URL : https://www.valka.cz/Bedrich-t21735#82893
Verze : 0
Kníže Bedřich (Fridrich)
1172-1173, 1178-1189
Nejstarší syn krále Vladislava II. a Gertrudy, dcery Leopolda Rakouského a nevlastní sestry římskoněmeckého krále Konráda III. Během jeho vlády začal úpadek země způsobený vnitřními boji o moc mezi jednotlivými členy rodu. Ač neměl Bedřich podle seniorátního práva (nástupnictví nejstaršího člena rodu) nárok na vládu po svém otci, Vladislav II. se pokusil právo obejít a zajistit vládu a královský titul svému synovi tím, že v roce 1172 abdikoval v jeho prospěch. Bedřich měl sice podporu šlechty, která tak poprvé vystoupila ve prospěch práva primogenitury (nástupnictví nejstaršího syna), císař Fridrich I. Barbarossa však vyhověl protestu Oldřicha, syna Soběslava I., zasáhl ve prospěch seniorátu a Bedřicha sesadil, ačkoliv šlo o bezprecedentní zásah do českých práv.
Novým vládcem, ovšem pouze knížetem, se tak stal právě Oldřich, který navíc musel přijmout zemi od císaře v léno. Obratem pak ale předal moc svému bratrovi Soběslavovi II., kterého šlechta s nechutí přijala. Fridrich Barbarossa tak prokázal svůj pragmatismus, protože jeho český jmenovec, Bedřich, který se roku 1157 oženil s dcerou uherského krále Gejzy Alžbětou, v letech 1161-62 vedl se strýcem Děpoltem české vojsko na pomoc císaři při dobývání Milána.
Podruhé pak otočil roku 1178, kdy Bedřichovi za ohromný poplatek také udělil zemi jako říšské léno. V boji Bedřich nad Soběslavem II. po krvavých bitvách u Loděnic u Berouna (vyhrál Soběslav) a na Bojišti v Praze (vyhrál Bedřich) zvítězil a ujal se znovu vlády. Ve stejném roce, 1179, císař rozhodl i vleklý spor s rakouskými vévody o Vitorazsko, který začal ještě za Bořivojova předchůdce. Na schůzce v Chebu rozhodl, že jižní část připadá Rakušanům a stanovil novou hranici. Pro svou neoblíbenost, danou osobními vlastnostmi, byl Bedřich už roku 1182 opět předáky vyhnán a šlechta zvolila za knížete Konráda III. (II.) Otu Znojemského. Císařův zásah sice Bedřichovi vládu vrátil, ale pouze nad Čechami.
Druhý bezprecedentní krok římského císaře, který se uskutečnil roku 1182, totiž z Moravy vytvořil samostatné říšské léno, markrabství, které připadlo Konrádu Otovi. Bedřich a jeho bratr Přemysl (budoucí Přemysl I. Otakar ) se toto oslabující rozdělení českého státu, známé jako druhé odtržení Moravy, pokoušeli vojenskou silou ukončit. To se ale podařilo až roku 1186 knínskou smlouvou, kdy po bitvě u Loděnic na Moravě Konrád Ota uznal českou svrchovanost a smířil se s Bedřichem. Podle této dohody se také případě Bedřichovy smrti měl jeho nástupcem stát právě moravský markrabě Konrád Ota . Definitivní znovupřipojení Moravy se pak odehrálo po nástupu Konráda Oty podle této dohody na český trůn, čímž se spojily obě funkce do jedněch rukou.
Císař Fridrich ale pokračoval ve snaze oslabit český stát tím, že na říšského knížete, podléhajícího jen císaři, povýšil pražského biskupa a Bedřichova bratrance Jindřicha Břetislava, který se k němu uchýlil kvůli pozemkovým sporům s knížetem. Biskupův úřad doposud vykonával spíše jen funkci "knížecího kaplana". To samozřejmě znamenalo i vyčlenění biskupských statků z pravomoci knížete a tím vlastně i ze země. Tuto novou situaci již Bedřich nestihl před svou smrtí 25. 3. 1189 vyřešit a hrozící rozdělení českého státu definitivně vyřešil až Přemysl I. Otakar o skoro deset (případně dvacet) let později.
URL : https://www.valka.cz/Bedrich-t21735#160489
Verze : 0
Reklama
Přidejte se k nám
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady.
Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.