Main Menu
User Menu

Joseph I.

Josef I., císař římský, král český a uherský, arcivévoda rakouský



- vládl v letech 1705 - 1711
URL : https://www.valka.cz/Joseph-I-t21695#82807Verze : 0
Narodil se 26. července 1678 jako nejstarší syn a následník císaře Leopolda I. Ještě za otcova života byl jako devítiletý chlapec roku 1687 korunován uherským králem a o tři roky později také králem římským. Ač nebyl korunován, od počátku se s ním počítalo také jako s králem českým a v roce 1705, po smrti svého otce nastoupil do čela monarchie.


Po svém nástupu na trůn se obklopil pragmatikými politiky a diplomaty, kteří měli provést rozsáhlé správní a finanční reformy monarchie. Josef I. byl zastánce merkantilismu a započal se státními zásahy do ekonomiky, zejména prostřednictvím daňových úlev. Jeho cílem bylo upevnit postavení císaře v rámci Římskoněmecké říše a omezit moc církve, zejména jezuitského řádu.


Od počátku své vlády pokračoval úspěšně ve válce o španělské dědictví, opírajíce se přitom zejména o vojenské schopnosti svého generalissima, prince Evžena Savojského. Hrozící válku se švédským králem Karlem XII., který roku 1706 vpadl do Slezska a hrozil, že se spojí s Francií, odvrátil altranstädskou smlouvou z 30. srpna 1707. Oba panovníci se tehdy dohodli na osvobození švédských držav v Německu od říšských daní a zajištění náboženských svobod na těchto územích, výměnou za neutralitu Karla XII. ve válce o španělské dědictví.


Současně se švédskou hrozbou vypuklo povstání v Uhrách, vedené Františkem Rákoczim II. Vzbouřenci svolali do Onódu roku 1707 sněm, který Josefa I. prohlásil za sesazeného. Josefovi I. se podařilo vzpouru potlačit a rozvinout mírová jednání s uherskými stavy. Jejich konce, ani konce války o španělské dědictví se však nedožil. Zemřel během jednání o tzv. satumárském míru 17. dubna 1711 ve svých třiatřiceti letech.
URL : https://www.valka.cz/Joseph-I-t21695#99618Verze : 0
URL : https://www.valka.cz/Joseph-I-t21695#169600Verze : 0
MOD
Jozef I.


Jozef, v čase keď prevzal po otcovi vládu, sa obklopil schopnými radcami. V otázkach vojenstva sa obracal na Eugena Savojského. Podľa jeho rád zreformoval cisársku armádu. Vojaci dostávali pravidelný žold, zlepšilo sa zásobovanie vojsk. Hlavný dôraz sa kládol na dozbrojenie a modernizáciu armády. Tieto kroky, po krátkom čase, priniesli aj výsledky. Vo vojne o španielske dedičstvo sa Jozefovi podarilo zvrátiť nepriaznivú situáciu vo svoj prospech.


Podarilo sa mu zreformovať aj ekonomiku a štátnu správu. Na korunných majetkoch v Sliezsku Jozef dokonca zrušil nevoľníctvo. V tomto reformnom úsilí mu všestranne pomáhal kancelár Friedrich Karl Schönborn.


Najväčším vnútropolitickým problémom bola situácia v Uhorsku. Ešte v roku 1703 vypuklo protihabsburské povstanie vedené sedmohradským kniežaťom Františkom II. Rákocim. Jozef sa 10. mája 1705 memorandom obrátil na obyvateľov Uhorska, v ktorom sľúbil amnestiu a splnenie všetkých oprávnených požiadaviek. Prisľúbil aj zaistenie autonómie Uhorska. Väčšina povstalcov súhlasila s týmito návrhmi a želali si ukončenie vojenských akcií. Ale tvrdohlavý Rákoci, podporovaní francúzskym kráľom Ľudovítom XIV a hlavným veliteľom kuruckých vojsk Mikulášom Berčénim, odmietol všetky Jozefove ponuky. Jeho prvoradým cieľom bolo, zbaviť Habsburgovcov uhorského trónu. No katastrofálne porážky kurucov v auguste 1705 pri Budmericiach a v novembri 1705 pri Žibove donútili Rákociho rokovať o mieri. Rozhovory o mieri sa uskutočnili v Trnave a trvali takmer rok. Rokovania sa skončili neúspechom a boje sa opäť obnovili. Maďarskí a slovenskí historici tvrdia, že ak by Rákoci dohodol s Jozefom I. došlo by vlastne k rakúsko-uhorskému vyrovnaniu. Teda o 160 rokov skôr.
Eugen Savojský poradil Jozefovi, aby nepodnikol proti povstalcom žiadnu väčšiu vojenskú akciu. Eugen tým chcel dosiahnúť, aby uhorské obyvateľstvo samo pochopilo, že povstalcom ide len o ich vlastný prospech. Od Rákociho sa postupne odvrátila stredná šľachta a zemianstvo. 3 augusta 1708 pri Trenčíne početne slabšia cisárska armáda rozdrvila Rákociho kurucov. Rákociho povstanie sa skončilo 30. apríla 1711 podpísaním "satumárskeho" mieru. No toho sa už Jozef nedožil. Ochorel na čierne kiahne a 17. apríla 1711 chorobe podľahol.


Jozef sa v roku 1699 oženil s Amáliou Vilmou Welfovou, mali spolu dve dcéry Máriu Jozefínu, Máriu Amáliu Jozefínu Annu a syna Leopolda Jozefa, ten však zomrel v dojčenskom veku.



Kolektív autorov -Kniha Kráľov
- Slovenské pedagogické nakladateľstvo- Mladé letá -Bratislava 2003, ISBN 80-10-00324-7
Vojtech Dangl, Vojtech Kopčan - Vojenské dejiny Slovenska II.
- vydalo Ministerstvo obrany SR- Bratislava 1995 - ISBN 80-967113-2-8
URL : https://www.valka.cz/Joseph-I-t21695#186093Verze : 0
Amália Vilma Welfová (pod tímto jménem ji uvádí Jánovy zdroje) je u nás spíše známá jako Amálie Vilemína Brunšvická (Amalia Wilhelmine von Braunschweig-Lüneburg).
URL : https://www.valka.cz/Joseph-I-t21695#186278Verze : 0
MOD
.
Joseph I. - Zdroj: Archív autora. Zberateľské kartičky panovníkov.

Zdroj: Archív autora. Zberateľské kartičky panovníkov.
URL : https://www.valka.cz/Joseph-I-t21695#427362Verze : 0