Main Menu
User Menu

M103

Přehled variant

120 mm Gun Tank M103 - přehled variant


T43 - težký tank vycházející z řady T29, kanon ráže 120 mm; 6 prototypů, 1951
T43E1 - sériová varianta; 300 ks, kvůli výrobním závadám nepřijaty do služby; 1953-1954
T43E2 - prototyp s upraveným vnitřním uspořádáním věže, elektrickým otáčením věže místo hydraulického a novým zaměřovacím systémem; 2 konverze 1955-1956
M103 - upravená varianta T43E1 pro US Army s odstraněnými závadami; 74 konverzí 1957
M103A1 - upravená varianta T43E1 pro USMC, nový zaměřovač a balistický počítač, elektrické otáčení věže; 219 konverzí 1959
M103A2 - modernizace M103A1 na standard vycházející z M60, dieselový motor, nový dálkoměr; 153 konverzí 1964
Heavy Recovery Vehicle M51 - vyprošťovací vozidlo na podvozku M103, 1954-1955
Manned Evasive Target Tank - M103A2 upravené na cvičné cíle pro výcvik obsluh TOW, 1977

Hunnicutt, R. P. Firepower: A History of the American Heavy Tank. Presidio 1988. ISBN: 0891413049.
tanks-encyclopedia.com
URL : https://www.valka.cz/M103-t233612#645798Verze : 1
MOD

M103


V roce 1946 vyhlásilo ministerstvo obrany program War Department Equipment Review Board vedený Josephem W. Stilwellerem, posuzující přezbrojení US Army novými tanky. Bylo vydáno rozhodnutí na vývoj lehkých tanků T41, středních tanků T41 a těžkých tanků T29, T30, T32 a T34. Dále bylo rozhodnuto i o pozastavení vývoje stíhačů tanků. O dva roky později byla situace přehodnocena zejména v oblasti těžkých tanků. Po zkouškách prototypů těžkých tanků na polygonu v Aberdeen Proving Ground a Fort Knox byl jako nejperspektivnější vyhodnocen těžký tank T34 vyzbrojený kanónem ráže 120 mm. Tank byl ale moc těžký, proti požadavkům byl o 10 tun těžší. Ordnance Committee Minutes (OCM) 32530 z roku 1948 roku zadaly nové technické požadavky na těžký tank a přidělily mu označení T43. Posádka tanku měla mít jen čtyři členy - velitel, řídič, střelec, nabíječ.

Původně se počítalo s použitím motoru V-12 Continental AV-1790, uvažovalo se i o verzi tototo motoru s turbodmychadlem o výkonu 1041 hp. Kanón ráže 120 mm byl osazený do společné lafety T140 s kulometem ráže 12,7 mm. Do této lafetace patřilo o tříválcové brzdovratné zařízení. Mířidla se měla skládat z dálkoměru, panoramatického periskopu, teleskopu střelce a mechanického balistického počítače.Pancéřování mělo být nejsilnější na předních deskách korby o tloušťce 127 mm a skloněné od osy 58°. Na předku věže měl být sklon 60°.

Při projekčních pracích v Detroit Tank Arsenal došlo k změně tvaru a některých parametrů, ale označení tanku zůstalo. Balistické zkoušky prokázaly, že odlévané pancéřové desky o eliptickém průřezu snižují hmotnost při stejné balistické odolnosti. Maketa byla představena v prosinci 1949. Změna zadání projektu byla specifikována v Ordnance Committee Minutes 33333 z 24 dubna 1950. Společně s odlévaným pancířem byl zvětšen prstenec věže na 2159 mm. Posádka byla zvýšena na 5 členů. Dále bylo rozhodnuto o změně brzdovratného zařízení. Dále byl z projektu vyškrtnut dálkoměr, balistický počítač, panoramatický periskop. Těmito kroky se předpokládalo, že hmotnost nebude vyšší než 55 tun.

7. listopadu 1950 došlo ke změně označování amerických tanků. Od tohoto momentu to byl pásový tank 102mm T43 (OCM 33476).První prototyp byl zkoušen v prosinci 1951 na polygonu Aberdeen Proving Ground. Chrysler převzal 3. rozestavěný tank v Detroit Tank Arsenal. Chrysler vnesl do projektu mnoho změn, což si opět vysloužilo změnu názvu tanku na 120mm T43E1 (OCM 34359 z roku 1951).

