Main Menu
User Menu

Vladislav IV.

Král polský a car ruský *1 Vladislav IV. Vasa


nar.: 1595, zem.: 1648


doba vlády: 1632-1648


- 1610 - částí ruské šlechty zvolen carem
- 1612 - z Ruska vyhnán (podržel jen Smolensk)
- 1632 - stal se králem polským a titulárním králem švédským
- 1634 - zřekl se titulu cara ruského


*1 - v ruské tradici je někdy období jeho "vlády" v Rusku označováno jen jako interregnum
URL CZ: https://www.valka.cz/Vladislav-IV-t22087#83872Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Vladislav-IV-t22087#83872Version : 0
MOD
Nejstarší syn Zikmunda III. Vasy a Anny Habsburské se narodil 14. září 1595 v Krakově. Jeho otec podporoval kandidaturu Lžidmitrije I. a poté i Lžidmitrije II. na carský trůn. Když Vasilij IV. Šujský podepsal v roce 1609 smlouvu se Švédy namířenou proti Polsku, zahájil proti němu vojenské tažení. Část bojarů, která stála v opozici vůči Šujskému, se spojila s polským králem a v únoru 1610 souhlasila s následnictvím prince Vladislava pod podmínkou přijetí pravoslaví. V červnu 1610 bojaři svrhli Vasilije IV. Šujského a v srpnu pak povolali prince Vladislava na carský trůn a vpustili do Moskvy polská vojska. Obyvatelstvo Moskvy a jiných měst povstalo proti polským okupantům a dosáhlo koncem října 1612 odchodu cizích vetřelců ze země. Vladislav IV., který nezískal souhlas svého otce ke konverzi na pravoslaví, se vrátil zpět do Polska. Jeho opětovné pokusy o návrat na carský trůn v následujících letech byly neúspěšné. Když po smrti Zikmunda III. v roce 1632 nastoupil na polský trůn, oblehla ruská vojska Smolensk, čímž začala tzv. smolenská válka. Skončila 14. června 1634 mírovou smlouvou, ve které se polský král výměnou za uznání své vlády nad Smolenskem a odškodnění vzdal svých nároků na titul ruského cara ve prospěch Romanovců.


Vladislav IV. se po neúspěchu v Rusku snažil o získání švédského trůnu. Po smrti Gustava II. Adolfa v roce 1632 se prohlásil za švédského krále Využil toho, že švédská armáda byla zaměstnána na bojištích třicetileté války a pokusil se ovládnout pobřeží Baltu, odkud chtěl podniknout invazi do Švédska. K tomu účelu nechal na baltském pobřeží zbudovat válečný přístav Wladislawowo. Proti tomu se postavila část polské šlechty, která přiměla krále, aby uzavřel se Švédy mír. Ten zprostředkovala Francie a jeho výsledkem bylo, že si Švédsko podrželo Livonsko výměnou za východní Prusko. O deset let později získal od císaře Ferdinanda III. ratibořsko-opolské knížectví za příslib pomoci při sjednávání podmínek vestfálského míru. Ještě během mírových jednání, která měla ukončit třicetiletou válku, navrhnul roku 1646 vytvoření koalice evropských států proti expanzi Osmanské říše. Když se jeho plán nesetkal se zájmem, uavřel v následujícím roce voustrannou smlouvu s Ruskem o spojenectví proti krymským Tatarům. Vedlo ho k tomu tíživá situace na Ukrajině, kde byl v letech 1636-37 nucen potlačit povstání kozáků proti polské nadvládě. Polská šlechta sice zabránila králi v přípravách tažení proti Krymskému chanátu, ale nové válce se nevyhnula. V roce 1648 vypuklo povstání kozáků vedených hetmanem Chmelnickým, který se spojil s Tatary a porazil polskou jízdu počátkem května 1648 u Modrých vod. Král obnovil válečné přípravy, ale uprostřed nich 20. května 1648 v Mereczy zemřel.
URL CZ: https://www.valka.cz/Vladislav-IV-t22087#108402Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Vladislav-IV-t22087#108402Version : 0