Maxmilián II.

Maxmilián II., císař římský, král český a uherský, arcivévoda rakouský


- vládl v letech 1564 - 1576
URL : https://www.valka.cz/Maxmilian-II-t21755#82949 Verze : 0
Narodil se 31. července 1527 jako nejstarší syn Ferdinanda I. a Anny Jagellonské. Od mládí byl příznivcem reformace, v jeho politice po nástupu na trůn roku 1564 se to však příliš neprojevilo. Maxmilián II. pojal za manželku sestru španělského krále Filipa II. svoji sestřenici, a v zahraniční politice podporoval Španělsko, jako hlavní protireformační sílu v Evropě.


V letech 1566 – 68 vedl válku s Osmanskou říší. Když Sulejman I. vytáhl 1.května 1566 s Cařihradu do Uher, Maxmilián II. již o tom věděl a shromáždil početné vojsko. Český kontingent v počtu 3000 jezdců vedl Vilém z Rožmberka. Císařské vojsko vyrazilo počátkem srpna toho roku naproti Turkům a oblehlo pevnost Ráb. Turci mezitím dobyli mnohem významnější pevnost Siget. Dlouhé obléhání Rábu finančně vyčerpalo české a moravské pány, kteří vedli výpravu na základě usnesení zemského sněmu na vlastní náklady. Mnozí poté vojsko rozpustili a odešli domů. Byla to poslední válečná výprava, které se zúčastnila česká šlechta po boku panovníka. Od té doby již byla za vybrané daně najímána profesionální armáda žoldnéřů, než ji později zcela nahradila pravidelná armáda.Válka skončila téhož roku příměřím, které Turci nabídli po náhlé smrti jejich sultána a o dva roky jeho nástupce uzavřel s Habsburky mír.


Na domácí půdě musel řešit vážné dilema v souvislosti s tzv. Českou konfesí. Ta vznikla jako reakce na události Bartolomějské noci v Paříži z léta 1572 a obsahovala požadavky českých protestantských stavů na záruky náboženské tolerance. Maxmilián II. vyvinul značné diplomatické úsilí, aby nemusel podepsat text České konfese, ale za přijetí svého syna arciknížete Rudolfa na český trůn a vstřícnost při jednání o daních nakonec 9. září 1575 na zvláštní audienci konfesi ústně potvrdil


Po vymření Jagellovců v Polsku roku 1572 se Maximilán II. ucházel rovněž o polskou korunu pro svého syna Arnošta, ale polská šlechta dala přednost francouzskému kandidátovi Jindřichovi z Valois. Po jeho útěku z Polska se boj o polskou korunu rozhořel znovu. Tentokrát kandidoval sám Maxmilián II. za sebe proti Štěpánovi Báthorymu a začal jednat o podpoře své kandidatury s carem Ivanem IV. Vedením jednání byl pověřen Vilém z Rožmberka, který prosazoval smírné řešení sporu. K válce nakonec nedošlo, neboť během diplomatických jednání Maxmilián II. 12. října 1576 zemřel.


Na jaře 1577 rozhodl Rudolf II. kvůli morové epidemii, která zasáhla Vídeň, o převozu mrtvého těla svého otce z Vídně do Prahy. Tam byl také v klášteře Sv. Jakuba na Starém městě v březnu 1577 pohřben.
Maxmilián II. - Sarkofág Maximilána II. na Pražském hradě.

Sarkofág Maximilána II. na Pražském hradě.
Maxmilián II. - Poselstvo Ivana IV. Hrozného u dvora Maximiliána II.

Poselstvo Ivana IV. Hrozného u dvora Maximiliána II.
URL : https://www.valka.cz/Maxmilian-II-t21755#99620 Verze : 0
Maximilián


Maximilián ešte pred smrťou svojho otca Ferdinanda I., mu musel sľúbiť, že nikdy neprestúpi na protestantskú vieru. A práve tieto jeho sympatie s protestantizmom mu uľahčili nástup na stredoeurópske tróny. Maximilián bol pre protestantov akousi zárukou náboženskej tolerancie.


V roku 1562 na sneme vo Frankfurte, zvolili Maximiliána za nemeckého kráľa. Stalo sa tak s veľkou pomocou jeho otca Ferdinanda Krátko pred tým sa stal aj českým kráľom. Chýbala mu už len uhorská koruna. Nižšia uhorská šľachta zvolenie Maxmiliána za uhorského kráľa, podmienila vymenovaním za uhorského palatína príslušníka z jej radov. Takto si chcela ubrániť svoje postavenie a práva pred veľmožmi. Až keď nový kráľ pristúpil na túto podmienku, podporila ho aj drobná šľachta. Aj keď Maximilián nebol oficiálne zvolený za kráľa, jeho korunovácia sa odohrala 8. Septembra 1563 v Bratislave.


Najväčším problémom, ktorý stál pred Maximiliánom bola turecká expanzia. Turci nielen, že priamo ohrozovali uhorskú krajinu, ale aj podporovali Jána Žigmunda, syna Jána Zápoľského, v snahe získať uhorský trón. V roku 1566 vpadol do Uhorska aj so svojou armádou, vtedy už 75- ročný Sulejman I. Znova sa pokúsil ohroziť Viedeň. No turecký postup sa Mikulášovi Zrínskemu podarilo zastaviť pri hrade Siget. Osmanská armáda musela opustiť Uhorsko. Maximiliánovi sa podarilo získať niekoľko významných hradov a miest, nielen na úkor Osmanskej ríše, ale aj na úkor Jána Žigmunda, ktorý bol Sulejmanovým vazalom. V roku 1568 podpísal v Drinopole Maximilián a Selim II. mier. V mierovej dohode Selim uznal Maxmiliána za jediného panovníka Uhorska a prestal podporovať Jána Žigmunda.


25. septembra 1572 dal Maximilián korunovať za uhorského kráľa svojho najstaršieho syna Rudolfa.
Maximilián zomrel počas ríšskeho snemu v Rezne. Počas celého života sa snažil uzmieriť katolíkov a protestantov. Dokonca v Uhorsku uvažoval o akejsi "štátnej spoločnej cirkvi", no jeho zámery sa mu už nepodarilo uskutočniť. Bol štedrým podporovateľom umení a vied. Za jeho vlády sa do našich krajín prvýkrát dostali zemiaky.


So svojou manželkou Máriou Habsburskou mal šesť dcér Annu, Alžbetu, dve Márie, Margitu, Eleonóru a deväť synov Ferdinanda, Rudolfa, Ernesta, Mateja, Maximiliána, Albrechta, Václava, Fridricha a Karola.



Kolektív autorov -Kniha Kráľov
Slovenské pedagogické nakladateľstvo- Mladé letá -Bratislava 2003, ISBN 80-10-00324-7
Vojtech Dangl, Vojtech Kopčan - Vojenské dejiny Slovenska II.
- vydalo Ministerstvo obrany SR- Bratislava 1995 - ISBN 80-967113-2-8
URL : https://www.valka.cz/Maxmilian-II-t21755#183609 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více