FBA Type A

FBA Type A

V červenci 1913 založil obchodník s automobily a letecký nadšenec Louis Schreck svou vlastní firmu, kterou hrdě nazval Franco-British Aviation Co., Ltd. To proto, že hlavní kancelář byla oficiálně v Londýně, i když zde žádná výroba nikdy neprobíhala. Schreck do firmy vložil různé patenty, které mezitím nazbíral, jako byly ty týkající se létajícího člunu d'Artois, který předtím postavil, a létajících člunů Tellier a Donnet-Lévêque. S koupí posledně jmenované firmy získal i menší množství již postavených strojů Donnet-Lévêque Type A a Donnet-Lévêque Type C, které pak prodával a několik jich snad FBA ve své továrně mezi Argenteuil a Bezons také postavilo.

Koncem roku 1913 na jejich základě Schreck postavil i první stroje vlastní konstrukce. Prvním z nich byl hydroplán s motorem Gnome Omega o výkonu 50 koní s plochou křídel 18,2 m², druhým byl podobný stroj s motorem Gnome o 70 koních a plochou 20 m² a třetím trošku větší stroj s motorem Gnome Lambda o 80 koních a plochou kříel 22,2 m². Tento stroj byl vystaven na pařížském Salon de l'Aéronautique v prosinci 1913. S druhým strojem obrážel Velkou Británii André Beaumont, námořní důstojník a bývalý šéfkonstruktér Donnet-Lévêqu, kterého Schreck přetáhl ještě před koupí firmy. Beaumont stroj předvedl v Brightonu zástupcům britského generálního štábu, který již předtím koupil jeden Donnet-Lévêque, a zaujal je natolik, že objednali u Schrecka hned 40 strojů. S druhým prototypem Beaumont přodvedl také několik svých nejznámějších letů, jako byla účast na akci v Paříži-Boulogni a přelet do Deauville. Všechny tři stroje se staly prototypem prvního výrobku firmy FBA označného prostě Type A. Kromě tohoto označení byly ale první výrobky firmy FBA známy také jako FBA-Lévêque, vzhledem k jejich rodokmenu - to ovšem komplikuje situaci pro letecké historiky snažící se zjitit, kdo ze zahrančních uživatelů koupil Donnet-Lévêquy od FBA, kdo koupil FBA-Lévêque, a podobně. I James Davilla ve své knize mluví o jedněch a těch samých třech letadlech jednou jako o Donnet-Lévêque, jednou jako o FBA-Lévêque. Fotky, které by to snadno rozhodly, bohužel nejsou většinou k dispozici.

Standardní typ A, jak byl stavěn v roce 1914, měl motor Lambda o výkonu 80 koní, dvoučlennou osádku a neozbrojený zvládal 90 km/h s vytrvalostí tři hodiny. V dubnu 1914 proběhl třetí ročník Coupe d’hydravions v Monaku (zrušen kvůli počasí) a také druhý závod o Schneiderův pohár, kterého se účastnily Německo, Francie, Británie, Švýcarsko a USA. Za Švýcarsko se účastnil Ernest Burri, vyslaný švýcarským aeroklubem a letící na FBA typ A s motorem Gnome Monosoupape o 100 k. Tento stroj je kvůli motoru někdy považován za následující FBA Type B, měl ovšem původní ocasní plochy Áčka. Protože francouzských pilotů bylo příliš mnoho - účastnit se mohly pouze tři stroje za každou zemi - proběhlo vyřazovací kolo, ze kterého postoupil Gabriel Espanet a Adrien Levasseur s Nieuporty VI G a Roland Garros s Morane-Saulnierem H. Oba piloti na Deperdussinech (včetně předchozího vítěze, Maurice Prévosta) a druhý Morane měli smůlu. Proti nim nastoupili Britové Howard Pixton a John Carberry se Sopwithy Tabloid a Hellmuth Hirth s Albatrosem WE.1, který byl ovšem ztracen po nehodě u Tamaris. 20. dubna, po 100 km trase, zůstal ve vedení Pixtonův tabloid následovaný Espanetem, Levasseurem a Burrim, později ale oba Francouzi odpadli a celou trasu 150 mil (280 km) tak dokončili pouze Pixton s časem 2 h 13 min a Burri s 3 h 24 min. Přestože byl FBA podstatně pomalejší než Tabloid, pozorovatelé byli překvapeni, že létající člun vůbec dokázal konkurovat plovákovým strojům, a brzy se vynořili vojenští podporovatelé nákupu hydroplánů s člunovým trupem.

Čtyřicet kusů již předtím objednaných FBA Type A bylo Royal Naval Air Service předáno v dubnu 1914 (sériová čísla 4-43). Od Britů obdržely čísla 3199-3208, 3637-3656 a 9601-9612. Všechny tyto stroje sloužily k výviku a přiděleny byly k 1. křídlu RNAS (prvně zmiňovaná čísla plus snad dva stroje s čísly 3113 a 3114, o kterých nemám další informace) - později sloužily v Dunkirku, a na základny v Calshotu, Doveru, Killingholme, Felixstowe, Windermere a White City. Podle některých zdrojů tyto stroje měly motory o výkonu 100 koní. Po vypuknutí války v červenci 1914 RNAS objednalo dalších 24 strojů pro hlídkování v okolí přístavů, tyto stroje ale byly dodány jako Type B.

