Main Menu
User Menu

Vladislav II.

Král český a uherský Vladislav II. Jagellonský


- vládl v letech 1471 - 1516
URL CZ: https://www.valka.cz/Vladislav-II-t21752#82945Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Vladislav-II-t21752#82945Version : 0
MOD
Nejstarší syn polského krále Kazimíra IV. a Elišky, vnučky císaře Zikmunda I. Lucemburského se narodil 1. března 1456. Již ve svých třinácti letech byl roku 1369 přijat českými stavy za nástupce Jiřího z Poděbrad a v roce 1471 byl v Kutné hoře zvolen proti Matyášovi Korvínovi českým králem. Ludvík uznal basilejská kompaktáta a ve volební kapitulaci uznal právo českých stavů volit krále.


Kutnohorskou volbu Vladislava II. králem neuznal papež Pavel II. ani císař Fridrich III., kteří za českého krále uznávali Matyáše Korvína. Teprve poté, co ten začal ohrožovat císařovy rakouské državy, uzavřel Fridrich III. 10. června s Vladislavem II. spojenectví a uznal jej českým králem a přiznal mu všechny výsady českých králů v říši. Matyáš Korvín poté vyhlásil oběma s podporou papeže válku a vojenskou silou donutil císaře v prosinci téhož roku, aby mu přiznal stejná práva jako Vladislavovi II. V září 1479 pak došlo k uzavření míru mezi Vladislavem II. a Matyášem Korvínem, přičemž si oba soupeři ponechali titul českého krále a rozdělili si vládu nad Českými zeměmi. Vladislavovi zůstaly Čechy a příslib získání uherské koruny po Matyášově smrti. Vladislav přislíbil smíření s katolickým panstvem, čímž dosáhl zrušení některých papežských trestů a v roce 1482 i odvolání interdiktu nad Prahou, novým papežem Sixtem IV.. O tři roky později pak v Kutné Hoře na zasedání zemského sněmu došlo k uzavření náboženského míru mezi katolíky a utraquisty, což mělo za následek stabilizaci poměrů v Českých zemích.


Po smrti Matyáše Korvína v roce 1490 se král Vladislav II. soustředil na získání uherské koruny, o kterou usiloval rovněž římský král Maximilán I. Habsburský a polský kralevic Jan Albrecht, Vladislavův mladší bratr. Královským vyjednavačům se však podařilo pro Vladislavovou kandidaturu získat hlas mocného uherského magnáta Štěpána Zápolského. Po svém zvolení za uherského krále přesídlil Vladislav II. do Uher, což značně posilovalo postavení šlechty v Českých zemích. Ta nakonec krále v roce 1407 zcela zbavila vlivu na zemské úřady, které byly rozděleny mezi panský a rytířský stav. V roce 1502 pak král potvrdil tzv. Vladislavské zřízení zemské, které v Českých zemích upevnilo politickou moc šlechty na úkor panovníka i měst a utužilo nevolnictví. Rovněž v Uhrách byla královské moc postupně oklešťována ze strany magnátů, zejména Báthory a Zápolských. Proto se král snažil zajistit si následníka a za pomoci papeže Alexandra VI., kterému vyplatil tučnou provizi, se nechal rozvést s vdovou po Matyáši Korvínovi, neplodnou Beatricí Neapolskou. Poté pojal za manželku francouzskou princeznu Annu z Foix, která mu roku 1506 porodila dlouho očekávaného dědice Ludvíka. Jeho budoucí postavení pak král zajistil tzv. vídeňskou smlouvou v roce 1515, když sňatkem své dcery s císařem Maxmiliánem I. a současně svého syna Ludvíka s císařovou vnučkou Marií stvrdil vzájemné nástupnictví obou panovnických rodů. O rok později, 13. března 1516 zemřel.


V době panování Vladislava II. došlo v Českých zemích k hospodářskému vzestupu, který souvisel především s rozvojem nových oborů – sklářství, rybníkářství a otvírání nových stříbrných dolů na Jáchymovsku. Zároveň však docházelo k četným selským bouřím proti utužování poddanství ze strany šlechty. Toto období je navíc charakterizováno rozvojem tzv. vladislavské gotiky, pozdně gotického umění, ovlivněného renesancí, které v Čechách zanechalo řadu památek. Mezi nejvýznamnější jistě patří Chrám sv. Barbory v Kutné hoře či Vladislavský sál na Pražském hradě.
URL CZ: https://www.valka.cz/Vladislav-II-t21752#104304Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Vladislav-II-t21752#104304Version : 0
Po smrti Mateja Korvína sa o uhorský trón uchádzalo päť záujemcov. Nemanželský Matejov syn Ján Korvín, rímsko-nemecký cisár Fridrich III, jeho syn Maxmilián, poľský kráľovič Ján Albrecht a jeho brat Vladislav II. Najvážnejším kandidátom bol Ján Korvín, ktorý bol najbohatší uhorský magnát. No nestalo sa tak.


