Nejvýznamnější funkce: (maximálně tři) Most Important Appointments: (up to three)
- velitel Escadrille SPA 38
- Commander of Escadrille SPA 38
Jiné významné skutečnosti: (maximálně tři) Other Notable Facts: (up to three)
- 4. nejúspěšnější francouzské letecké eso a ničitel balónu 1. sv. v. s 41 potvrzenými sestřely (38 sám, 3 sdílel), z toho 1 balón (sdílel) a 64 pravděpodobnými (61 sám, 3 sdílel) - zahynul při nácviku na výročí 6 let úmrtí Rolanda Garrose
- 4th highest scoring french flying ace and balloon buster of WW1 with 41 confirmed claims (38 solo, 3 shared), thereof 1 balloon (shared) and 64 probable (61 solo, 3 shared) - Died by preparing for a tribute of Roland Garros
Vojenská medaile Military Medal Médaille militaire Citace k Vojenské medaili Pilot seržant neskutečného elánu a oddanosti, jehož dovednosti a smělost se prokázali při mnoha příležitostech. 28. září 1916 sestřelil Fokker za německými liniemi. 9. listopadu po třech soubojích sestřelil své druhé letadlo; následujícího dne napadl nepřátelských letoun, který jak se ukázalo těžce poškodil. Již třikrát citován v rozkaze.
05.05.1917
Řád Čestné legie 5. třída Order of Legion of Honour 5th Class Ordre de la Légion d'Honneur Chevalier Citace k Rytíři Řádu Čestné Legie Pilot rotmistr, nesrovnatelně zkušený a duchaplný. Vyznamenal svou kuráží v armádní eskadře, kterou podával po šest měsíců jako stíhací pilot, úžasný příklad neohroženosti, výdrže a síly. 17. března 1917, napadl dvě nepřátelská letadla, jedno uniklo zatímco stíhal druhé, během klesání objetí poruchy motoru. Donucen přistát v německých liniích. Úspěšně, díky své chladnokrevnosti pokračoval v letu poté odstřeloval vojáky, kteří mu šli vstříc. 18. března během souboje s dvěma nepřátelskýma letadlama sestřelil svého 8. protivníka. 14. dubna získal své 9. vítězství. 7 citací v armádním rozkaze.
03.09.1918
Řád Čestné legie 4. třída Order of Legion of Honour 4th Class Ordre de la Légion d'Honneur Officier Citace k Důstojníkovi Řádu Čestné Legie Elitní důstojník, pilot s nezkrotitelnou energií, velice statečný a nanejvýš zkušený. Vždy vítězný v bezpočtu soubojů navzdory převaze nebo vzdálenosti od našich liníí. Nikdy se nestáhl bez jediné kulky díky svým bleskurychlým útokům, precizním manévrům a neomylné mušce. Párkrát byl sražen do těžkého pádu, neúnavně vedl svým skvělým příkladem svou eskadru, ve které každodenně předvání nové kousky; 11. srpna 1918 sestřelil svého čtyřicátého protivníka. Zraněn. Rytíř Řádu Čestné Legie za zásluhy ve válce. 19 citací.
Byl jedním z nejdéle sloužících a nejzkušenějších pilotů francouzského stíhacího letectva a se svými 41 potvrzenými sestřely i jedním z nejúspěšnějších.
Dětství
Narodil se v Bizertě, v Tunisku a již od mládí se věnoval sportu. Navzdory svému malému vzrůstu byl vždy narovnaný a vyjímečně silný, boxoval a hrál fotbal. Poprvé se začal zajímat o letectví v 15 letech, kdy se pokusil (neúspěšně) postavit vlastní létající stroj. Musel ukončit školní docházku kvůli malárii. Po stavbách modelů a draků, vyráběl bicyklové letadélko "aviette". Jeho touha po létání ho zavedla až do Osmanské říše, kde se chtěl stát pilotem. Když to selhalo, přihlásil se u 1. ženijnímu pluku ve Versailles a byl zde kuchařem. Stále ale žádal o přeřazení k pilotnímu výcviku.
Letecká služba
Po 19 lekcích se v červnu 1911 stal kvalifikovaným pilotem. 12. března 1912 se přihlásil do francouzské armády a přesně o rok později, 12. března 1913 v Avord obdržel vojenský pilotní odznak s číslem 231. Ikdyž byl jen desátník, byl jedním z nejzkušenějších francouzských vojenských pilotů. Původně létal na průzkumné mise a noční bombardování na předválečných Blériotech u Escadrille BL 30. Noční mise, byli jedny z prvních a jeho zkušenosti ho k těmto misím pravděpodobně předurčily. Vlastně mu zachránily život, když 30. října 1914 byl motor jeho letadla zničen přímým zásahem děla ráže 77 mm. Vyžadovalo to nadlidské úsilí doplachtit s Bleriotem proti větru zpět k vlastním liniím.
