Stalin, Vasilij Josifovič

Vasilij Josifovič STALIN

Mladší syn Josefa Vissarionoviče Stalina a jeho druhé manželky Naděždy S. Allulijevy. Narodil se 24. března 1921.

Oblíbený syn, základní desetileté vzdělání absolvoval ve specielní moskevské škole pro děti stranických činovníků. Po jejím ukončení absolvoval Kačinskou školu vojenských pilotů, kterou ukončil v r. 1940. Celý svůj život spojil s kariérou ve VVS SSSR (Vojenno vozdušnyje sily) - tedy Vojenském letectvu SSSR. Hodnocen jako schopný pilot, věrně oddaný myšlenkám marxismu - leninismu - stalinismu. Jeho kariéra bojového pilota stoupala velmi strmě, částečně díky jeho schopnostem, částečně díky jeho příjmení. (Jako jediný ze 3 potomků J. V. Stalina si příjmení Stalin ponechal po celý život. Starší syn Jakov se jmenoval Džugašvili, dcera Světlana se po otcově smrti vrátila k příjmení své matky - Allulijeva.)

Na fronty Velké vlastenecké války dorazil Vasilij Stalin v létě 1942 ve funkci velitele 32. GIAP (Gvardějskij aviacionno - istrebitělnyj polk= Gardový stíhací letecký pluk) v hodnosti gardového plukovníka letectva (na jednadvacetiletého mladíka, 2 roky po skončení leteckého výcviku velmi pozoruhodný postup). Od 16. ledna 1944 pak zastává funkci letce - inspektora techniky pilotáže u 1. GIAK ( Gvardějskij istrebitělno - aviacionnyj korpus = gardový stíhací letecký sbor) 3. VA (Vozdušnaja armija = letecká armáda). V té době je již nositelem řady vyznamenání, včetně nejvyššího - Zlaté hvězdy Hrdiny SSSR.

Od 22. února 1945 - stále v hodnosti gardového plukovníka letectva - přebírá velení 286. IAD (Istrebitělno - aviacionnaja divizija= stíhací letecká divize) 16. letecké armády 1. Běloruského frontu. Je to zdánlivý sestup, již to není gardová jednotka, ale zase velí na více než prestižním a všemi vojáky i veliteli touženém směru - na Berlín. Zde jej také zastihne konec války. Osobně během války vykonal 26 bojových letů a sestřelil 2 nepřátelská letadla. Malý počet jeho bojových letů je mimo jiné vysvětlitelný i faktem, že vrchní velení armády po smrti několika synů nejvyšších představitelů (např. smrti Vladimíra Mikojana, Timura Frunze, Leonida Chruščova ) zakázalo Vasiliji Stalinovi bojově létat. Stejný zákaz postihl i např. trojnásobného Hrdinu SSSR Pokryškina - byli prostě příliš propagandisticky cenní, a jejich případná smrt by mohla vést k poklesu morálky. Navíc byl již znám i fakt o zajetí staršího Stalinova syna Jakova. Vasilij se zákazu bránil, obrátil se i na otce, který mu lakonicky odpověděl - " Jeden válečný zajatec v rodině mi stačí."

Po válce - v r. 1946 - byl jmenován do funkce velitele 1. GIAK a dosáhl své nejvyšší hodnosti - gardový generál major letectva. Do r. 1947 pak slouží v okupovaném Německu. Poté je služebně převelen do Moskvy, kde slouží nejprve jako pomocník velitele - dnešní terminologií "zástupce velitele" VVS Moskevského vojenského okruhu. Od r. 1948 jako velitel Moskevského VO. Od tohoto roku také řídí nově vytvořenou instituci - Armádní sportovní klub VVS, podřízený přímo Hlavnímu štábu VVS.

V r. 1950 je pověřen přípravou letecké divize, která je vysílána na podporu Severokorejců v Korejské válce. Vasilij osobně vede výcvik v Kubince pod Moskvou a hlásí se coby dobrovolník. Žádost je zamítnuta. Velením je pověřen trojnásobný Hrdina SSSR I. N. Kožedub.

V. J. Stalin se přeškoluje na proudovou techniku, je zvolen poslancem Nejvyššího sovětu RSFSR. V srpnu 1950 je převeden k dalšímu studiu na Vojenskou akademii generálního štábu. V březnu 1953, krátce po smrti otce, je vyloučen z Akademie, propuštěn z armády bez práva nosit uniformu a 28. dubna 1953 zatčen. Po 2,5 roku trvajícím procesu je odsouzen do tábora nucených prací. Trest si ale odpykává ve vězení.

V r. 1960 je amnestován, propuštěn z vazby, převeden do zálohy a je mu vráceno právo nosit uniformu a vyznamenání. Vzápětí je znovu začen a poslán na 5 let do místa přikázaného pobytu - Kazaně. Ta je v té době "zakázaným městem", kam je nejen zakázán vstup cizincům, ale i sovětští občané sem smějí jen na specielní propustku. V Kazani také 19. března 1962 umírá ve věku rovných 42 let.

ru.wikipedia.org