První prototyp byl vyzbrojen kanónem ráže 120 mm T122, v dalších prototypech byl nahrazen kanónem ráže 120 mm T123. Kanón měl stejné balistické výkony jako kanón T53W. U kanón T123 byl zvětšen pracovní tlak na 48 000 psi (3375 kg/cm2). Uložení bylo provedeno do lafety T140 ale nové brzdovratné zařízení bylo neučíné proto na konci projektu bylo dělo vybaveno poměrně malými čtyřmi brzdovratnými válci. Nové lože dostalo označení T154 (OCM 22834 z 10 lipca 1951). Kanón pro tuto lafetaci dostal označení T123E1.

Prototypy tanku jsou snadno rozeznatelné díky starému typu velitelské věžičky s pěti průzory a jedním pevným periskopem. Ty samé věžičky byly montovány na tancích M47. Sériové tanky dostávaly věžičky od Chrysleru z tanku M48 na které byl připevněn kulomet ráže 12,7 mm, s možností ovládání zevnitř věže. Řidič měl v prototypech 3 periskopy T36. Sériové tanky měly periskopy T25, tanky v.č. 5 až 60 měly periskop M26. Na konci výroby měli řidiči k dispozici periskopy M27. Pro noční vidění bylo možné u řidiče namontovat noktovizor T41 (M24).

Výroba 300 tanků T43E1 dávala Chrysleru v Nevarku práci pro roky 1953-1954. Pro testy v Fort Knox byly vybrány 6. prototyp a seriový vůz č.8. Testy probíhalo v roce 1954. Tanky dohromady ujely 7 028 km a vystřelily 176 střel. Testy odhalily nekompabilitu systému řízení optických mířidel a věže dle specifikací CONRAC, dále přehřívání bojového prostoru při střelbě a špatné odvětrávání spalin, to znamenalo, že tank byl neschopný služby v jednotkách US Army.

Prototypy byly zakonzervované v srpnu 1955 a čekalo se na vyřešení zadaných studií. Problém byl vyřešen dodáním dalšího těsnícího kroužku na náboje. V listopadu Material Requirements Review Board (Komise pro výzbrojní materiál národní obrany) navrhla 98 změn, aby tank splnil CONARC. Kromě instalace nové věže a systému řízení palby. Změny byly akceptovány a usnesením OCM 36 177 bylo tanku přiděleno označení 120 mm M103. M103 byl vyzbrojen kanónem ráže 120 mm T123E1 v uložení M89 společně s kulomety ráže 7,62 mm Browning M1919A4E1. Velitel měl k dispozici věžičku M4 na kterou byl namontovaný dálkově ovládaný kulomet ráže 12,7 mm. Pohon obstarával motor AV 1790-5B (v jiných verzích AV-1790-7, -7B, -7C) a převodovka CD-850-4A (nebo CD-850-4B). Po potvrzení financí byla potvrzena přestavba 74 tanků z 80 pro US Army dle standardu M103. Zbylých 6 tanků bylo ponecháno v původním stavu pro různé experimenty. V lednu 1958 byly první tanky M103 přiděleny 899. tankovému pluku, který byl umístěný v NSR.

Ještě než měl CONRAC přijmout tank T43E1 do služby, bylo jasné, že nesplní požadavky úřadu pro vyzbrojování. Byl zadán projekt celkové přestavby a modernizaci konstrukce, aby splnila požadované normy. K přestavbě byly určeny 3 prototypy, ale nakonec byl předělávány pouze dva (dle OMC 35 247 22.4.1954) Označení projektu bylo "pásový tank 120 mm T43E2". První prototyp dorazil na polygonu Aberdeen Proving Ground v únoru 1956, druhý na polygon v Fort Knox v červenu 1956.

Hlavní změny byly oproti předchůdcům v přestavbě věže a systému řízení palby. Věž byla navíc vybavena košem a pozice střelce (mířiče) byla přesunuta hodně dopředu na pravou stranu od kanónu. Hydraulický pohon věže byl nahrazen elektrickým. Pravý koaxialní kulomet byl nahrazen teleskopickými záložními mířidly. Velitel dostal nový sterooptický dálkoměr T52. Byl elektricky spojený s balistickým počítačem střelce T33 a společně s novým periskopem T44E1 tvořily tyto zařízení systém řízení palby. Při cvičných střelbách v Aberdeen Proving Ground byla zpozorována koroze hlavně částí a otvorů sloužících k odvodu spalin (neplést s úsťovou brzdou) a částečně i u systému profuku hlavně. Různé experimenty vedly nakonec k tomu, že rozprašovače spalin byly odstraněny.