Tři stroje (sériová čísla 44-46) si údajně (o tom později) objednalo Rakousko-Uhersko pro výcvik pilotů. Delegace v Argenteuil ale požadovala úpravy - prodloužení trupu kvůli montáži větší palivové nádrže a tím doletu, zesílení ocasních ploch a nahrazení pomocných plováků s odélníkovým průřezem plováky s průřezem kruhovým. Rakousko-Uhersko mělo své FBA typ A používat na počátku války jako průzkumné, s pouze jedním člověkem na palubě kvůli zvýšení vytrvalosti. Tady se ale dostáváme k tomu "údajně". přestože francouzské a britské prameny pravidelně opakují informaci o koupi FBA typ A Rakušany, v žádném přehledu strojů k.u.k. Kriegsmarine nejsou. Snad jde o záhadné stroje A22, A23 a A24 (ony tři stroje zmíněné o pár odstavců výše), které jsou obvykle uváděny jako upravené Donnet-Lévêquy postavené námořním arzenálem v Pule, snad o některé z dalších strojů označených pouze jako "typ Donnet-Lévêque", které se v seznamech objevují a jsou obvykle považovány za další rakouské kopie, ale ke kterým chybí jakékoli informace. V každém případě měl být jeden z těchto záhadných rakousko-uherských FBA typ A prodán v roce 1916 do Švédska, v jehož seznamech ale samozřejmě také chybí. Dánské námořnictvo prý zakoupilo stroje č. 47 a 48, s motory o výkonu 80 k, v dánských zdrojích - chybí.

André Baumont, pravým jménem praporčík Jean Louis Conneau, v dubnu 1914 odešel z námořnictva, aby se mohl plně věnovat své práci šéfkonstruktéra u FBA. Na počátku války byl ale donucen opět nastoupit, aby byl obratem námořnictvem přidělen do závodu v Argenteuil. To se ostatně stalo i Schreckovi, byl ministerstvem války přidělen do vlastní firmy. V očekávání státních objednávek Schreck zaregistroval obchodní značku FBA na obchodním soudu ve Versailles (předtím měl pouze Louis Schreck, constructions aéronautiques) a později také založil druhý závod na kompletaci hydroplánů ve Vernonu na Seině, v departementu Eure. Tou dobou už objednalo kolem dvaceti kusů námořnictvo Itálie (čísla 71-94) i Ruska (95-105). Ve stejné době se Schreckovým zaměstnancem stal i Ernest Burri, který byl pověřen transportem ruských strojů a později také výcvikem ruským pilotů. Ruské FBA byly dopraveny rozebrané po moři a okamžitě zapojeny do akce. Italští piloti byli trénováni přímo v Argenteuil v letecké škole FBA, která pravděpodobně sama vlastnila několik Type A (je uváděno snad šest kusů kupodivu odpovídajících prvnímu prototypu), a poté sami odváželi své stroje po železnici do Itálie. O nasazení FBA type A v obou zemích není příliš mnoho známo, byly totiž rychle zastíněny pozdějšími variantami, které byly v Itálii a Rusku i stavěny, pravděpodobně byly v naprostě většině použity pouze k výcviku.

Posledním uživatelem se paradoxně stala Francie. Francouzské námořnictvo se velice dlouho rozhodovalo ke koupi létajících člunů, dávalo přednost plovákovým letounům. Přesto nakonec koupilo jeden FBA typ A, který byl přidělen Experimentálnímu a přijímacímu středisku námořního letectví v Saint-Raphaël. Francouzští piloti kritizovali létající čluny jako nestabilní a hlavně nedůvěřovali lehké konstrukci člunového trupu, která jediná stála mezi nimi a neklidnou hladinou. Navzdory tomu se nakonec francouzské námořnictvo odhodlalo v září 1914 objednat 40 strojů, které ale byly dodány jako FBA Type B s dvojhlezdicovým motorem Double Omega. ke konci roku 1914 byo postaveno přes 100 FBA Typ A, celkem je udáváno cca 125 strojů.

Davilla, James J. Soltan, Arthur M. French Aircraft of the First World War. Flying Machines Press, Stratford 1997. ISBN 0-9637110-1-0.
Novara, Heinz J. et al. Marine Aircraft of the 1914-1918 War. Harleyford Publications, Letchworth 1966.
Treadwell, Terry C. British & Allied Aircraft Manufacturers of the First World War. Amberley Publishing, Stroud 2011. ISBN 978-1848688131.
https://kiplinginfrench.free.fr/bolides.pdf
https://www.hydroretro.net/etudegh/beaumont.pdf

flottille72eme.blogspot.com
panssarivaunut.blogspot.com

en.wikipedia.org