Main Menu
User Menu

Sukarno, Ahmed

Ahmad Sukarno / Achmed Soekarno

Prezident Ahmed Sukarno


- prezidentem v letech 1945 - 1967
URL : https://www.valka.cz/Sukarno-Ahmed-t21854#83153Verze : 0
MOD
Ahmad Sukarno (1901-1970), indonéský politik


Narodil se 6. června 1901 na ostrově Surabaya v chudé rodině přistěhovalců z Bali. Otec musel těžce pracovat, aby mohl dát syna do holandské školy. V době studií byl ubytován u otcova přítele Cokroaminota, který v roce 1912 založil organizaci Sarekat Islam. Častými hosty v jeho domě byli marxisté, od nichž mladý Sukarno mnoho pochytil, ale marxistou se nikdy nestal.

V roce 1921 se přihlásil na vysokou technickou školu v Bandungu a roku 1926 studia úspěšně dokončil a jako jeden ze tří Indonésanů se mohl honosit titulem inženýr. Sukarno odmítl velkorysou nabídku na práci v městské správě v Bandungu a místo toho se zcela věnoval politické práci. Již od roku 1915 byl členem mládežnické organizace Jong Java, prodchnuté směsí nacionalismu, islámu a marxismu. A tak v době, kdy mnozí bohatí Indonésané nosili evropské cylindry, Sukarno si na hlavu nasadil černou picu - poznávací znamení indonéských nacionalistů, kterou pak nosil po celý svůj život.


Se svým spolužákem, inženýrem Anwarim si otevřel projekční kancelář, aby získal peníze na vydávání vlastního časopisu - Indonesia Muda (Mladá Indonésie). V něm se snažil o spojení myšlenek nacionalismu, marxismu a islámu v ideu, která by přivedla Indonésii ke svobodě a jednotě. Na této myšlence pak roku 1927 založil i vlastní politickou stranu - PNI - Národní stranu Indonésie. V prosinci 1929 byl Sukarno zatčen a odsouzen ke čtyřem letům vězení za "zločinné spiknutí proti vládě Nizozemské východní Indie", ale již v roce 1931 byl propuštěn na amnestii. Jeho propuštění provázela řada oslavných manifestací jeho stoupenců, jejichž řady se za pouhé dva roky povážlivě rozrostly. Sukarno v sobě objevil řečnický talent a ten mu pomohl, když se rozjel po celé zemi, aby oslovil své nové příznivce.


Po vzpouře na křižníku De Zeven Provincien v roce 1933 byla jeho strana zakázána a Sukarno poslán do vyhnanství na ostrov Flores. Tam, zcela izolován od svých příznivců, věnoval se literární činnosti, mj. napsal několik divadelních her, studoval islám a nechal se inspirovat idejemi kemalismu. Když byl po pěti letech ze zdravotních důvodů propuštěn, začal učit na muslimské základní škole na Sumatře a přitom pod pseudonymem vydával články v různých nacionalistických časopisech po celé Indonésii. V nich znovu zdůrazňoval nutnost jednoty třech pilířů indonéského národního hnutí: nacionalismus, islám a socialismus.


12. února 1942 se japonská vojska vylodila na východním břehu Sumatry - do země vstoupila druhá světová válka. Nizozemci se sice snažili Sukarna s rodinou přemístit z dosahu Japonců, ten ale přesto padl do jejich rukou. Japonský velitel na Sumatře si uvědomil Sukarnovu pozici a nabídl mu spolupráci. Sukarno věděl, že odpor by přinesl indonéskému lidu veliké ztráty a rozhodl se na oko kolaboraci s Japonci přijmout.


Strana se rozdělila na dvě skupiny - Sukarno vedl tu, která spolupracovala s Japonci, druhá skupina odešla do ilegality. Zpočátku považovala většina Indonésanů Japonce za osvoboditele z holandského koloniálního područí. To se ovšem záhy změnilo, na ostrovech začala svou krutovládu Kempetai - japonská tajná policie. Mučení, věznění a popravy těch, kdo se třeba i náznakem postavili proti Japoncům, byly na denním pořádku. V džungli se proto začaly vytvářet partyzánské oddíly, napadající japonské posádky. Když v březnu 1945 dosáhl národně-osvobozenecký odpor vrcholu, rozhodlo japonské velení o ustavení indonésko-japonského výboru a 7. srpna schválilo vytvoření Přípravného výboru pro nezávislost Indonésie. Tři dny po japonské kapitulaci, 17. srpna 1945 vyhlásil Sukarno nezávislou Indonéskou republiku a byl pak zvolen jejím prvním prezidentem.


Holanďané tento akt neuznali a trvalo další čtyři roky, než nezávislost došla naplnění. V roce 1948 obsadili holandští parašutisté dokonce prezidentský palác v Jakartě a Sukarna zatkli a uvěznili. Ale tlak mezinárodního veřejného mínění je donutil, aby ho propustili. O rok později byly vyhlášeny Spojené státy indonéské a Sukarno opět stanul v čele jako prezident této federace. 17. prosince 1950 se stal prezidentem jednotné Indonéské republiky a byl jím až do roku 1967.


Sukarno si získal velikou mezinárodní autoritu a stal se mluvčím Hnutí nezúčastněných, které se ustavilo na konferenci roku 1955 v Bandungu. S poselstvím tohoto kongresu pak roku 1956 sjezdil téměř celý svět, od Spojených států a Německa až po tzv. lidově demokratické státy východní Evropy. Prosazoval přátelství s komunistickou Čínou a naopak za úhlavního nepřítele považoval Brity vytvořenou Malajskou federaci, se kterou vedl až do poloviny 60. let vojenský konflikt.


Autokratický způsob vlády, spolu s rostoucími ekonomickými problémy, však podkopaly jeho pozici uvnitř země. Když se s jeho souhlasem pokusila skupina levicových důstojníků o převrat v roce 1965, a akce ztroskotala, byl zbaven moci a nahrazen generálem Suhartem. Oficiálně byl zbaven prezidentského úřadu v březnu 1967, kdy již rok trávil v domácím vězení v bogorském paláci.
Zemřel 21. června 1970 ve vězenské nemocnici v Jakartě.
URL : https://www.valka.cz/Sukarno-Ahmed-t21854#89121Verze : 0