Celkově testy dopadly dobře vzhledem k požadavkům CONRAC, po odstranění drobných závad a následné standardizaci byl tank schopný služby v US Army. V tomto období ale bylo rozhodnuto o tom, že se již nebudou vytvářet nové jednotky vyzbrojené těžkými tanky. Projekt byl označen za uzavřený s možností okamžité výroby v případě potřeby armády. Jednotky námořní pěchoty se, ale rozhodly o přestavbě 219 tanků T43E1 z 220 dle standardu E2. Proto bylo vydáno OCM 36 540 z 13.červena 1957 ve kterém modernizovaný tank dostal oficiální jméno M103A1. Přestavba byla ukončena v roce 1959. Přestože US Army nejevila zájem o přestavbu svých 74 tanků M103, v únoru 1959 ale vyvíjela snahu o vypůjčení 72 tanků M103A1. K zápůjčce nakonec došlo a tanky byli dislokovány v západním Německu.

O něco dříve hlavní štáb vydal doktrínu "Doctrinal and Organizational Concepts for Atomic-Nonatomic Army During the Period 1960-1970" (ve zkratce PENTANA) a dále byly vyhodnoceny izraelské války a srovnání s tanky IS-3 došlo k vzniku projektu ROCAD (Reorganization of Current Armored Division) a náhle začaly chybět těžké tanky. Nová tanková divize se měla skládat z 360 tanků, z toho mělo být 306 vyzbrojených kanónem ráže 90 mm a 54 kanónem ráže 76 mm.

Vypůjčené tanky se později vrátily zpět k USMC. Evropská příhoda, ale poukázala na to, že pokud má být tank dále ve službě je nutné zlepšit pohon a vylepšit efektivnost přenosu. Takže, když byl do výzbroje zaveden tank M60, rozhodla se námořní pěchota pro evoluci pohonné jednotky a systému řízení palby. V půlce léta 1961 byly 3 tanky odeslány k přestavbě a bylo pro ně rezervováno označení M103A1E1. V březnu 1962 byl modernizovaný tank zkoušen opět v Aberdeen Proving Ground, druhý přestavěný tank testovali ve Fort Knox. Třetí tank zůstal v továrně v Detroitu, kde se uskutečnily testy pro určení minimálního počtu servisních prací.

Největší změna byla ve výměně motoru za typ Continental AVDS-1790-2A a nového převodového bloku s převodovkou typu cross-drive CD-850-6 a zvětšení palivových nádrží na 440 US galonů. Tím tank získal daleko lepší dojezd z původních 80 mil na skoro 300 mil. Dále byla zlepšená tepelná izolace, což zmenšilo tepelné emise do okolí. Velitel dostal nový dálkoměr XM24 (M24). Nový balistický počítač M14E1 dovolil používat munici typu HEAT. Dále byly zamontovány hliníkové kladky používané i v tanku M60, dále byly použité i hliníkové pojezdové kola. V srpnu 1962 bylo rozhodnuto o přestavbě 153 tanků námořní pěchoty na nový standard + hliníkové kladky.

V únoru 1963 bylo modernizovanému tanku přiděleno označení M103A2. V roce 1968 bylo přestavěno 52 zbývajících tanků. Což je celkem 205 tanků této verze (některé zdroje 218 ks). V letech 1972 -74 byly tanky vyřazovány z prvolinijových jednotek. Na podvozku M103 byl postaven i ženijní vyprošťovací tank M 51.

Zdroj+ fotky:
Modern Amrican Armor - Combat Vehicles of the United States Army Today - Steven J. Zaloga i Lt.-Col. James W. Loop - Arms And Armor Press, 1982,
M103 Heavy Tank - AFV Weapons Profile #41 - Col. Robert J.Icks - Profile Publication, 1972
Standard Catalog Catalog of U.S. Military Vehicles - Second Edition" - David Doyle - Kruse Publicaton, 2003
Archiv autora

M103 - Odlitek korby tanku T43

Odlitek korby tanku T43
M103 -


M103 -


URL : https://www.valka.cz/M103-t233612#241545Verze : 6