Tarasnica 21 je jednoduchá, veľmi pohyblivá ľahká zbraň bez spätného rázu, určená k ničeniu tankov a obrnených vozidiel.
Ďalej k ničeniu :
- osádok malých pevností, palebných zrubov a v budovách upravených k obrane, - nekrytej živej sily nepriateľa.
Streľba na pohyblivé ciele je dostatočne presná až do vzdialenosti 300m, na pevné ciele až do 600 m.
Náboje sa odpaľujú elektrickým prúdom vybudeným v elektromagnetickom indukčnom zariadení spúšťadla.
K výcviku v streľbe sa používa vložná hlaveň pre tarasnicu 21.Vkladá sa do hlavne tarasnice.
Strelivo
K ostrej streľbe sa používa jednotný priepalný náboj : Nb-T21. K výcviku sa používa redukovaný náboj : Nb-Rd-T21. Pri výcviku obsluhy sa používa školný nábojNb-Šk-T21. K pokusným streľbám ( meranie rýchlosti a pod.) sa používa jednotný náhradný nábojNb-Nh-T21.
Hlavné časti tarasnice :
- hlaveň so zadkom hlavne, - záver, - elektromagnetické indukčné spúšťadlo, - mieridlá, - podvozok, - ojka – slúži n dopravu zbrane na podvozku. Je vyrobená z oceľovej trubky, - nosné remene.
Hlaveň je vyrobená z bezošvej oceľovej trubky a má hladký vývrt. Povrch hlavne je hladký, povrch fosfátovaný a lakovaný. Zadok hlavne má väčší priemer ako hlaveň.
Záver je odklápací, so štyrmi tryskami. Uzaviera zadok hlavne.
Tak, měli jsme tu fotky z předpisu - teď ještě něco málo "ze života" - co vše se dalo zažít s tarasnicí (omluvte prosím kvalitu výsledku skenování, které odpovídá kvalitě originálů...)
Pre podporu svojho predošlého tvrdenia uvediem, že Tarasnica T-21 má elektrický odpal, takže náboje s mechanickým odpalom sa pre ňu príliš nehodia. Navyše, náboj 7,62-Zm43 bol, myslím, zavedený až po zavedení RPG-7.
Zdroj : Bílek, Jiří, a.i. : Československá armáda v prvním poválečném desetiletí – ( květen 1945 – květen 1955), MO ČR Agentura vojenských informací a služeb, 2006.ISBN 80-7278-777-7
Na začátku roku 1952 polská armáda vážně postrádala těžkou pancéřovku, neboť vývoj vlastního typu se neúměrně vlekl a jeho ukončení bylo v nedohlednu. Jako možnost k získání takové zbraně byla vybrána československá tarasnice T-21. V létě 1952 tak byla podepsána dohoda o dodávce deseti kusů tarasnic T-21 a 1.000 kusů příslušné munice s dodávkou do konce roku. Tyto kusy sloužily k otestování tarasnic polskou armádou a byly dodány 30. prosince 1952. Polská strana ale nechtěla akceptovat cenu, kterou požadovalo Československo a tak se opět licitovalo jako v případě pancéřovky P-27. Polsko uvažovalo také o licenční výrobě munice, od čehož nakonec ustoupilo.
Polská armáda po skončení testů vysoko ocenila tuto tarasnici jako moderní a kvalitní zbraň. 8. července 1953 došlo v Praze k podpisu smlouvy na dodávku 800 kusů tarasnic T-21 a 35.000 nábojů, za což polská strana platila dodávkami produktů chemického průmyslu jako tritol, hexogen a další. Ve smlouvě byla též zakotvena možnost licenční výroby. Po deseti dnech si však polské vedení státu na ekonomickém zasedání uvědomilo, že není schopno splácet tento kontrakt, a tak byl počet T-21 snížen na 400 kusů a počet příslušné munice na 10.000 kusů. Polská armáda neustále řešila jak doplnit výzbroj pěchoty o prostředek ničení tanků. Domácí vývoj skončil totálním debaklem, na licenční výrobu T-21 nebyly finance a zavedení sovětské zbraně SG-82 odmítla armáda kvůli její zastaralosti.