V dubnu 1915 se vlivem silné mlhy odchýlil z kurzu a vletěl do Švýcarského vzdušného prostoru, když zalétával Farman s nejnovějším, 80 koňovým motorem a byl zde držen po několik měsíců. Po dvou pokusech o útěk se mu podařilo nakonec osvobodit v prosinci, když chloroformem omámil a unesl svou střáž. Po návratu k vlastním byl postaven před soud a dostal 60 dní vězení.
Po odpykání trestu byl převelen k Escadrille MF 218 jako seržant řídící dělostřeleckou palbu. Žádal o přeložení k stíhací letce. Po přeškolení v Pau a Cazaux byl 1. listopadu 1916 převelen k Escadrille N 38, kde měl létat s Nieuporty 11. Své první vítězství získal 28. listopadu 1916. Koncem roku své skóre zvednul na čtyři sestřely a byl povýšen na poručíka.
Nový rok započal tím, že přinutil zastavit nepřátelskou lokomotivu. Později, 2. července 1917, byl zraněn v akci, když se srazil s nepřátelským letadlem a havaroval. Tehdy už měl na svém kontě 12 sestřelů. Následujícího měsíce, v srpnu 1917 byl povýšen na nadporučíka. V říjnu bylo jeho skóre 17 potvrzených a 20 pravděpodobných sestřelů. 3krát se vrátil na základu s vrtulí potřísněnou krví a zbytky mozku, jindy zase domů přivezl v lanový svého křídla brýle nepřátelského pozorovatele.
K březnu 1918, činilo jeho skóre 25 potvrzených sestřelů. Bylo mu nabídnuto velení Escadrille SPA 38, které bylo nově vyzbrojeno novými Spady S.XIII. Přestože to byla fotograficko-průzkumná jednotka, agresivně se bránila. Žili podle motta svého velitele "kdokoliv se proti mě vyškrábe, se popíchá". Taktéž si přivlastnili jeho osobní označení - černý bodlák.
Další součástí jeho nového postavení bylo vedení ostatních pilotů, kteří se již staly esy; mezi nimi se nacházeli poručík André-Henri Martenot de Cordou (8 s.), poručík Hector Eugene Joseph Garaud (13 s.) a američan David Endicott Putnam, známý jako "Eso Es" (13 s.).
Koncem války, měl na kontě 41 potvrzených a 64 pravděpodobných sestřelů. Ohledně těch pravděpodobných jednou trefně poznamenal: "Bošové znají své ztráty." I tak ho jeho skóre řadí na 4. místo mezi francouzskými leteckými esy, těsně za "jezdce smrti" Charlese Nungessera (43 s.).
Ironií osudu byl povýšen na dočasného kapitána v poslední den války. V době kdy se životnost pilotů měřila na týdny až měsíce, se jeho šňůra vítězství roztahovala na dva a půl roku. Se sedmi lety leteckých zkušeností, to byl na konci války jeden z nejzkušenějších a nejdéle sloužících pilotů na světě.
Po válce
Madon zůstal u létání i po skončení války. V roce 1922 se účastnil leteckých závodů Coupe-Deutsch, pilotující tehdy radikálně řešený závodní jednoplošník. Simplexův jednoplošník měl motor Hispano-Suiza o výkonu 320 koní (240 kW), nacpaný do jeho krátkého trupu; pilot měl velmi omezený rozhled kvůli jeho usazení za trubkový chladič. Madon s tímto letounem havaroval během testovacího letu a utrpěl několik těžkých zranění.
Přesně šest let po konci války, 11. listopadu 1924, zemřel ve svém rodném Tunisku při přípravách na oslavy památky zesnulého předválečného pilota a jedno z prvních leteckých es historie, Rolanda Garrose. Jeho letadlo trpělo mechanickými poruchami a radši s ním naletěl na střechu přilehlé vily než do přihlížejících diváků.
Zemřel ve věku 32 let.
Odkaz
Madonův odkaz se nachází i jinde než v jeho dlouhé letecké kariéře a dlouhém postupu šaržemi. Jeho skóre čítá i neuvěřitelných 64 pravděpodobných vítězství. V případě jejich uznání by jeho skóre přerostlo i slavného "Rudého barona" Manfreda von Richthofena či kolegu Reného Foncka.
Na konci války ve společnosti největších es Francie (zleva) Charles Nungesser (43 s.), Georges Madon (41 s.), René Fonck (75 s.) a Alfred Heurtaux (21 s.)
Snímek z 11. listopadu 1924, kdy zemřel po nárazu na střechu vily
Nejen Rudý baron, ale i Georges Madon nebo Jean Navarre (nejúspěšnější pilot počátku války) měli svá letadla natřená na červeno.
Zde Madonův Spad XIII na němž létal u SPA38 v létě 1918
