Generál Simon José Antonio Bolívar y Ponte, prezident Velké Kolumbie
(1783-1830)
Osvoboditel Latinské Ameriky
Simon Bolívar se narodil 24. července 1783 v Caracasu, v rodině předního venezuelského šlechtice. Jeho soukromý učitel Simón Rodríguez byl známý svými liberelistickými názory, kterými výrazně ovlivnil i mladého Bolívara. Ten byl myšlenkami Velké francouzské revoluce tak nadšen, že odjel studovat do Evropy a po svém návratu v roce 1807 začal spřádat plány na osvobození Latinské Ameriky od španělského područí.
Po vpádu Napoleona do Španělska roku 1808 došlo v Cracasu k povstání, kterého se zúčastnil i Bolívar. Roku 1810 se moci ujala junta, autonomní vláda, která vyslala Bolívara do Londýna jednat o podpoře boje za nezávislost. Jednání nebyla úspěšná a brzy po návratu do Caracasu, kde mezitím byla vyhlášena nezávislost, byl nucen uprchnout před španělskou armádou, která povstalce roku 1812 porazila.
Za svou základnu pro osvobozenecký boj, do jehož čela se nyní postavil, si zvolil Novou Granadu (Kolumbii). Odtud vedl své oddíly na Caracas, který roku 1813 doby. Roku 1815 byl však poražen španělskými posilami z Evropy a zahnán na Antily, kde zorganizoval oddíl partyzánů o 250 mužích, se kterými se na sedmi škunerech přepravil zpět do Venezuely. Tam se k němu houfně přidávali místní rolníci a honáci, tak měl brzo k dispozici sílu, se kterou zahájil roku 1819 tažení na Bogotu.
Měl smělý plán, který vyšel. S dvoutisícovým oddílem překročil Andy, což v období dešťů Španělé považovali za nemožné. Bolívar to dokázal a přes nesmírné útrapy provedl své muže až k branám Bogoty, kde 7. srpna 1819 u řeky Boyacá porazil překvapenou španělskou posádku. Tato bitva velikostí nevýznamná byla přelomem v dějinách Latinské Ameriky. Bolívar dokázal, že Španělé nejsou neporazitelní a definitivně převzal iniciativu.
V prosinci 1819 byl v Bogotě jmenován prezidentem a vojenským diktátorem nově vyhlášené republiky Velká Kolumbie. V červnu 1821 porazil španělská vojska u Caraboba a připojil k Velké Kolumbii i Venezuelu a Ekvádor. Potom sestavil silnou osvobozeneckou armádu, aby osvobodil Peru, kde boj za nezávislost vedl argentinský generál José de San Martín, který osvobodil jih země a Limu . V květnu 1824 znovu překročil Andy a 6. srpna porazil španělské oddíly u Junínu. Bolívar se pak nechal v Limě prohlásit peruánským diktátorem a velením armády pověřil generála Antónia José de Sucre. Ten se střetl s španělskou hlavní armádou v Peru v bitvě u Ayacuchu 9. prosince 1824. Vítězství Sucreho znamenalo definitivní konec španělské nadvlády v Jižní Americe. Poslední bašty kolonialistů se vzdaly v lednu 1826. Horní Peru pak bylo na počest svého osvoboditele přejmenováno na Bolívii a jeho hlavním městem se stalo Sucre.
Roku 1826 uspořádal Bolívar v Panamě kongres o budoucnosti Latinské Ameriky, na kterém předložil svůj plán vytvořit panamerickou federaci, ale narazil na odpor separatistů.
Zklamaný Bolívar, na kterého se jeho političtí odpůrci dokonce pokusili spáchat atentát, poté z politiky odešel a vzdal se všech svých funkcí. 17. prosince 1830 tento velký muž zemřel, aniž se mu podařilo uskutečnit jeho sen o sjednocení Latinské Ameriky.
Tedy já nevím ale bylo by dobré trochu ty tabulky slaďovat s příspěvky. Není přece možné aby v tabulce bylo napsáno jako rodiště San Mateo a v příspěvku pro změnu Caracas. Ano už vím že dnes je San Mateo součástí Caracasu, proč ale mám pět minut pátrat po tom kde se stala chyba ???
