Kateřina II.

Catherine the Great

Katarína II.

Екатерина II Алексеевна Великая

Carevna Kateřina II. Veliká


(1729 - 1796)



Kateřina, vl. jménem Sofie Frederika Augusta Anhalt-Zerbst se narodila v Německu jako bezvýznamná princezna. Tou byla až do roku 1745, kdy se provdala za následníka ruského trůnu, který nastoupil jako Petr III. roku 1762. Car kromě svého podivínství a obdivu ke všemu německému měl i určité kladné rysy a nebyly mu proti mysli určité politické reformy podle pruského vzoru, což vyvolalo obavy vysoké ruské šlechty. Kateřina toho využila a palácovým převratem ho v červenci 1762 zbavila moci, uvěznila a posléze nechala zavraždit. Kateřina na rozdíl od svého manžela a přestože byla Němka, vždy důsledně hájila ruské zájmy.


Ve vnitřní politice utužila absolutismus a vlastnoručně roztrhala krátce po svém nástupu již podepsaný manifest o omezení absolutismu, který si na ní vynutila šlechta. Zavedla samosprávu měst, založila centrální státní banku, provedla důležité administrativní a soudní reformy. Ke svému dvoru zvala proslulé filosofy a francouzské osvícence, jakým byl např. Voltaire. Byla to součást její snahy o určité "poevropštění" ruské šlechty, o které již dříve neúspěšně usilovali Petr I. Veliký i Alžběta I. Petrovna. Kateřina přestavěla též Petrohrad a mnohé dříve dřevěné stavby nahradila kamennými. Kritika její politiky zavádění západních způsobů a módy byla přísně zakázána a tvrdě postihována. Tento způsob vlády dostal přídomek "osvícený absolutismus", přičemž se týkal pouze horních vrstev. Na bídném postavení venkovského lidu se však nezměnilo nic, spíše naopak. Kateřina se rozhodla ještě utužit nevolnictví a zřídila zákonodárnou komisi, která měla upravit vztahy mezi držiteli půdy a rolníky. To vedlo k četným rolnickým vzpourám, z nichž tou největší bylo bezesporu povstání donských kozáků v letech 1773 - 75. Jeho vůdce, Jemeljan Pugačjov, se vydával za cara Petra III., který údajně zázračně přežil, aby se ujal vlády a osvobodil lid z nevolnictví. S oddílem ozbrojených kozáků vytáhl na Petrohrad. Přidávali se k němu Kalmyci, Tataři, Baškiři, obyvatelé povolžských stepí i dělnictvo z hutních závodů na Urale. Kateřina proti nim vyslala armádu v čele se A. V. Suvorovem, vítězem nad Turky, který vzbouřence porazil u Caricynu. Pugačjov byl zradou vydán vládě a v lednu 1775 v Moskvě popraven. Činnost komise byla zastavena, aniž se jí podařilo dosáhnou konkrétních výsledků. Nakonec carevna vydala roku 1785 listinu šlechtických práv, podle které zůstala privilegia šlechty nedotčena a nevolnictví zachováno.


V zahraniční politice dosáhla Kateřina II. svých největších úspěchů, pro které získala přídomek Veliká. Roku 1774 porazila Turecko a roku 1783 připojila k Rusku Krym s Azovem, posledními dvěma baštami Tatarů na evropské půdě. Tyto zisky potvrdila v letech 1787-92, kdy ruská vojska okupovala dočasně i Moldávii a Bessarábii. Současně uhájila hranice ve válce se Švédskem, které k útoku na Rusko využilo rusko-tureckého konfliktu. Při trojím dělení Polska - v letech 1772, 1793 a 1795, které vzešlo z iniciativy jejího ministra Poťjomkina, získala celou Litvu a pravobřežní Ukrajinu, které připojila k Rusku. Když Kateřina II. v roce 1796 zemřela, zanechala svým nástupcům Rusko jako velmoc světového významu.


https://en.wikipedia.org/wiki/Catherine_the_Great

URL : https://www.valka.cz/Katerina-II-t21812#83068Verze : 3
URL : https://www.valka.cz/Katerina-II-t21812#169605Verze : 0
MOD
Do Ruska sa dostala vďaka pozvaniu cárovnej Alžbety na jej dvor, kam dorazila v januári 1744 so svojou matkou Johannou. No jej matku poveril pruský kráľ Fridrich II. posielaním správ o situácii na cárskom dvore a po tomto odhalení musela krátko po svadbe z Moskvy odísť. V júni 1744 prijala Sofia pravoslávie a nové meno Katarína Alexejevna. Vzápätí nato bolo ohlásené jej zasnúbenie s následníkom trónu a Kataríne udelená hodnosť ruskej veľkokňažnej. Až tak sa mohla v auguste 1745 vydať za Petra.


Jej postavenie sa upevnilo až v roku 1754, keď porodila syna a budúceho dediča trónu Pavla Petroviča. Až vtedy sa stala ruskou veľkokňažnou aj v očiach dvora a verejnosti a nebola už len cudzinkou. Pozornosť na ňu sa obracala úmerne s tým, ako sa množili príznaky choroby Alžbety a vzrastali pochybnosti o schopnostiach následníka trónu. Pomohlo jej aj zblíženie s kancelárom Bestuževom-Rjuminom, ktorý sa celou váhou svojej moci a kontaktov stavia na jej stranu.


ŠVANKMAJER, Milan. a kol.: Dějiny Ruska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 560 s. ISBN 80-7106-183-2.


Podrobnejšie na:
https://www.valka.cz/clanek_12630.html
URL : https://www.valka.cz/Katerina-II-t21812#291098Verze : 0
banner 1 top banner 5 top banner 6 top

Rozpočet

Rozpočet valka.cz 2019 : 85.000,- Kč
Příjmy doposud : 64.741,- Kč

♡ Chci přispět

HLEDÁME NOVÉ KOLEGY

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!