM.1945 353. stíhací peruť, 354. stíhací skupina (pilot)
DD.MM.RRRR-DD.01.1955 336. přepadová stíhací peruť (pilot)
DD.01.1955-DD.08.1956 336. přepadová stíhací peruť (velitel)
DD.12.1968-DD.11.1969 31. taktické stíhací křídlo (pilot)
03.09.1942-29.08.1943 United States Army Air Forces (aviation cadet)
04.02.1944-24.05.1944 380th Fighter Squadron, 363rd Fighter Group (pilot)
14.06.1944-DD.MM.1945 353rd Fighter Squadron, 354th Fighter Group (pilot)
DD.MM.RRRR-DD.01.1955 336th Fighter-Interceptor Squadron (pilot)
DD.01.1955-DD.08.1956 336th Fighter-Interceptor Squadron (commander)
DD.12.1968-DD.11.1969 31st Tactical Fighter Wing (pilot)
Vyznamenání:
Awards:
Poznámka:
Note:
- letecká služební medaile Vietnamské republiky - Republic of Vietnam Air service medal
Zdroje:
Sources:
https://en.wikipedia.org/wiki/Bruce_W._Carr
https://www.cieldegloire.com/014_carr_b_w.php
airforce.togetherweserved.com
https://valor.militarytimes.com/hero/6047
www.findagrave.com

Carr, Bruce Ward - http://www.uniforms-4u.com/medalsribbonsbuilder.aspx (bez 1 bronzového dubového listu u Letecké medaile)

www.uniforms-4u.com (bez 1 bronzového dubového listu u Letecké medaile)
URL : https://www.valka.cz/Carr-Bruce-Ward-t235227#649893 Verze : 6
Toto je pravdivý příběh 20 letého Bruce Carra, stíhacího pilota, sestřeleného za nepřátelskými liniemi ve 2. světové válce.


Kuře začínalo smrdět, Poté, co ho 20 letý Bruce Carr nesl několik dní, tak se stále nerozhodl, jak ho uvařit bez toho, aniž by ho Němci chytili. Ale i přes to, jak byl hladový, nedokázal se přemoct k tomu, aby ho snědl. V jeho mysli bylo syrové kuře horší, než žádné, tak ho zahodil. Rezignoval nad tím, co se zdálo jako nevyhnutelné a zamířil k nejbližšímu nepřátelskému letišti. I váleční zajatci dostanou občas najíst. A nemusí neustále skákat od stromu ke stromu a do příkopů. Byl vyčerpaný!


Byl unavený z hledání úkrytu, kde žádný nebyl. Carr si neuvědomil, že Československé lesy nemají žádné podrosty, dokud nebyl na okraji pole, vymotal se z padáku a zatáhl ho do lesa. Během časů, kdy si to frčel nad stromy ve své P-51 "Angels Playmate", byly lesy a pole jen zelené šmouhy za Messerschitty, Focke wulfy, vlaky a náklaďáky, které měl ve svém zaměřovači. Nikdy počítal s tím, že se bude procházet daleko za nepřátelskou linií.
V momentě, kdy se protiletadlový šrapnel zařízl do jeho motoru, uvědomil si, že má potíže. Vážné potíže. Oblak páry chladící kapaliny prokousávající se díramy v překrytu Carrovi naznačil, že by měl zatáhnout za madlo překrytu a že ho čeká dlouhá procházka zpět ke své peruti. Hodně dlouhá procházka.


Tohle nebyl součást plánu. Několik let předtím, když 18 letý Bruce Carr narukoval do armády, tak by si nedokázal ani představit, že by si udělal venkovský výlet po Československu plným Němců. Když narukoval, jediné na co myslel bylo, že bude pilotovat stíhačky. V době, kdy se přihlásil do letectva už Carr uměl létal. od roku 1939 létal jako soukromý pilot, první sólo za 25$ v Piper Cubu, který jeho otec koupil od znechuceného pilota, který ho bezpečně nechal ležet v korunách stromů. Jeho instruktorem byl rodák z Auburnu ve státě New York, jménem Johnny Burns.


V roce 1942, kdy jsem se zapsal jako Bruce Carr si pamatuji, že jsme se šli setkat s našimi instruktory. Byl jsem posledním kadetem, který zbyl v přidělovací místnosti a byl jsem nervózní. Poté se otevřely dveře a vstoupil muž, který se stal mým vojenským leteckým instruktorem. Byl to Johnny Burns!"


Vzali jsme Stearmana na let okolo letiště, dělali jsme celou dobu akrobacii; poté vystoupil a nechal mě letět samotného. To byl můj první let jako vojenský pilot.


