Alexandr III. / Alexandr Alexandrovič Romanov
Aleksandr III (Aleksandr Aleksandrovich Romanov)
Александр III Александрович
Příjmení: Surname: | Alexandr III / Romanov | |
Jméno: Given Name: | Alexandr Alexandrovič | |
Jméno v originále: Original Name: | Александр III / Александр Александрович Романов | |
Fotografie či obrázek: Photograph or Picture: | ![]() | |
Hodnost: Rank: | generál pěchoty, generál jezdectva | |
Akademický či vědecký titul: Academic or Scientific Title: | - | |
Šlechtický titul: Hereditary Title: | císař | |
Datum, místo narození: Date and Place of Birth: | 10.03.1845 Sankt-Peterburg / | |
Datum, místo úmrtí: Date and Place of Decease: | 01.11.1894 Livadia, Krym / | |
Nejvýznamnější funkce: (maximálně tři) Most Important Appointments: (up to three) | Imperátor (císař) Všeruský Polský král Velkokníže Finský | |
Jiné významné skutečnosti: (maximálně tři) Other Notable Facts: (up to three) | - | |
Související články: Related Articles: | | |
Zdroje: Sources: | http://regiment.ru/bio/A/3.htm ru.wikipedia.org ria.ru |
URL : https://www.valka.cz/Alexandr-III-Alexandr-Alexandrovic-Romanov-t22369#535634Verze : 2
cimbal
MOD
Alexandr III. se narodil 10. března 1845 jako druhorozený syn Alexandra II. a Marie Alexandrovy, princezny hessensko-darmstadtské. Oficiálním následníkem byl jeho starší bratr Mikuláš, ten ale roku 1865 zahynul při tragické nehodě. O rok později se Alexandr oženil s princeznou Marií Sofií Frederikou, nevěstou svého bratra.V roce 1881, po zavraždění svého otce teroristy se stal ruským carem. Obklopil se skupinou politiků konzervativního zaměření, kteří shledávali reformy jeho otce jako chybné.
Ihned po svém nástupu na trůn vydal manifest Nařízení o opatřeních k ochraně státu a veřejného pořádku, kterým se v zemi zaváděla mimořádná opatření, zahrnující i omezení některých občanských svobod garantovaných ústavou z roku 1861. Rovněž byl omezen neurozeným vrstvám přístup k vyššímu vzdělání zvláštním výnosem z roku 1884, aby se tak zamezilo šíření anarchistických a revolučních myšlenek mezi venkovský lid. Chtěl také omezit nezávislost soudů, ale narazil na odpor ministerstva spravedlnosti i Státní rady a od těchto svých požadavků v roce 1886 ustoupil. V roce 1885 dokončil integraci střední Asie do Ruské říše tím, že připojil Turkestán.
Jeho zahraničněpolitické ambice se soustřeďovaly hlavně na Balkán a proto se záhy dostal do konfliktu se zájmy Rakousko-Uherska a jeho spojence Německa. To zároveň vedlo ke sblížení s Francií, které bylo stvrzeno roku 1891 smlouvou o rusko-francouzském spojenectví. Zároveň však usiloval o vytvoření širšího systému kolektivní bezpečnosti, který soukromně nazýval Organizace spojených národů, aby se veškeré spory a konfliky mezi velmocemi mohly řešit mírovou cestou, za což dostal přezdívku „Mírotvorce“.
Teroristé z anarchistické organizace „Narodaja volja“ se 1. března roku 1887 pokusili na Alexandra III. provést atentát, k dni šestého výročí atentátu na jeho otce, ale tajná policie je dávno sledovala. Toho dne ráno byli zatčeni, po krátkém procesu odsouzeni k smrti a pověšeni. Byl mezi nima i Leninův starší bratr Alexandr Uljanov.
17. října 1888 došlo k tragické nehodě vlaku, který převážel carskou rodinu z Krymu do Petrohradu, při které zahynulo 23 lidí a 19 bylo zraněno. Car při vyprošťování lidí z vlaku utrpěl poranění páteře, které nebylo sice vážné, ale způsobovalo mu bolesti po zbytek života. Car začal na utlumení bolesti pít, což také přispělo k jeho předčasnému skonu 20. října 1894. Na ruský trůn po něm nastoupil starší syn – Mikuláš II.
zdroj:
ru.wikipedia.org
Ihned po svém nástupu na trůn vydal manifest Nařízení o opatřeních k ochraně státu a veřejného pořádku, kterým se v zemi zaváděla mimořádná opatření, zahrnující i omezení některých občanských svobod garantovaných ústavou z roku 1861. Rovněž byl omezen neurozeným vrstvám přístup k vyššímu vzdělání zvláštním výnosem z roku 1884, aby se tak zamezilo šíření anarchistických a revolučních myšlenek mezi venkovský lid. Chtěl také omezit nezávislost soudů, ale narazil na odpor ministerstva spravedlnosti i Státní rady a od těchto svých požadavků v roce 1886 ustoupil. V roce 1885 dokončil integraci střední Asie do Ruské říše tím, že připojil Turkestán.
Jeho zahraničněpolitické ambice se soustřeďovaly hlavně na Balkán a proto se záhy dostal do konfliktu se zájmy Rakousko-Uherska a jeho spojence Německa. To zároveň vedlo ke sblížení s Francií, které bylo stvrzeno roku 1891 smlouvou o rusko-francouzském spojenectví. Zároveň však usiloval o vytvoření širšího systému kolektivní bezpečnosti, který soukromně nazýval Organizace spojených národů, aby se veškeré spory a konfliky mezi velmocemi mohly řešit mírovou cestou, za což dostal přezdívku „Mírotvorce“.
Teroristé z anarchistické organizace „Narodaja volja“ se 1. března roku 1887 pokusili na Alexandra III. provést atentát, k dni šestého výročí atentátu na jeho otce, ale tajná policie je dávno sledovala. Toho dne ráno byli zatčeni, po krátkém procesu odsouzeni k smrti a pověšeni. Byl mezi nima i Leninův starší bratr Alexandr Uljanov.
17. října 1888 došlo k tragické nehodě vlaku, který převážel carskou rodinu z Krymu do Petrohradu, při které zahynulo 23 lidí a 19 bylo zraněno. Car při vyprošťování lidí z vlaku utrpěl poranění páteře, které nebylo sice vážné, ale způsobovalo mu bolesti po zbytek života. Car začal na utlumení bolesti pít, což také přispělo k jeho předčasnému skonu 20. října 1894. Na ruský trůn po něm nastoupil starší syn – Mikuláš II.
zdroj:
ru.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Alexandr-III-Alexandr-Alexandrovic-Romanov-t22369#84888Verze : 1
Pro možnost odpovídání na příspěvky a zakládání nových témat je třeba se zaregistrovat a přihlásit.