Na začátku roku 1955 Poláci zjistili, že nejlepším řešením bude odebrat v roce 1953 objednané tarasnice T-21. Ty ležely od roku 1954 v československém skladu, protože nebyly zaplaceny. Tak v červnu 1955 po dvouletém zpoždění odebrala polská strana všech 400 kusů T-21 a 10.000 kusů munice. Poláci vyhodnotili, že pro vyzbrojení své armády budou potřebovat 1.680 tarasnic T-21 a téměř 800.000 kusů příslušné munice. 9. listopadu 1955 na zasedání generálního štábu však bylo rozhodnuto, že hlavní zbraní pěchoty pro boj s tanky bude nové bezzákluzové dělo B-10.
Na počátku 60. let byly všechny československé tarasnice T-21 odprodány do zahraničí. V Polsku tak zůstal pouze jeden kus neúplné tarasnice pro muzeální účely. Unikátní jsou též fotografie ukazující tuto zbraň v polské armádě.
T-21 v sýrskej armáde V rámci obchodných zmlúv v rokoch 1956/57 získala sýrska armáda 600 kusov tarasníc T-21. Na fotografii je sýrsky prezident Hafez al-Assad počas vojny v 10/1973.
Pro tuto T-21 (byly jí mj. vyzbrojeny roty PS) byla používána vložná hlaveň v ráži 7,65 mm, náboj je velice podobný normálnímu 7,65 Br., má střelu se zelenou špičkou. (Já jsem ji dlouho měl ve sbírce jako "svítící 7,65 Br. ). S optickými miřidly to byla velice přesná zbraň. A výkon ostrého náboje v cíli (předvedli nám to ve výcviku - na "Nové obraně" ve Volarech - na kusu tankového pancíře) opravdu úctyhodný!
Při ostrých střelbách to mělo vcelku zásadní chybu (z vlastní zkušenosti - u pzpr byly T-21 montované na OT-65 A s věžičkou) - vždy když odstřílela jedna "runda" na třech drahách, jelo se hasit - do zbraně totiž nebyla "inertní" munice a tak pořád v cílové ploše hořelo... a nedej bože, že střelec byl dobrý a trefil střed terče, jeho nosný "klandr" a nebo dokonce pojezd terče na kolejové dráze - buď se musel měnit terč a nebo se měnil vozík pojezdu - a obsluha střelnice řvala a řvala... "Bazuky" střilely zpravidla jako poslední (až po rotě na BVP-1) a občas to dopadlo tak, že prostě střílely jen jednou... Jinak souhlasím, velmi přesná zbraň a munice jako "dekorace" do kanceláře byla skutečně efektní.
Pro tuto T-21 (byly jí mj. vyzbrojeny roty PS) byla používána vložná hlaveň v ráži 7,65 mm, náboj je velice podobný normálnímu 7,65 Br., má střelu se zelenou špičkou. (Já jsem ji dlouho měl ve sbírce jako "svítící 7,65 Br. ).
Tak jsem si to ověřil tlf.: souhlas, jde o týž náboj, nábojnice 0.32", střela z redukovaného svítícího Nb.43, označena bílou a zelenou (u mé střely mohla být bílá špička již setřena). Běžně užíván v armádě jak dříve do T-21, tak nyní do RPG 75.
Opravuji a upřesňuji: Nb 7,62-zm-75 - tak jak byl popsán, je příslušný pro PANCÉŘOVKU RPG 75 Cv. Střela byla do té míry naplněna svítící složí, že se zapalovala ještě v hlavni (problém s čištěním!) a velice výrazně červeně značila dráhu. Pakliže se střela o něco více zalisovala do nábojnice (jinak se náboj nevešel do zásobníku), bylo možno náboj odpálit i z pistole ČZ vz.50 - opět s problémy s čištěním.