Kluk, se kterým jsem byl v pokročilém výcviku na AT-6, zrovna absolvoval a nevěděl toho o nic víc, než já.

Carr se neubránil úsměvu a zavzpomínal:
Což znamenalo, že jsem nevěděli nic. Absolutně nic!


Po třech nebo čtyřech hodinách v AT-6, si vzali mě a pár dalších stranou a řekli nám, že poletíme s P-40 a vyrazili jsme do Tiptonu v Georgii. Dostali jsme se do Tiptonu a poručík, který se zrovna vrátil ze Severní Afriky, si klekl na křídlo P-40 a ukazoval mi, kde jsou všechny táhla, chtěl se ujistit, abych věděl, kde co je a jak to funguje a pak řekl: 'Pokud to nastartuješ ... můžeš letět.' prostě tak.
Bylo mi 19 a myslel jsem si, že vím všechno. Nevěděl jsem toho dost, abych se bál. Neřekli nám, co máme dělat. Prostě řekli 'Leťte!', tak jsme posekali všechen trávník ve státě. Devatenáctiletý kluk a 1 100 koní, co mohli čekat. Tak jsme šli do zámoří.



Z dnešního pohledu byli Carr a tento první kontingent pilotů poslaný do Anglie až bolestivě nezkušený. Měli málo nalétaných hodin, dnes by ztěží dostali civilní pilotní licenci. Letecký výcvik se eventuelně stál více formálním, ale tehdy měl lehký nádech fatalistickéko Darwinismu. Pokud se učili dost rychle, aby přežili, byli připraveni na další krok. I s 40 letovými hodinami na P-40 a terorizováním Georgie, Carr měl míň jak 160 nalétaných hodin, když dorazil do Anglie. Jeho skupina byla první, která letěla na Mustanzích do boje a jasně si pamatuje, když se s ním poprvé setkal.


Myslel jsem si, že je to stará P-40, pilot a P-51B za moc nestály. Ale spletl jsem se. Byl jsem tím letadlem opravdu ohromen. V P-40 jsem jen letěl, ale v P-51 jsem byl součástí stroje. Byl mou součástí! Byl v tom obrovský rozdíl.


Když jsme dorazili do Anglie, byli jsme instruováni takto: 'Toto je P-51. Provětrejte je. Brzo z nich sestavíme jednotku, tak lítejte.' Posekali jsme hodně anglického trávníku.


Při mé první dálkové misi jsme jen stoupali, nikdy jsem s letadlem nebyl nad 10 000 stopami. Poté jsem byl s 'Angels Playmate' ve výšce 30 000 stop a nemohl jsem tomu uvěřit! Když jsem jako malej chodil do kostela, věděl jsem, kde jsou andělé a tak jsem si letadlo pojmenoval 'Angels Playmate' (andělův spoluhráč).


V tu chvíli se na nás vyřítili němci, můj velitel okamžitě odhodil přídavné nádrže a otočil to domů. Ale já nebyl tak chytrý. Bylo mi 19 a ty zkurvysyni na mě stříleli. To si nenechám líbit.


Točili jsme se okolo sebe a já byl fakt naštvanej, že na mě stříleli. Retrospektivně jsem se choval jako dítě. Nemohl mě setřást a já se mu zase nemohl dostat za ocas a zasáhnout ho.


Zanedlouho jsme byli ve výšce stromů. Střílel jsem na něj, ale nezasáhl ho. Myslím ale, že jsem ho k smrti vyděsil. Ale jsem přinejmenším stejně rozčilený jako on. Pak jsem si začal říkat, abych se uklidnil.


Hnali jsme to dokolečka pár stop nad zemí, pak přitáhl aby mohl přeletět nějaké stromy a já zmáčkl spoušť a nepřestával střílet. Hlavně zbraní se škvařili a jedna kulka, trasovací, vyletěla a udělala obrovskej oblouk. Sletěla dolu a zasáhla ho do levého křídla v místě, kde byla křidélka.


Přitáhl, odhodil překryt a vyskočil, ale příliš nízko na to, aby se mu rozevřel padák a letadlo havarovalo. Nesestřelil jsem ho, viděsil jsem ho k smrti jednou kulkou v levém křídle. Moje první vítězství nebyl sestřel, spíš sebevražda.



Jeho zbylých 14 vítězství bylo mnohem více přesvědčivějších. Byl zapálenej stíhací pilot, ale to mu bylo absolutně k ničemu, když ležel a třásl se v lese v Československu. Věděl, že zemře, když si brzo nezajistí nějaké jídlo a přístřešek.