Moravské a sliezske stavy odmietli zvoliť Jána Korvína za uhorského kráľa a aj preto padla voľba na Vladislava II. Ďalším dôvodom bola možná personálna únia s českým kráľovstvom a dobré vzťahy s poľsko-litovskou úniou v ktorej vládol Vladislavov otec Kazimír IV. Južná hranica bola totiž sústavne ohrozovaná tureckými vojskami a Uhorsko potrebovalo silných spojencov, aby mohlo účinne čeliť tejto hrozbe.


15. júla 1490 uhorský volebný snem zvolil za kráľa Vladislava II. Ale 31. júla uhorská šľachta predložila novému kráľovi dlhý zoznam podmienok, ktoré priznávali šľachte ich práva a kráľ sa musel zaviazať, že na šľachtu neuvrhne „škodlivé a ujarmujúce novoty“. Ďalej sa Vladislav musel zaviazať, že každé rozhodnutie musí prerokovať s kráľovskou radou a uhorskými stavmi. Až keď sa Vladislav II. zaviazal dodržať tieto podmienky bol korunovaný za uhorského kráľa. Stalo sa tak v Stoličnom Belehrade 18. septembra 1490.


Po nástupe na uhorský trón musel Vladislav II. čeliť vojskám svojho brata Jána Albrechta. Ten vpadol na Slovensko a postupoval až k Pešti. Tu sa obaja bratia stretli a dohodli sa, že Ján Albrecht sa vzdá nároku na uhorský trón, ale ponechá si Sabinov a Prešov, ktoré medzičasom dobil. Ale o mesiac sa do Uhorska vrátil. 24.decembra 1490 bol pri Prešove porazený vojskom Štefana Zápoľského. Po tejto porážke sa Ján Albrecht definitívne vzdal nárokov na trón. Proti Maxmiliánovi sa Vladislavovi až tak nedarilo. Maxmilián obsadil všetky rakúske krajiny, ktoré k Uhorsku pripojil Matej Korvín, vrátane Viedne. Dostal sa až do Stoličného Belehradu. Ďalej už postupovať nemohol. Nemal totiž peniaze a jeho žoldnieri odmietli bojovať. 7. novembra 1490 Maxmilián a Vladislav uzavreli v Bratislave dohodu podľa ktorej sa Maxmilián vzdal nároku na uhorský trón, výmenou za rakúske krajiny, ktoré dobil Matej Korvín. Dohoda obsahovala aj článok, podľa ktorého by uhorská koruna pripadla Habsburgovcom, ak by Vladislav nemal potomka.


V roku 1491 prepukli boje na južnej hranici. Tie pokračovali až do roku 1495. Vladislav II. uzavrel trojročné prímerie so sultánom Bajazidom II. Aj keď drobné šarvátky medzi Uhrami a Turkmi boli na dennom poriadku až do roku 1514 žilo Uhorsko v relatívnom kľude.


V roku 1514 prerástla krížová výprava smerujúca proti Turkom do sedliackeho povstania. Po počiatočných úspechoch boli povstalci porazení a kruto potrestaní. Ale pod ich porážku sa nepodpísal kráľ ale sedmohradské knieža Ján Zápoľský. Vladislav II. v tom čase už stratil vládu nad Uhorskom. Krajinu ovládali uhorskí magnáti.


Vladislav II. po svojej smrti zanechal svojmu nástupcovi – synovi Ľudovítovi II. obrovské dlhy. V Uhorsku to bolo viac než 400 000 zlatých a v Čechách približne 210 000 kôp českých grošov. Teda ak dobre počítam (kopa = päť tuctov = 5 * 12 = 60), tak je to 12 600 000 českých grošov.
URL CZ: https://www.valka.cz/Vladislav-II-t21752#169742Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Vladislav-II-t21752#169742Version : 0
commons.wikimedia.org
commons.wikimedia.org
commons.wikimedia.org

Vladislav II. - Rey de Bohemia. Idealizovaný portrét Vladislava II. Jagellonského.

Rey de Bohemia. Idealizovaný portrét Vladislava II. Jagellonského.
Vladislav II. - Země pod vládou Jagellonců (Čechy, Uhersko, Polsko a Litva) na konci 15. století

Země pod vládou Jagellonců (Čechy, Uhersko, Polsko a Litva) na konci 15. století
Vladislav II. - Vladislavova pečeť

Vladislavova pečeť
URL CZ: https://www.valka.cz/Vladislav-II-t21752#652812Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Vladislav-II-t21752#652812Version : 0
MOD