Main Menu
User Menu

Mikuláš I.

Car Mikuláš I.


vládl: 1825 - 1855
URL : https://www.valka.cz/Mikulas-I-t21930#83606Verze : 0
MOD
Mikuláš– syn Pavla I. a Marie Fjodorovny, vnuk Kateřiny II. Veliké, mladší bratr cara Alexandra I.


V carské rodině byl Mikuláš třetím a neoblíbeným synem Pavla I., kterého nepřipravovali pro následnictví a jeho výchově se věnovali jen minimálně. Narodil se až poté, co Kateřina II. obvinila následníkovu druhou ženu Sofii (Marii Fjodorovnu) z nevěry a tak ho car Pavel považoval celý život za „kukačku“. Naproti tomu sama carevna Marie Fjodorovna však svého nejmladšího syna přímo zbožňovala! A tak již v roce 1819, ještě za panování Alexandra I. byl Mikuláš ústy své matky prohlášen za následníka trůnu, přestože následnictví přináleželo prostřednímu bratru Konstantinovi. To ovšem bylo tajemstvím až do doby, kdy po smrti cara Alexandra I. v prosinci 1825 měla armáda přísahat nikoliv Konstantinovi, stoupenci konstitučních reforem, ale Mikulášovi, který byl zatvrzelým stoupencem policejního absolutismu.


Přísaha se měla konat na Senátním náměstí u pomníku Petra I. Velikého 25. prosince. Když se vojsko shromáždilo k přísaze novému carovi, vystoupili otevřeně představitelé tajných revolučních spolků v armádě – děkabristé, kteří požadovali svržení samoděržaví a nastolení konstituční monarchie, zrušení nevolnictví a demokratické reformy. Car nechal náměstí se vzbouřenci obklíčit jednotkami věrnými vládě a pak nechal do vzbouřenců střílet kartáčovou palbou z děl. Povstání bylo potlačeno, jeho vůdcové oběšeni a tisíce jiných posláno do vyhnanství na Sibiř. Mikuláš I. poté ještě utužil absolutismus a posílil policejní aparát, roku 1826 zřídil 3. policejní odbor – tzv. tajnou policii k sledování politických odpůrců režimu, zavedl přísnou cenzuru a zakázal jakékoliv nepovolené shromažďování lidu. Jeho starší bratr Konstantin se stal místodržícím v Polsku, kde roku 1830 také došlo k povstání, které však Mikuláš I. v roce 1831 nemilosrdně potlačil.

V zahraniční politice se Mikuláš I. plně přihlásil k Svaté alianci a jejím principům. Za revoluce roku 1848-49 se aktivně zapojil do jejího potlačení tím, že vyslal armádu na pomoc rakouskému císaři proti maďarskému povstání. Získal si přezdívku „četník Evropy“. Připojil k Rusku Arménii (po válce s Persií v letech 1826 - 28), Gruzii a Ázerbajdžán (po rusko-turecké válce 1827 - 29). Nikdy se mu však nepodařilo začlenit do Ruska Čečensko a Dagestán, kde proti ruské nadvládě vypukla válka, která se táhle téměř třicet let.


V roce 1853 vyústila carova balkánská politika, posilující ruský vliv na úkor ostatních mocností v novou válku s Tureckem, tzv. krymskou válku, ve které na straně Turecka vystoupila i Velká Británie, Francie, Itálie a Rakousko. Tím se formálně rozpadla Svatá aliance. Po počátečním úspěchu ve válce s Tureckem se situace obrátila a vojska koalice oblehla pevnost Sevastopol, který po dlouhém obléhání roku 1855 padl. Car tváří v tvář jisté porážce raději 18. února 1855 spáchal sebevraždu, než aby podepsal kapitulaci. Tu již za něho podepsal jeho nástupce – Alexandr II.
URL : https://www.valka.cz/Mikulas-I-t21930#84567Verze : 0
Mikuláš I. (Nikolaj), narozen 1796, mel tyto deti:
Alexander Nikolajevič 1818 (pozdejší car Alexander II.)
Maria Nikolajevna 1819
Olga Nikolajevna 1822
Alexandra Nikolajevna 1825
Konstantin Nikolajevič 1827
Nikolaj Nikolajevič 1831
Michail Nikolajevič 1832
URL : https://www.valka.cz/Mikulas-I-t21930#117970Verze : 0