Pro T-21 byl příslušný náboj vz.43, většinou se svítící střelou - to také souhlasí s mou "vojenskou" zkušeností a s palnou dálkou - střílelo se na 300 m, což by s tím malým Nb 7,62-zm-75 asi nešlo. Proto jsem tento Nb 7,62-zm-75 vůbec neznal! Logicky, v r.1964 nebyla příslušná zbraň ještě ve výzbroji, my měli RPG 7.
Tak! Proto mi bylo divné, že ačkoli naši tarasníci cvičně stříleli dost často, nikdy jsem ten Nb 7,62-zm-75 neviděl! Za závodné údaje se dodatečně omlouvám.
Takže jsem sehnal a předkládám oba ty speciální náboje - jak pro T-21, tak i pro pancéřovku. Současně jsem se dozvěděl, že pro ten speciální náboj pro pancéřovku byla dokonce i extra cvičná pancéřovka, nejen vložná hlaveň do ostré zbraně, jako u tarasnice, kterou jsem znal. Dozvěděl jsem taky, že velice silně zářící značkovací slož střely se zapálila už v hlavni s dosti devastujícím účinkem na její vnitřní povrch (napsal bych "vývrt", ale nevím, jde-li u té pancéřovky o drážkovanou hlaveň). Pokud si vzpomínám, naši tarasníci stříleli z vložné hlavně běžnými svítícími náboji vz. 43, tento náboj vidím prvně (není divu, jsem civilista už 41 let).
Náboj vľavo je určený pre RPG-75 (Kobilku), náboj vpravo je určený pre RPG-7.
Cvičný náboj pre T-21 vyzeral (podľa mojich vedomostí) celkom inak: Bola to hrubostenná ocelová nábojnica fľaškovitého tvaru so skrutkovaným dnom, v ktorom bola zápalka. Strela tohto náboja bola celokovová, valcovitého tvaru, s priemerom okolo jedného centimetra (skôr viac) a dlhá 6-7cm. Bola stabilizovaná aerodynamicky, krídelkami vytvorenými odfrézovaním zadnej časti strely. Predná čast strely mala zrazenú hranu a na tele strely bola drážka pre prstencovú poistku z ocelového drôtu, ktorá zaisťovala strelu v ústí nábojnice. Na tele nábojnice sú vyrazené značky a čísla, bola použiteľná opakovane. Bohužiaľ, obrázok ani výkres náboja nemám.
Pre cvičné náboje "7,62mm náboj zaměřovací vz.43 (7,62-Zm43)"pre RPG-7 sa používa maketa strely s vložnou hlavňou - pozná sa podľa (obvykle) červenej farby a otvoru vpredu, pre RPG-75 je to komplet celá nová zbraň.
....Pre cvičné náboje "7,62mm náboj zaměřovací vz.43 (7,62-Zm43)"pre RPG-7 sa používa maketa strely s vložnou hlavňou - pozná sa podľa (obvykle) červenej farby a otvoru vpredu, pre RPG-75 je to komplet celá nová zbraň....
Myslím že v tomto prípade ide o maketu strely natretú červenou farbou. Tá maketa ale obsahuje vložnú hlaveň (otvor vpredu). Používa sa do štandartnej pancierovky RPG-7 miesto ostrého náboja, pri výstrele ale dôjde k odpáleniu len zameriavacieho náboja.
Vzhľadom k tomu že RPG-75 je vo svojej podstate jednorazová zbraň, nedá sa na výcvik použiť uvedený spôsob a preto sú výrábané samostatné cvičné RPG-75 uspôsobené len na streľbu uvedeným zameriavacím nábojom.
Pokiaľ sa mýlim, verím že ma Alchymista opraví, prípadne doplní.
). 
). 