Věděl jsem, kde je Německé letiště, protože jsem ho přeletěl. Tak jsem šel tím směrem, abych se vzdal. Chtěl jsem nakráčet před hlavní bránu, ale bylo pozdě odpoledne a z nějakého důvodu jsem si řekl, že bych měl počkat v lese do rána.
Zatímco jsem tam ležel, spatřil jsem techniky pracující na jednom Fw 190A-6, přímo na kraji lesa. Když s ním skončili, tak jsem se dovníval, stejně jako by se domnívali ostatní v Americe, že ta věc je připravená. Překryt byl otevřený, motor byl dobrý, přídavná nádrž byla na místě, byl připravený vzlétnout. Možná blbá úvaha na mladého kluka, ale já tak uvažoval. Tak jsem si naskočil do letadla a celou noc se krčil v kokpitu.


Před svítáním se oteplilo a já začal studovat kokpit. Neuměl jsem německy a tak jsem nerozuměl budíkům a nemohl najít přepínače, kde je normálně měli americká letadla. Zkoumal jsem dál a na pravé straně byl hladký panel. Pod ním byla přihrádka, s něčím, o čem jsem si myslel, že jsou jističe. Nevypadali jako naše, ale nebyly tam žádné normální přepínače.
Začal jsem si myslet, že Němci se pravděpodobně neliší od Američanů v tom, že po dokončení letu vypnou všechny spínače. Neměl jsem tušení, co všechny ty jističe a přepínače dělají, ale začal jsem je všechny otáčet naopak. Pokud byly vypnuté, tohle by je zapnulo. Když jsem to udělal, budíky ukázali, že letadlo má nějakou elektřinu.


Uviděl jsem táhlo na pravé straně kokpitu, na kterém byl nápis, který vypadal jako "startér", myslím, že to bylo to, co bylo. Přitáhl jsem a nic se nestalo. Nic. Ale jestli to při vytažení nefunguje ... měl zatlačit. A když se tak stalo, začal se točit startér. Nechal jsem ho chvíli běžet, pak jsem přitáhl páku a motor nastartoval!



Slunce ještě nebylo tak moc nad stromy a letecká základna se zrovna probouzela, připravujíc se na další válečný den. Fw 190 byl jedním z mnoha roztroušených na okraji lesa, a takhle ráno by běžící motor slyšeli i na nedaleké hlavní základně. Ale ikdyby ho slyšeli, tak nebyl důvod k panice. To poslední co by někdo čekal je, že jim s letadlem uletí sestřelený pilot. Carr nicméně neměl na vybranou.


Pojezdová dráha vycházela z lesa a stáčela se doprava k místu, kde jsem věděl, že je letiště, protože jsem je sledoval, jak přistávají a vzlétají, když jsem byl ve stromech. Na levé straně pojezdové dráhy byl malý příkop a místo, kde byly dva hangáry. Desky tam byli, ale hangáry byly pryč a v okolí okolo nich byla odklizena veškerá suť. Nechtěl jsem jet na letiště, tak jsem se brázdil příkopem a pak jsem letadlo dal na druhou stranu. Když letadlo nastartovalo ... vmáčkl jsem plyn naplno dopředu a vzlétl v mezeře, mezi zbytky těch dvou hangárů.


V té chvíli neměl Bruce Carr čas na to se dívat kolem a pozorovat, jaký efekt má na Němce pohled, jak jejich Focke wulf vrčí mezi stromy. Nepochybně byli zmatení, ale ne přehnaně znepokojení. Koneckonců, mohl to být jeden z jejich úžasných pilotů, který dělá něco proti pravidlům. Nemohli tušit, že to byl "náš" úžasný pilot, který dělá něco proti pravidlům. Carr měl víc problémů, než banda zmatených Němců. Právě dokonale se svým letadlem vzlétl, ale nevěděl o něm nic, nerozuměl štítkům a měl před sebou 200 mil nepřátelského teritoria. Na druhé straně, jsou stovky jeho kamarádů a spolubojovníků, kteří připravovali svoje zbraně na sestřelení letadla se svastikou a kříži, stejném, ve kterém teď letěl Bruce Carr.


Ale Carr takhle dopředu nepřemýšlel.


Nejdřív musel přijít na to, jak s tímhle letadlem letět.


Byly tam dvě tlačítka za plynem a za nima další tři. Nebyl jsem si jistý co zmáčknout, tak jsem zmáčkl jeden a nic se nestalo, zmáčknul sem další a začal se zasouvat podvozek. Ve chvíli, kdy jsem cítil jak jde nahoru, narazil jsem na plot na kraji Německého letiště, vzal jsem ho trošku níž a letěl domů. Všechno, co jsem chtěl udělat, bylo vyčistit zem asi o šest palců a pro mě měl plyn jen jedinou pozici ... naplno vpřed!


