Reagan, Ronald Wilson

Ronald Wilson Reagan * 6. 2. 1911 + 5. 6. 2004
40. president USA ( 1981 - 1989)

Narodil se v městečku Tampico v Illinois 6. února 1911, v rodině nepříliš úspěšného prodavače bot irského původu Johna Edwarda Reagana. Lásku k divadlu zřejmě zdědil po své matce, Nelle Wilson Reaganové.
Střední školu navštěvoval v Dixonu. Studia zakončil roku 1932 na Eureka College v Illinois. Byl náruživým hráčem fotbalu.

Po ukončení studia začal pracovat pro rozhlasovou stanici WOC v Davenportu v Iowě, jako sportovní komentátor. V této práci pak pokračoval v rozhlasové stanici WHO v Des Moines. Svůj politický postoj dal najevo v prezidentských volbách v roce 1932, kdy dal svůj hlas kandidátovi za Demokratickou stranu F. D. Rooseveltovi.
V roce 1937 se dostal do Hollywoodu a na sedm let podepsal smlouvu se společností Warner Brothers. V následujícím čtvrtstoletí hrál v 53. filmech. Roku 1940 se oženil s herečkou Jane Wymanovou. Manželství bylo roku 1949 rozvedeno. Podruhé se oženil v roce 1952 s Nancy Dawisovou ( *1921 ).
Během WWII v letech 1942 - 1945 sloužil Reagan ve filmové jednotce US-Army Air Corps, která se zabývala točením instruktážních snímků pro piloty bombardérů.
V letech 1947 - 1952 a 1959 - 1960 byl presidentem odborové organizace filmových herců v Hollywoodu "Scren Actors Guild". Zároveň byl od roku 1947 agentem FBI a aktivně se podílel na odklizení komunistů a jejich přívrženců z Hollywoodu..
V této době se Reagan měnil z demokrata na konzervativního republikána. Do roku 1956 podporoval ve volbách demokraty, v roce 1960 však již dal svůj hlas R. Nixonovi. V roce 1962 se stal členem Republikánské strany.

Výrazně do politiky vstoupil v listopadu 1966 kdy ve volbách do úřadu guvernéra státu Kalifornia získal 58% hlasů. Zastával heslo "zákon a pořádek" a ve svém guvernérském programu preferoval osobní majetek a právo s ním disponovat. Úřad guvernéra zastával po dvě volební období v letech 1967 - 1975. Prosadil konzervativní program krácení výdajů na zdravotnictví, školství, sociální oblast. Tvrdě postupoval proti odpůrcům války ve Vietnamu na státních univerzitách. Podepsal však také liberální zákon o přerušení těhotenství a zabránil vyloučení homosexuálních učitelů ze škol a vytvořil státní komisi na ochranu životního prostředí.

V roce 1968 se poprvé neúspěšně ucházel o kandidaturu na prezidenta. Po odchodu z guvernérského úřadu pracoval jako dopisovatel úvodníků pro různé noviny a jako komentátor v rozhlase. V roce 1976 se znovu ucházel o nominaci na prezidentského kandidáta za Republikánskou stranu. Tentokrát těsně neuspěl proti úřadujícímu prezidentovi Geraldu Fordovi. To již stál v čele pravicového konzervativního křídla republikánů. O další čtyři roky později již uspěl a stal se kandidátem pro úřad prezidenta USA. V prezidentských volbách v roce 1980 jasně porazil úřadujícího prezidenta, demokrata Jimmyho Cartera.



V prezidentském úřadu:

Ronald Reagan nastoupil prezidentský úřad 20. ledna 1981. Prezidentem se tak stal muž hlásající nastolení vojenské převahy USA nad SSSR a zastánce konfrontace s komunistickými režimy v zemích třetího světa. 30. března 1981 byl čerstvý prezident zraněn při atentátu, který na něj spáchal John Hinckley. Již po dvanácti dnech byl Reagan opět ve svém úřadě.

V zahraniční politice USA začaly probíhat změny. Byly zvýšeny výdaje na zbrojení. Reagan odmítl sovětskou strategickou paritu s USA a přešel na demonstrativní konfrontační kurs. Začaly nové závody ve zbrojení a došlo ke zhoršení mezinárodního napětí. 8. března 1983 označil Reagan ve svém projevu SSSR za "říši zla v moderním světě".
Zastavila se jednání obou velmocí o kontrole zbrojení INF a jednání START. Strany si kladly navzájem neslučitelné požadavky.

26. března 1983 Reagan ohlásil kosmický raketový obranný systém - Strategic Defense Iniciative.

V listopadu 1983 začaly USA v západní Evropě s rozmisťováním nových zbrojních systémů a raket středního doletu. Reaganova vláda zintenzivnila spolupráci s diktátorskými antikomunistickými vládami a intervenovala přímo či nepřímo s cílem svrhnutí komunistických vlád a podobných režimů v zemích třetího světa, jako byl Afghánistán, Angola, Libanon, Libye, Grenada, Nikaragua či Salvador.

V předvolebním období roku 1984 došlo k umírnění Reaganovi politiky konfrontace. Začal hlásat nutnost návratu k jednacímu stolu se SSSR. Ve volbách bez problémů porazil slabého kandidáta demokratů Waltera Mondala.

20. ledna 1985 začalo pro Reagana druhé funkční období. V tomto roce se snížily výdaje na zbrojení, i když spíše z ekonomických důvodů. V SSSR do čela nastoupil reformní komunista M. Gorbačov, což otevřelo nové možnosti pro vzájemná jednání. V listopadu 1985 se v Ženevě konalo první setkání Reagan - Gorbačov. Další jednání probíhala v říjnu 1986 v Reykjavíku. Výsledkem obou jednání byla změna ve vzájemných vztazích. Začalo uvolňování napětí. V prosinci 1987 byla ve Washingtonu podepsána dohoda o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF). Senát ji schválil v květnu 1988.

V červnu 1987 při svém projevu v Berlíně vyzval M. Gorbačova k odstranění berlínské zdi.

V USA populární prezident mohl trochu ztratil ze své oblíbenosti, když se v letech 1986 a 1987 provalila korupce, nedovolený obchod se zbraněmi, zneužívání úřední moci a porušování zákonů v kruzích blízkých prezidentovi. Během vyšetřování Reagan popřel, že by o čemkoli věděl.

Funkční období 40. prezidenta USA Ronalda Wilsona Reagana skončilo 20. ledna 1989, kdy do úřadu nastoupil George Herbert Walker Bush.

Manželé Reaganovi se vrátili do losangeleské čtvrti Bel-Air v Kalifornii.

V roce 1994 oznámil, že trpí Alzheimerovou nemocí a pomalu se vytrácel z veřejného života.

Zemřel 5. června 2004 doma v kruhu rodiny na zápal plic.

Jeho partner v dialogu M. Gorbačov jej označil za "velkého prezidenta".

Mimo jiné mu bylo za zásluhy o pád komunismu v roce 1999 uděleno české státní vyznamenání Řád Bílého lva.

čerpáno : Peter Schafe, Prezidenti USA, Mladá Fronta 1995 ISBN 80-204-0499-6

Edit : Admin

R. Reagan