Jak jsem směřoval domů, mačkal jsem zbylé tři čudlíky a klapky šly dolu. Zmačkl jsem čudlík vedle a šly nahoru. Tak jsem alespoň věděl, jak vysunout klapky, to bylo vše.


Neměl jsem vůbec tůšení, co jednotlivé přístroje dělají. Vůbec. Nevěděl jsem ani, jak nastavit vrtuli. Ale to mi nevadilo, protože vrtule byla naplno vpřed a ikdybych to vypnul, furt poběží dobře.



Tu chvíli, to byl německý trávník, který sekal, ačkoliv se proháněl na poli a stromy jen pád stop nad nima, nebyl to záměr. Letět v rychlosti 350 mil ve výšce korun stromů, to z něho dělalo velmi těžký cíl, jak se přibližoval ke své linii. Ale moc obtížný nebyl.


Bezpochyby, jakmile překročím linii, každý zkurvysyn a jeho bratři s kulometama ráže .50 na mě budou střílet. Byly po celém okolí a já nevěděl, kterým směrem se vydat. Moc jsem neuhýbal, protože kulky bulou lítat do mě, stejně jako okolo mě."
Když přeskočil posledních pár stromů a ocitl se na vlastním letišti, prudce přitáhl, aby se připravil na přistání. Jeho mysl se soustředila jen na pilotování.


"Přitáhl jsem, stáhl plyn a zmáčkl čudlíky na klapky a podvozek. Klapky se vysunuly, ale podvozek se ani nehnul. Udělal jsem si kolečko, znova přitáhl a stále mačkal čudlíky. Nic se nedělo a byl jsem dost nervózní.



Byl tak zaujatý vyřešením problémů svého letadla, že mu nedošlo, že předvádí napínovou show pro pozemní personál.


Když jsem šel na poslední kolečko, uviděl jsem kluky od protivzdušné obrany letiště, jak stahují plachty ze čtyřčat ráže .50, rozmístěných po letišti. Zprvu jsem si jich nevšiml. Všiml jsem si jich až teď.


Svištěl jsem kolem tak těsně, jak jsem jen mohl a stáhl plyn. Sklouzl jsem se do poloviny dráhy a krásně přistál na břiše, pokud se můžu pochlubit.



Jeho šaškování nad ranvejí přítáhlo davy a letadlo nestačilo ani zastavit a MPíci vyskočili na křídlo a snažili se ho vytáhnout z kokpitu, ačkoliv si neuvědomili, že je ještě přivázanej.


Začal jsem na ně řvát nějaké Anglo-Saské nadávky a oni mě nechali, zatímco jsem se snažil odepnout pás, ale moje ruce nemohli nic dělat a já to nezvládl. Potom mě začali znova tahat, protože nebyli stále přesvědčeni, že jsem Američan.
Řval jsem na ně a hulákal, Pak, najednou odešli a pak do kokpitu vlítl jeden obličej přímo přede mě. Byl to velitel skupiny: George R. Bickel.


Bickel povídal: 'Carre, kde jsi k čertu byl a cos dělal?'



Bruce Carr se vrátil domů a zapsal se do knihy rekordů jako jediný známý pilot, který odletěl na misi v Mustangu a vrátil se ve Focke wulfu. Několik dní po tomto utrpení měl problémy se stravováním a spánkem, ale když se věci vrátili zpátky do normálu, tak vzal další piloty šel jim ukázat, jak to letadlo funguje. Jeden z nich ukázal na malou kliku pod čelním štítkem, kterého jsem si předtím nevšiml. Když za něj zatáhl, podvozek se uvolnil a vysunul. Klika byla samostatná, mechanická uzávěra. Alespoň si uvědomil důležité věci.


Carr dokončil válku se 14 samostatnými sestřeli během 172 misí, včetně tří nouzových výskoků, kdy jeho letadlo bylo zasaženo pozemní palbou. Zůstal ve službě, ještě odlétal 51 misí s F-86 v Korei a 286 ve Vietnam s F-100. To je neuvěřitelných 509 bojových misí a do toho se nezapočítávají další během Vietnamu na jiných typech letadel.


Je bez debaty, že plukovník Bruce Carr byl skutečný stíhací pilot.


airforce.togetherweserved.com
https://www.cieldegloire.com/014_carr_b_w.php

Carr, Bruce Ward - Carrův P-51D-5-NA s.č. 44-13693

Carrův P-51D-5-NA s.č. 44-13693
URL : https://www.valka.cz/Carr-Bruce-Ward-t235227#649907 Verze : 3
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více